317

dojka, jenž prsmi jedovatými krmí ty, jimž
pochlebuje (vz Bradáč, dod.); P. jest nej-
vtipnější ďáblóv řečník. Hus I. 154., 258.,
260., 377. P. toho poraní, kdo se ho pilně
nechrání. Tč. exc.

Pochlebovací, schmeichelnd. P. slovo.
Koll. III. 342.

Pochlemtač, e, m. = pochlebník; tluč-
huba. U N. Kdyně. Rgl. Cf. Pochlemtati.

Pochleptati, vz Chleptati. On všecku
vodu hltavě p-tne. Slov. Ev. šk. II. 180.

Pochlípať = pochlemtati. Hľadel do toho,
akoby všetkú múdrosť ližicou bol p-pal do
seba. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 33.

Pochlop, u, m., pochlopina, y, f. = roždí
a vůbec odpadky ze dřeva v lese. Slez. Šd.

Pochloubati se, vz Pochlubiti se.

Pochlpati, pochlpnouti = pojísti. Abyste
s námi p-pal. Na Hané. Sbtk. — čeho:
polívky. Vhl.

Pochluba. Nebude nám to věru s p-bou.
Wtr. exc. — Výb. II. 730. Z p-by něco či-
niti Kom. Lab. 46.

Pochlubiti se čím. 1647. Mus. 1880.
162. Amurat zvítěziv, ani honiti nepřátel
nedal, ani se tím mezi svými nepochlou-
bal. V.

Pochmátka, y, f. = pochmatek. Noviny
šly na p-tku. Ud. Vk., Kšť., Rgl Hoditi
něco na p-tku (aby si každý čásť chytil).
Us. Kšť.

Pochmurný. Je dnes p-no. Us. P. den,
hvozd, Vrch., líce, postava, věž, Čch., pa-
láce, Osv., zdi kláštera. Vrch.

Pochmuronosný, Verdüsterung brin-
gend. Šm

Pochmuřovati, vz Pochmuřiti.

Pochňura, y, m. = kdo má za ušima.
Mor. Brt. D. 251.

Pochod, das Gehen im Takt. Km. P. ve
více proudech; přímý p. soustředěný ku
předu; p. stupňový, flankový či bokový,
NA. III. 78., p. dvojřadmo, Doppelreihen-;
p. obětní (processí). Hnoj 143. Směr, konec
p-du Čsk. — P. = hudba pochod dopro-
vázející. P. smuteční, Trauer-, svatební,
Hochzeits-, válečný, Kriegsmarsch. Us. Pdl.
— P. = zjev, postup, průběh, processus,
der Process, die Erscheinung, der Verlauf.
P-dy zevnější: kmitání, zrůst, děj lučebný,
pohyb údů i těl nebeských atd., vniterné:
myšlení, cit, vzpomínání, snaha, blouznění,
Dk. P. 1., 2.; duševní, 11., osvojovací. 82.
P. představovací, Dk. Aesth. 35., myšlén-
kový 279., obrazivý, vybavovací 526., 527.,
tvůrčí, 535.; p. chemický, odkysličovací,
okysličovací, SP. II. 110., 128., 133., hut-
nický, NA IV. 162., thermický, Stč. Zem.
746, životní, zúrodňovací, Osv. I. HO., VI.
51., zánětlivý, Entzündungsprocess, dý-
chací. — P. = původ. Pochod syna z otce
a p. ducha sv. z otce a ze syna co jedi-
ného počátku či principu. Sš. II. 46. — Št.
(exc Hš.).

Pochodek, dku, m. Udělal dnes dobrý
p., ein gutes Geschäft. Dch.

Pochodeň sluneční. Vz Stč. Zem. 180.,
Pochodně.

Pochodenka, y, f., der Krokus, die Fackel-
distel. Šm.

Pochodič, e, m., der Geschäftelhuber.
Dch.

Pochoditi. — komu čím. Slzami jí oči
pocházely. Č. — s čím (kudy). Nevím,
jak s tím pochodím. Us. Dch. I p-div s tú
hlavú kněze Janovů po ulicech. Let 484 —
odkud. A kakžkolivěk kořen nenie krásen,
však všecka krása kmene i ovoce dobré
p-zie z něho; Duch sv. od otce i také od
syna p-dí; A ta naděje pochází z viery
živé; A podlé toho, jakž (skutek) z menšie
neb většie p-zie milosti, tak bude odplatu
mieti; Neb všecko toto zlé od toho jako
z studnice p-zí; Vše to p-zí z milosti. Št.
Kn. š. 7., 14., 29., 33., 40., 94. (15., 26.,
93.). — se odkud. Znenáhla pocházely .se
příspěvky z celé Moravy. Brt. N. p. III.
str. IV.

Pochodně, pochodeň. Cf. Mkl. Etym. 86.
P. petrolejová, Us , lásky. Mus. 1880. 151.
P. slunečné (fakule) = jasnější místa svě-
telná na slunci v nejbližším okolí skvrn.
Stč Zem. 180, Mj 473. P. války znova
vzplanula. Šmb. S. I. 328.

Pochodní proud, NA. III. 78., rbythmus.
Dk Poët. 251.

Pochodový, Marsch . P. hudba, útvar
(-formation), překážka, pořad, cvičení. Vz
Pochodní. Čsk.

Pochoméř. Arch. VII. 717.

1 Pochop = pták Vz Brm. II. 756.

2. Pochop = poskok. Sklouzla a už brala
p Us. Vk. Mete p-py. Vz Opilý. — P. =
pobudka atd. Odkud má p. a moc kúkol?;
A tu kněžie nynější berú p., že velé sobě
od zpovědi penieze dávati; A tak praví
ten svatý a má p. z řeči pána Ježíše, jenž
die. Hus II. 58., 341., III. 156. - P. = po-
chopení. Prvnější p. předek zasluhuje. Sš.
II. 35. — P. = schopnosť, Fassungskraft.
Št. Kn. š. 194. 18., 289. 8.

Pochopený čím. Dojem zrakem neb
citem p-ný. Osv. V. 109.

Pochopiti, comprehendere. Ž. wit. 9. 16.
— co: svůj úkol. Mus. 1880 489. Tito ko-
řenové krumfestu jiné p-pují (obsahují).
Výb. II. 787. Tehdá sv. Apolonia její sv.
tělo pochopivši v kostele pochovala. Pass.
Pochopivši ji počechu ji celovati. Št. Kn. š.
10]. — se nač. Na Patrona (mečem) se
pochápav. Alx. BM. v. 166. (HP. 85.).

Pochopně, begreiflich. Bern.

Pochopnosť čistého srdce. Kar. 44. Co
jest nad p. rozumu. Jrsk.

Pochopný = kdo pochopiti může. Jest
p-pen a zpuosoben užitkóv nabyti. Krnd.
57. — čeho Má malosť božského domysla
p-na byla jest. Kar 9. Nebývají pochopni
toho. Krnd. 163. — P. = pochopitelný.
Zdálo se býti nepochopným. Šf. Strž. II. 10.
Co mu pochopno jest. Pal. Rdh. I. 255. —
P. = počátečný. P. hřích, crimen originale.
Hmn. 1418.

Pochořený; -en, a, o = poněkud chu-
ravý, kränklich. Val. Vck.

Pochořeti = pochorovati. Preč neorieš,
preč neseješ ? Či ti volky pochoreli, či sám
nechceš? Sb. sl. ps. II. I. 71.

Pochorvátěný = pochorvátilý. Šd.

Pochorvátilý, kroatisirt. Pyp. K. I. 212.

467