314

Pohraničný. P. čára, Dch, pěchota,
NA. III. 40., řeka, Pdl., loupež, Osv., půtka,
válka, Šmb., tyč. Šml.

Pohraniti, die Gränzbestimmung vol-
lenden. Bern.

Pohráti. — kde. Úsměv pohrává kolem
jeho rtů, Hrts., na líci jeho. Osv. I. 262.
Dietě poče ve mně v těch radoščiech po-
hrávati. Hr. ruk 187. — jak. Pestrá pírka
smaragdová zlatým p-vala leskem. Vrch. —
si nač. Řím ze spojence dosti rychle p-val
si na pána. Lpř. Dj I. 200.

Pohřáti (vz Hřáti), ein wenig wärmen.
Když jsme se pohříli. Har. II. 186.

Pohrávka, y, t., die Tändelei Dch.

Pohrázník, a, m., nebria, der Damm-
laufkäfer. Vz Kk. Br. 25.

Pohrážka, y, f. = vyhrůžka. Činí lidem
mým p-žku. Arch. VII. 248.

Pohřba, y, f. = pohřeb. Mor. u Hran.
Rgl.

Pohřbeniny, pl., f. = pohřební slavnosť.
Hnoj.

Pohřbetník. Us. Hk., Fč.. Psčk.

Pohřbiti. Umřel a pohřben jest. Št. Kn.
š. 12., 14. — co, koho. Pohřebtež je (tělo).
Výb II. 35., Hr. ruk 263. Prve ať pohrabu
otcě. Hus I. 259. Jehž by pohřebl svého
otce; Nechať své mrtvé pohřebují. Št Kn.
š. 88. P. mrchy (mrtvoly). Rkk. — kde. Ne-
pohřebli toho apoštola v nebi. Hus.. I. 205.
Někde na rozhraní pohřésti jej kázal. St.
Kn. š. 137. (20.). Bohatec, jenž jest u pekle
pohřben. Ib. 164. — jak. Tělo s nabožen-
stvím, pokorně pohřebli. Výb. II. 36. —
s kým. Přejte mi se s ním pohřésti Sv.
ruk. 189.

Pohrbouceti co, durch Wackeln ver-
wirren. U Olom. Sd.

Pohrd, u, m. = pohrdá. Slov. Slzy vy-
lievam na pohrd světu. Orl. X. 48.

Pohrda. S p-dou odvětila Jrsk. Snášel
její p-du. Zr. Míti kobo v p-dě. Dch. Smrti
p-du má na tváři. Čch. L. k. 81.

Pohrdačně = pohrdavě. Bern.

Pohrdačnosť, i, t = pohrdavosť. Bern.

Pohrdačný, verächtlich Bern.

Pohrdavě = pohrdlivě. Us. Pdl.

Pohrdavý úsměv, Mour., posměch. Čch

Pohrdeti, vz Pohrdnouti Ž. kl. (322.).

Pohrdlivý. P. řeč, Dch , hled, Čch., po-
hled, Hrts., úštěpky. Dk.

Pohrdrovati, quälen, halsen. Šm.

Pohrdnouti. Bude pohrdán od Boha.
Krnd. 63. - čím. Pohrzejí bídou bližního.
Dik. II. 39 , slovy mými. Výb. II. 36. Pakli
by konšel purgmistrem pohrzel. Pr. pr. 247
Prostředky od něho poddanými p-dnouti
nebylo. Skl. II. 339. Žeť jest mnú již po-
hrděla. Hr. ruk. 299. Jáz pohrděj i nepřáteli
mými. Z. kl. 117. Tehdy pohrdě jím Hero-
des. ML. 103. a. Lidé světem pohrzeli. Hugo.
140. Ktož pohrzie tú libostí tělesnú. Št. Uč.
124. b. Vždy p-zie přikázáním pána Boha;
Hanbú pohrzev; P-dal cizoložstvím ženy
Putifara. Hus 1. 75., 186., III. 4 — čím
proč. Ten, pro něhož jsem všemi muži
p-dala. Sá. Tak panenský stav milovaly,
že proň p-zely králi. Št. Kn. š. 76. — co
na kom. Za Hus polož: II. 277. — čeho.

(Sojka) poče létati a svých družiček po-
hrdati. Ezp. 1649. Nepohrdej prospěšné
rady. Ezp. 961 — jak. Ač přikazuje-li to
moc, což nemáš učiniti, tu chutně pohrzej
mocí boje se větčie moci. Hus I. 90 —
s inft. Lev krmi přijíti p-dá. Ezp. 1967.
Pakli by kto p-dal se klaněti. Krnd. 179.

Pohrdousiti = podusiti. Bern.

Pohřeb, das Begräbniss. Modl. 119. a.,
Dal. C 43., Hrad. 43. b.. Sv. ruk. SR. 401. a
MM. 505. P. církevní, Hnoj. 25., poctivý.
Mus. Náklady na p. J. tr P-Bu u svatých
nemá jmieti Št. Kn. š. 166. Hřmí-li při
pohřhu něčím, otvírají se mu nebeské
brány. Mus. Zdá-li se komu o pohřbu,
bude brzy svatba n. jiná veselosť. Mor.
Cf. Sdl. Hr. I. 178.

Pohřebenie, n. = pohřbení. Sv. ruk.
MM 296.

Pohřebí, n. = pohřeb. Že jsem mrtvého
ku p. neprovodil. V. Ps. fol. 135. a. Protož
ku p. Kristovu Nykodemus přinesl mirry a
aloes jako liber sto Hus III, 55.

Pohřebisko Šmb. S. I. 447.

Pohřebiště pohanské. Vz S. N. XI. 54.,
Slov. zdrav.

Pohřebné, ého, n. = hostina po pohřbe.
N. Hlsk. XVIII. 175. — P., die Beerdigungs-
kosten. Us. Pdl.

Pohřební kvas. hudba. Mcha., věnec,
Vrch., řad. Čsk. P. řeč. Vz Jg Slnosť. 167.

Pohřejbati. abnagen. U Olom. Sd.

Pohřésti. Pass 284, Hrad. 92. b., Mst.
5. b., Dal. C. 31., Ap. Š 333., Kat. 74.,
Ž. kl. (322.), Št. Kn. š. 137., 164., 251.

Pohřezný, Senk-, P. pumpa, v horn.
Hrbk.

Pohřib, gr. pohřebu, m. pohřeb. Laš.
Tč.

Pohřiesti = pohřbíti Sv. ruk. NM. 194.,
An. 675. Gt. Pohřésti (dod.).

Pohříchu. Mnoho lidí p zbili sú. Let.
67. Ale p. mnohoj' těch, ješto. St. Kn. š.
18. (30., 38). Cf. List. fil. 1887. 262. Vám
je do smíchu, ale nam p.! Bž. exc.

Pohříženosť, i, f. P. v Bohu. Dk. Aesth.
583 Cf. Pohrouziti.

Pohřížený. — v čem : ve spánkn, v bludu,
Pdl., v moulitbách. Šml. I. 52. — več: v zá-
bavu, Pdl.. v hovor. Hrts.

Pohřižovati lodi, Klapp-, Versenkpletten,
truhlík. Zpr arch. XII. 4. str. 20., 21.

Pohrkutať, ein wenig girren. Slov. Bern.

Pohřměti kde A na ně v nebesiech
pohřmí, et super ipsos in celis tonabit. Ž.
14. stol.

Pohrnouti se za kým. Ženichové se
za tebou pohrnou. Sá

Pohrobiny, pl, f. = oběti za mrtvé. Čas.
kat. duch. 1883. 225.

Pohrobní. V 3. ř. na oprav v: nach.

Pohroma = škoda atd. Kdo nad jiné
postaven, p-mám větším vystaven. Hkš.,
Lpř.

Pohromený; -en, a, o, vz Pohromiti. P.
česť. Šml.

Pohromiti koho čím. Novou vojnou je
p-mii. Šf. Strž. II. 343.

Pohromivý, niederschmetternd. Politika
nepřátelům hrozná a p-vá. Šf. III. 249.