318

Pochorvátiti koho, kroatisiren. Šd.

Pochota, y, f. = pochoť. Šm.

Pochotěný; en, a, o, concupitus, od
chotěti (chtíti). Greg.

Pochotnosť = chuť, Lust, Wonne. P.
duchovní sladkosti. Brig. III. 1. b. — Št.
Kn. š. 195. 1.

Pochotný = milý atd. P. milování, Kar,
90., počasí. Brig. 1. a. Tyto řeči mají vaši
mysl p-tnou učiniti a náchylnou k řečeným
prosbám. Výb. II. 683.

Pochoťový, Lust-. P. nepravosť. Sš. II.
62.

Pochoutka pravá, příjemná, Dch., hříšná.
Neč.

Pochoutkový. P. pečivo (= jemné), Luxus-
gebäck. Rk.

Pochování ohněm, die Feuerbestattung.
Dch.

Pochovati koho: dítě. Us. Prodaja ko-
níčka p-vám tatíčka. Sš. P. 682. — se =
schovati se, ukliditi se. Hr. rk. P. 546. —-
co komu. Prosíci, aby jí nětco koží po-
choval. NB. Tč. 181. — čeho k čemu.
Aby jim synové česť dali a života, jakož
mohú, k prodlení p-li. Hus. I. 147.

Pochozl, Begehungs-, P. kommisse (která
má něco obejiti a tak prozkoumati). Us.
Dch.

Pochrákat, an-, bespeien. Slov. Bern.

Pochramostiti někomu něco = porou-
chati. Us. Tbz.

Pochramúzgať = zmrzačiti, pohramo-
žditi. Mor. Brt. D.

Pochrana. Byl nesen ku p-ně = ku po-
hřbu. Bož. umuč. 77.

Pochrániti světnici = ukliditi. Laš Wrch.,
Brt. D. 251. — P. = pohrbiti. Slov. pov.
291. (Czm. 95.).

Pocbromený; -en, a, o, gelähmt. P.
rámě. Šbr. Fr.

Pochrumávati, pochrumovati = pokul-
hávati. Na již. Mor. Šd.

Pochtíti. — co. Cožkoli pochceš, dám
tobě. BO. Pochtěváł ju (měl ji rád). Brt.
D. 234. — s inft. Pochtěv tobě něco za
dar poslati. Výb II. 1157. Pochtěl zlaté
změnili za peníze. Arch. VII. 232

Pochůdati = popocházeti (o nemocném).
Chvilku p-dá, potom zase posedá; Už přece
aspoň po sednici p-dá. Us. u Strunkovic.
Rjšk.

Pochůdce, e, m., akolytha. Hnoj.

Pochuduúti = oslaben býti. GP. 158.

Pochuchnouti, pochuchovati, ein wenig
behauchen.

Pochuť, i, f., Nachgeschmack, m.

Pochutina, y, f. = na čem si kdo po-
chutná, Leckerbissen. Bk. P. káva, čaj a p.

Pochutiť, schmackhaft machen. Bern. —
si na čem = pochutnati. Prss. Obr. 54.

Pochutnáničko, a, n. = malé, milé po-
chutnání. Šml.

Pochůzka do města, der Gang, v okolí,
Streiferei. Dch. P-kou klíčník obvyklou se
béře, Rundschau. Čch. Dg. 611.

Pochva, die Hülse. Cf. Mkl. Etym.
91., 254. P. nervu, Dk. P. 3, svalu. P.
dreysovky koncová, Schwanz-, kliková,
Griffhülse. NA. III. 107. P. dřeňová, listová.

Rosc. 32., 11. — P. = vateň, vagina, die
Scheide. P. = čásť rodidel ženských. Vz
Slov. zdrav. Kýla pochvy, colpocele, zbyt-
nosť p-vy, colpohyperplasia, šev pochvy,
colporaphia. Nz. lk. Ucpání pochvy (tam-
ponada), Kžk. Por. 179., 482., uzavření a
rozdělení p-vy, 200, p dvojnásobná, 201.,
tuhosť p-vy (rigiditas), 202., roztržení, 205,
214., krvavé rozšíření pochvy. 492. Zánět
pochvy, colpitis, zrnitý katarrh pochvy,
catarrhus vaginae granulosus, p. vazivová,
Bindegewebsscheide, převrácení či vychlí-
pení p-vy, elytroptosis, srostění p-vy blanou
panenskou, artresia vaginae hymenalis, uza-
vření pochvy sešitím pysků, episiorrhophia,
zánět pochvy (kapavkový, colpitis gonor-
rhoea, krupiční, c. miliaris, kruposní, c.
cruposa, mázdřivčitý, c. diphtheritica, mí-
škový, c. follicularis, otokový, c. phlegmo-
nosa, pamázdřivčitý, c. pseudodiphtheritica,
počasný, c. chronica, přilípavý vředovitý,
c. ulcerosa adhaesiva, prudký, c. acuta,
puchýřkový, c. vesiculosa, rozedmový, c.
emphysematosa, snětivý, c. gangraenosa,
stařen, c. vetularum, úplavičný, c. dysen-
terica. vředovatící, c. abscedens, zrnitý, c.
granularis), boubelovité bujení pochvy, col-
pohyperplasia cystita, sevření laloku po-
chvy, colpocleisis, p. čivová, perineurum,
svalová, perinysium. Ktt. exc.

Pochvala Za víc stojí příhana moudrého,
než p. hloupého. Hkš. — P-ly, laudes, čásť
breviáře. Hnoj.

Pochvaliny, laudes, čásť breviaře. Hnoj.
Vz Pochvala (konec, dod).

Pochváliti, benedicere, Ž. wit 123. 6 ,
Asn. 4. — abs. Protož kdo chce, ten po-
chválí. Alx.V. — co komu. Jakub mi to
pochválil. NB. Tč. — se komu P-lil sa mi,
že vyhrál = pochlubil se. Brt. D 219. —
Pochvalovati si. Us Sd. — čeho Vz Spo-
doba synt. 5. Ciesař tej rady pochváli (= jí
přisvědčil). Kat v. 1446. Cizozemci toho
pochvalovali. Krnd 32. Té rady pochvá-
lichu; Vší jeho řeči p-li. Arn. 1650., 2675.
Vóbec mých slov snad p-lie. Alx.V. Roky-
cana toho p-lil. Výb. II. 832. Toho diva
král pochváli. Jiří v. 170. — se čím: svú
pokorú. Št Kn. š 81. — koho jak: v oči.
Št. Kn. š. 103. Protož pochval každého
ďábla nad mě. Hus III. 246.

Pochvalka, y, f., eitler Ruhm. Šm.

Pochvalně přikyvoval. Sá

Pochvalník, a, m , der Lobredner. Pal.
Rdh. I. 27.

Pochvalnosť, i, f., die Löblichkeit. Bern.

Pochvalný P. uznání, dekret. Dch. P.
řeč. Vz Jg. Slnosť. 167. Smrť pro vlasť
mila a p-na. Bž exc.

Pochvalov, Pochwalow, sam. u Loun,
u Pan. Týnice. — P. v Žatec. Blk. Kfsk.
1388, Rk. Sl.

Pochvalovně = chlubně, prahlerisch; po-
chvalně, löblich. Slov. Bern.

Pochvalovnička, y, f., die Prahlerin.
Slov. Bern.

Pochvalovník, a, m , der Prahlhans.
Slov. Bern.

Pochvalovnosť, i, f., die Prahlerei, die
Prahlsucht; die Löblichkeit. Slov. Bern.



	318

	Pochorvátiti koho, kroatisiren. Šd. Pochota, y, f. = pochoť. Šm. Pochotěný; en, a, o, concupitus, od chotěti (chtíti). Greg. Pochotnosť = chuť, Lust, Wonne. P. duchovní sladkosti. Brig. III. 1. b. — Št. Kn. š. 195. 1. Pochotný = milý atd. P. milování, Kar, 90., počasí. Brig. 1. a. Tyto řeči mají vaši mysl p-tnou učiniti a náchylnou k řečeným prosbám. Výb. II. 683. Pochoťový, Lust-. P. nepravosť. Sš. II. 62. Pochoutka pravá, příjemná, Dch., hříšná. Neč. Pochoutkový. P. pečivo (= jemné), Luxus- gebäck. Rk. Pochování ohněm, die Feuerbestattung. Dch. Pochovati koho: dítě. Us. Prodaja ko- níčka p-vám tatíčka. Sš. P. 682. — se = schovati se, ukliditi se. Hr. rk. P. 546. —- co komu. Prosíci, aby jí nětco koží po- choval. NB. Tč. 181. — čeho k čemu. Aby jim synové česť dali a života, jakož mohú, k prodlení p-li. Hus. I. 147. Pochozl, Begehungs-, P. kommisse (která má něco obejiti a tak prozkoumati). Us. Dch. Pochrákat, an-, bespeien. Slov. Bern. Pochramostiti někomu něco = porou- chati. Us. Tbz. Pochramúzgať = zmrzačiti, pohramo- žditi. Mor. Brt. D. Pochrana. Byl nesen ku p-ně = ku po- hřbu. Bož. umuč. 77. Pochrániti světnici = ukliditi. Laš Wrch., Brt. D. 251. — P. = pohrbiti. Slov. pov. 291. (Czm. 95.). Pocbromený; -en, a, o, gelähmt. P. rámě. Šbr. Fr. Pochrumávati, pochrumovati = pokul- hávati. Na již. Mor. Šd. Pochtíti. — co. Cožkoli pochceš, dám tobě. BO. Pochtěváł ju (měl ji rád). Brt. D. 234. — s inft. Pochtěv tobě něco za dar poslati. Výb II. 1157. Pochtěl zlaté změnili za peníze. Arch. VII. 232 Pochůdati = popocházeti (o nemocném). Chvilku p-dá, potom zase posedá; Už přece aspoň po sednici p-dá. Us. u Strunkovic. Rjšk. Pochůdce, e, m., akolytha. Hnoj. Pochuduúti = oslaben býti. GP. 158. Pochuchnouti, pochuchovati, ein wenig behauchen. Pochuť, i, f., Nachgeschmack, m. Pochutina, y, f. = na čem si kdo po- chutná, Leckerbissen. Bk. P. káva, čaj a p. Pochutiť, schmackhaft machen. Bern. — si na čem = pochutnati. Prss. Obr. 54. Pochutnáničko, a, n. = malé, milé po- chutnání. Šml. Pochůzka do města, der Gang, v okolí, Streiferei. Dch. P-kou klíčník obvyklou se béře, Rundschau. Čch. Dg. 611. Pochva, die Hülse. Cf. Mkl. Etym. 91., 254. P. nervu, Dk. P. 3, svalu. P. dreysovky koncová, Schwanz-, kliková, Griffhülse. NA. III. 107. P. dřeňová, listová.	Rosc. 32., 11. — P. = vateň, vagina, die Scheide. P. = čásť rodidel ženských. Vz Slov. zdrav. Kýla pochvy, colpocele, zbyt- nosť p-vy, colpohyperplasia, šev pochvy, colporaphia. Nz. lk. Ucpání pochvy (tam- ponada), Kžk. Por. 179., 482., uzavření a rozdělení p-vy, 200, p dvojnásobná, 201., tuhosť p-vy (rigiditas), 202., roztržení, 205, 214., krvavé rozšíření pochvy. 492. Zánět pochvy, colpitis, zrnitý katarrh pochvy, catarrhus vaginae granulosus, p. vazivová, Bindegewebsscheide, převrácení či vychlí- pení p-vy, elytroptosis, srostění p-vy blanou panenskou, artresia vaginae hymenalis, uza- vření pochvy sešitím pysků, episiorrhophia, zánět pochvy (kapavkový, colpitis gonor- rhoea, krupiční, c. miliaris, kruposní, c. cruposa, mázdřivčitý, c. diphtheritica, mí- škový, c. follicularis, otokový, c. phlegmo- nosa, pamázdřivčitý, c. pseudodiphtheritica, počasný, c. chronica, přilípavý vředovitý, c. ulcerosa adhaesiva, prudký, c. acuta, puchýřkový, c. vesiculosa, rozedmový, c. emphysematosa, snětivý, c. gangraenosa, stařen, c. vetularum, úplavičný, c. dysen- terica. vředovatící, c. abscedens, zrnitý, c. granularis), boubelovité bujení pochvy, col- pohyperplasia cystita, sevření laloku po- chvy, colpocleisis, p. čivová, perineurum, svalová, perinysium. Ktt. exc. Pochvala Za víc stojí příhana moudrého, než p. hloupého. Hkš. — P-ly, laudes, čásť breviáře. Hnoj. Pochvaliny, laudes, čásť breviaře. Hnoj. Vz Pochvala (konec, dod). Pochváliti, benedicere, Ž. wit 123. 6 , Asn. 4. — abs. Protož kdo chce, ten po- chválí. Alx.V. — co komu. Jakub mi to pochválil. NB. Tč. — se komu P-lil sa mi, že vyhrál = pochlubil se. Brt. D 219. — Pochvalovati si. Us Sd. — čeho Vz Spo- doba synt. 5. Ciesař tej rady pochváli (= jí přisvědčil). Kat v. 1446. Cizozemci toho pochvalovali. Krnd 32. Té rady pochvá- lichu; Vší jeho řeči p-li. Arn. 1650., 2675. Vóbec mých slov snad p-lie. Alx.V. Roky- cana toho p-lil. Výb. II. 832. Toho diva král pochváli. Jiří v. 170. — se čím: svú pokorú. Št Kn. š 81. — koho jak: v oči. Št. Kn. š. 103. Protož pochval každého ďábla nad mě. Hus III. 246. Pochvalka, y, f., eitler Ruhm. Šm. Pochvalně přikyvoval. Sá Pochvalník, a, m , der Lobredner. Pal. Rdh. I. 27. Pochvalnosť, i, f., die Löblichkeit. Bern. Pochvalný P. uznání, dekret. Dch. P. řeč. Vz Jg. Slnosť. 167. Smrť pro vlasť mila a p-na. Bž exc. Pochvalov, Pochwalow, sam. u Loun, u Pan. Týnice. — P. v Žatec. Blk. Kfsk. 1388, Rk. Sl. Pochvalovně = chlubně, prahlerisch; po- chvalně, löblich. Slov. Bern. Pochvalovnička, y, f., die Prahlerin. Slov. Bern. Pochvalovník, a, m , der Prahlhans. Slov. Bern. Pochvalovnosť, i, f., die Prahlerei, die Prahlsucht; die Löblichkeit. Slov. Bern.