315

Pohromný čas. Vc. Lab. 11.

Pohroní, n. = krajina při Hronu. Sldk.

Pohronský. Vesť mi doniesly p. vily.
Orl. III. 265.

Pohrouziti. — koho. Ni mě pohrziz
búřě. Ž. wit. 68. 16. — co, se kam (jak).
V něco zrak svůj p. Osv. Všichni v tichě
mlčení pohroužili se. Lpř. By v šumné vlny
pohroužil se skokem. Kká. K sl. j. 191. —
kde. Bytí toho národa pohřižuje se v mrá-
kotě věkův. Šf. Strž. I. 294. Pohruze jej
u vodě. Št.

Pohrozčitý = pohrůživý. Slov. Bern.

Pohrozčivý = pohrůzčivý. Slov. Bern.

Pohrozka = pohrůzka. Slov. Bern.

Pohrozný = pohrůžčivý. Slov. Bern.

Pohrudnice žeberní (požebernice), Šv.
67., krvácení p., Blutung der Pleura, des
Rippenfells, zánět p., pleuritis. — Cf. Slov.
zdrav., Čs. lk. Bujení p-ce, pleurohyper-
plasia, hnisání p-ce, Pleuraeiterung, křeč
p-ce, pleurospasmus, listy p-ce, Pleura-
blätter, proděravění, pleuroperforatio, rako-
vina p-ce, Pleurakrebs, srostění p-ce, -Ver-
wachsung, svraštění, -Schrumpfung, tuber-
kulosa p-ce, -tuberculose, zánět p-ce, pleu-
ritis, z. pohrudnice a plic, pleuropneumonia,
zánět p-ce (bránicové, p. diaphragmatica,
druhotný, secundaria, hlívatý, gummosa, hni-
savý, purulenta, hostcový, rheumatica, jícho-
vitý, jauchig, krvavý, haemorrhagica, náka-
zový, pestilens, oboustranný, doppelseitig,
ohraničený, circumscripta, přilípavý, adhae-
siva, prudký, acuta, srdečníkový, pleuro-
pericaraitis, suchý, pleuntis sicca, stoupa-
jící, ascendens, syrovátečnovláknitý, seroso-
fibrinosa, syrovátečný, serosa, tuberkulosní,
tuberculosa, úrazový, traumatica, vláknitý,
fibrinosa, vleklý, chronica, znetvořivý, de-
formans), zánět p-ce a vaziva kolplícního,
pleuroperipneumonie. Ktt. ex.

Pohrudnicobřišní vaz, ligamentum pleu-
rocolicum. Exc.

Pohrudnicopobřišnicový, pleuroperito-
nealis.

Pohrudnicopožerákový,pleurooesopha-
geus.

Pohrudnicový, pleuritisch. P. dutina,
Pleurahöhle, vak, -sack. Nz. lk.

Pohrudniční. P. dutina, Pieurohöhle,
výměšek.

Pohruchotati, zerschmettern. Šm.

Na pohrůzi = na blízku, u ruky. Podej
mi nůžky, jsou-li na p. Us. u Vyzovic. Wrch.

Pohrůzlivě, drohend. Píše nám p. Wtr.
exc.

Pohrůžčivý. P. psaní. Pal. Rdh. II. 376.

Pohrůžka. P-ky prorocké. Pož. 60. Bojí
se učeník halouzky víc než p-ky. Pk. Ct.
Cor. jur. IV. 3. 2. 43I.

Pohrůžný = pohrůžlivý. P. řeči. Mus.
1880. 253.

Pohryzkovati, pohryzovati, vz Pohryz-
nouti. — co kde. Koník p-koval na cestě
burinu. Orl. III. 6. P-zovati trávu. Hol. 315.

Pohrzati, ein wenig wiehern. Bern.

Pohuba. Alx. P. M. v. 299. (HP. 88.),
Ž. kl (322.).

Pohubek. I dala mu p., když jí tak lál.
Ze staré listiny.

Pohuhenství, n. Vký. .Lépe; pohuba.

Pohubiti. Neb jest byla muka člověku,
aby byl s obů stranú pohuben (mečem).
Hist. schol, z r. 1404.— P. = rozladiti. P.
kolovrátek. Mor. Rgl.

Pohubkovati někoho = poličkovati.
Wtr. exc

Pohuckati, an-, aufhetzen. Slov. Bern.

Pohudání, n., ,das Musiciren. Lichotné
p. (pobudování) Č. Kn š. 379.

Pohůdný = příhodný, Slov. Vchř , dosti
hodný (veliký). Val. Brt. D. 251.

Pohukovati = huk dělati. Us. Šd.

Pohuľanka, y, f. = zábava, veselka, hra.
Slov. HVaj. BD. II. 43., Phl'd. IL 473., VIII.
15.

Pohuľati = pobaviti. Cf. Huľati. Slov.
Sldk. 605., Orl. VI. 9., Phľd. II. 468., VI.
246.

Pohuliti si = pokouřiti si. U Kr. Hrad.
Kšť.

Pohůneček, čka, m. Sš. P. 235.

Pohunský. Jmenují tři z nich (hlídačů)
dráby, čtvrtého pánem, vesměs všem p-ští
páni říkají Sš. P. 762.

Pohusiti, il, en, ení, husitisch machen.
Pal. Dj. III. 2. 86.

Pohusitský, nachhusitisch. P. doba. Tay.
Bš. 95.

Pohustiť, alles verdichten. Bern.

Pohútať sa = nahútať sa. Slov. Bern.

Pohútoriť = pohovořiti. Slov. Bern.

Pohutovati = popíjeti. Začal p., er
pflegte sich öfter anzutrinken. Slez. Šd.
Las. Brt. D. 251.

Pohůvka, y, f. = pohovění, pohodlí, roz-
koš. Teď honiti není žádná p. U Rychnova.
Črk.

Pohúžvati = požmoliti, pomačkati. —
co: šaty. Slov. Rr. Sb.

Pohvizdy, dle Dolany, Powiesen, dvůr
u Jesenic. Arch. VII. 623., Blk. Kfsk. 208.,
Rk. Sl.

Pohyb, vz Slov. zdrav. P. výsledný, ZČ.
I. 52 , postupný, otáčivý, 60., absolutní, re-
lativní, volný, na vykázané dráze, hozením
způsobeny, 100., 101., 115., kývací, 130.,
středoběžný, 169., MS. 53., postupný, rovno-
měrný, Mj., 151., 152., otáčivý, MS. 34.,
vlnivý, 102., příčný 102., podélný, 103.,
šroubový, SP. II. 68., vibrační či harmo-
nický, 87., kruhový, Stč. Zem. 266., perio-
dický, 379., molekularní, 493 , vířivý, vzdu-
šný, 588., 599., krouživý, točivý, kolísavý,
Hrm. 97., 98., tuhý, neobratný, NA. IV.
97., místní (lokomoce), V. od. II. 56., volný
či úmyslný, mimovolný či bezděčný, odra-
zový či reflexní, složený, nucený, instink-
tový, chránivý, nápodobící, sympathický,
automatický; představy: plynulý, nezřízený,
překotný, skákavý, náhlý, Dk. P. 6., 7., 8.,
145., 149.; stejnodobý, Šp., samovolný, Kk.,
proudu krevního, Blutstrombewegung, Us.;
p. země sukkursorní, undulatorní, Čs. math.
X. 70.; skládání p-bů, MS. 29., těles těž-
kých poblíž povrchu zemského, 43., na na-
kloněné rovině, 45, těl vržených, 52.; p.
hvězd: zdánlivý, skutečný, točivý, postupný,
vlnivý, složitý, denní, roční, planetarní, zem-
ský, Stc. Zem. 52., 58., 68., 76., 91., 105.,



	315

	Pohromný čas. Vc. Lab. 11. Pohroní, n. = krajina při Hronu. Sldk. Pohronský. Vesť mi doniesly p. vily. Orl. III. 265. Pohrouziti. — koho. Ni mě pohrziz búřě. Ž. wit. 68. 16. — co, se kam (jak). V něco zrak svůj p. Osv. Všichni v tichě mlčení pohroužili se. Lpř. By v šumné vlny pohroužil se skokem. Kká. K sl. j. 191. — kde. Bytí toho národa pohřižuje se v mrá- kotě věkův. Šf. Strž. I. 294. Pohruze jej u vodě. Št. Pohrozčitý = pohrůživý. Slov. Bern. Pohrozčivý = pohrůzčivý. Slov. Bern. Pohrozka = pohrůzka. Slov. Bern. Pohrozný = pohrůžčivý. Slov. Bern. Pohrudnice žeberní (požebernice), Šv. 67., krvácení p., Blutung der Pleura, des Rippenfells, zánět p., pleuritis. — Cf. Slov. zdrav., Čs. lk. Bujení p-ce, pleurohyper- plasia, hnisání p-ce, Pleuraeiterung, křeč p-ce, pleurospasmus, listy p-ce, Pleura- blätter, proděravění, pleuroperforatio, rako- vina p-ce, Pleurakrebs, srostění p-ce, -Ver- wachsung, svraštění, -Schrumpfung, tuber- kulosa p-ce, -tuberculose, zánět p-ce, pleu- ritis, z. pohrudnice a plic, pleuropneumonia, zánět p-ce (bránicové, p. diaphragmatica, druhotný, secundaria, hlívatý, gummosa, hni- savý, purulenta, hostcový, rheumatica, jícho- vitý, jauchig, krvavý, haemorrhagica, náka- zový, pestilens, oboustranný, doppelseitig, ohraničený, circumscripta, přilípavý, adhae- siva, prudký, acuta, srdečníkový, pleuro- pericaraitis, suchý, pleuntis sicca, stoupa- jící, ascendens, syrovátečnovláknitý, seroso- fibrinosa, syrovátečný, serosa, tuberkulosní, tuberculosa, úrazový, traumatica, vláknitý, fibrinosa, vleklý, chronica, znetvořivý, de- formans), zánět p-ce a vaziva kolplícního, pleuroperipneumonie. Ktt. ex. Pohrudnicobřišní vaz, ligamentum pleu- rocolicum. Exc. Pohrudnicopobřišnicový, pleuroperito- nealis. Pohrudnicopožerákový,pleurooesopha- geus. Pohrudnicový, pleuritisch. P. dutina, Pleurahöhle, vak, -sack. Nz. lk. Pohrudniční. P. dutina, Pieurohöhle, výměšek. Pohruchotati, zerschmettern. Šm. Na pohrůzi = na blízku, u ruky. Podej mi nůžky, jsou-li na p. Us. u Vyzovic. Wrch. Pohrůzlivě, drohend. Píše nám p. Wtr. exc. Pohrůžčivý. P. psaní. Pal. Rdh. II. 376. Pohrůžka. P-ky prorocké. Pož. 60. Bojí se učeník halouzky víc než p-ky. Pk. Ct. Cor. jur. IV. 3. 2. 43I. Pohrůžný = pohrůžlivý. P. řeči. Mus. 1880. 253. Pohryzkovati, pohryzovati, vz Pohryz- nouti. — co kde. Koník p-koval na cestě burinu. Orl. III. 6. P-zovati trávu. Hol. 315. Pohrzati, ein wenig wiehern. Bern. Pohuba. Alx. P. M. v. 299. (HP. 88.), Ž. kl (322.). Pohubek. I dala mu p., když jí tak lál. Ze staré listiny.	Pohuhenství, n. Vký. .Lépe; pohuba. Pohubiti. Neb jest byla muka člověku, aby byl s obů stranú pohuben (mečem). Hist. schol, z r. 1404.— P. = rozladiti. P. kolovrátek. Mor. Rgl. Pohubkovati někoho = poličkovati. Wtr. exc Pohuckati, an-, aufhetzen. Slov. Bern. Pohudání, n., ,das Musiciren. Lichotné p. (pobudování) Č. Kn š. 379. Pohůdný = příhodný, Slov. Vchř , dosti hodný (veliký). Val. Brt. D. 251. Pohukovati = huk dělati. Us. Šd. Pohuľanka, y, f. = zábava, veselka, hra. Slov. HVaj. BD. II. 43., Phl'd. IL 473., VIII. 15. Pohuľati = pobaviti. Cf. Huľati. Slov. Sldk. 605., Orl. VI. 9., Phľd. II. 468., VI. 246. Pohuliti si = pokouřiti si. U Kr. Hrad. Kšť. Pohůneček, čka, m. Sš. P. 235. Pohunský. Jmenují tři z nich (hlídačů) dráby, čtvrtého pánem, vesměs všem p-ští páni říkají Sš. P. 762. Pohusiti, il, en, ení, husitisch machen. Pal. Dj. III. 2. 86. Pohusitský, nachhusitisch. P. doba. Tay. Bš. 95. Pohustiť, alles verdichten. Bern. Pohútať sa = nahútať sa. Slov. Bern. Pohútoriť = pohovořiti. Slov. Bern. Pohutovati = popíjeti. Začal p., er pflegte sich öfter anzutrinken. Slez. Šd. Las. Brt. D. 251. Pohůvka, y, f. = pohovění, pohodlí, roz- koš. Teď honiti není žádná p. U Rychnova. Črk. Pohúžvati = požmoliti, pomačkati. — co: šaty. Slov. Rr. Sb. Pohvizdy, dle Dolany, Powiesen, dvůr u Jesenic. Arch. VII. 623., Blk. Kfsk. 208., Rk. Sl. Pohyb, vz Slov. zdrav. P. výsledný, ZČ. I. 52 , postupný, otáčivý, 60., absolutní, re- lativní, volný, na vykázané dráze, hozením způsobeny, 100., 101., 115., kývací, 130., středoběžný, 169., MS. 53., postupný, rovno- měrný, Mj., 151., 152., otáčivý, MS. 34., vlnivý, 102., příčný 102., podélný, 103., šroubový, SP. II. 68., vibrační či harmo- nický, 87., kruhový, Stč. Zem. 266., perio- dický, 379., molekularní, 493 , vířivý, vzdu- šný, 588., 599., krouživý, točivý, kolísavý, Hrm. 97., 98., tuhý, neobratný, NA. IV. 97., místní (lokomoce), V. od. II. 56., volný či úmyslný, mimovolný či bezděčný, odra- zový či reflexní, složený, nucený, instink- tový, chránivý, nápodobící, sympathický, automatický; představy: plynulý, nezřízený, překotný, skákavý, náhlý, Dk. P. 6., 7., 8., 145., 149.; stejnodobý, Šp., samovolný, Kk., proudu krevního, Blutstrombewegung, Us.; p. země sukkursorní, undulatorní, Čs. math. X. 70.; skládání p-bů, MS. 29., těles těž- kých poblíž povrchu zemského, 43., na na- kloněné rovině, 45, těl vržených, 52.; p. hvězd: zdánlivý, skutečný, točivý, postupný, vlnivý, složitý, denní, roční, planetarní, zem- ský, Stc. Zem. 52., 58., 68., 76., 91., 105.,