319

Pochvalovný, prahlerisch; löblich. Slov.
Bern.

Pochvat. K poslednímu příkladu připoj:
Č. Kn. š. 128.

Pochvatitel, e, m., der Erhascher, Plün-
derer. Vz Uchvatitel. Dbš. Úv. 34., 100.,
Zbr. Lžd. 36.

Pochvátiti, comprehendere. Ž. wit. 39.
13. — se = utahati se. U Žinkov. Fč.

Pochvatka, y, f. = rybaříce dvojchvostá,
perla bicaudata. Brm. IV. 534.

Pochvatkovati. Lid ten p-val a kupoval
snáře. Trok. 35.

Pochvička, y, f. = malá pochva, das
Scheidchen. Nz.

Pochvíle, Musse. Přijď k nám, až budeš
míti p-li. Us Rgl. — Sv. ruk. SR. 674.

Pochvílci = snad, azda. P. aj mňa bude
volať na svadbu. Slov. Rr. Sb.

Pochvilování, n., das Zaudern. Mor. Tč.

Pochvist. Koll. I. 434 — P., a, m. =
bůh zlého počasí Kaln Bs. 201., Hol 185.

Pochvističitý, nickolös. Šm.

Pochvistíkový, Nickel-, Šm.

Pochvohrázový, colpoperinealis.

Pochvolačníkový. P. píštěl, Scheiden-
dünndarmfistel Nz. lk.

Pochvoměchýřový. P. řez, colpocysto-
tomia.

Pochvonosec, sce, m., cryptorhynchus,
brouk. P. olšový, c. lapathi, weissbunter
Erlenwürger. Kk. Br. 318, Brm. IV. 172.,
Šír II. 62.

Pochvopastelínový. P. pištěl, Scheiden-
mastdarmfistel. Nz. lk.

Pochvovazový šev, colpodesmorhaphia.

Pochvovice, e, f, das Geschirrleder. Šp.

Pochvovlásek, sku, m. P. slaný, lyngbia
halophila, řasa Hg. 180.

Pochvový, Scheiden-, Vaginal-. P. kýla,
-bruch, tep, -puls, zrcadlo, -spiegel, řez,
elytrotomia, píštěl, -fistel, těhotenství, pří-
hradka, -septum, tampon, -tampon. Nz. lk.

Pochyb, u, m. = pochyba. To držte bez
pochybu o sv. trojici. Št.

Pochyba. To na p-bách jest. Šml. Na-
děje třpyt, mračno pochyb. Vrch. Ep. bás.
158. Už bude p. na obilí. Brt. D. 251. Vz
Pochyběti (dod.).

Pochybek, androsace, der Mannsschild.
Cf. Rstp. 1229., Slb. 294., Čl. Kv. 269., Ott.
II. 306., Mllr. 13.

Pochybení, n. Není p. (pochybnosti).
Chč. Mus. 1880. 539.

Pochybenosť, i, f., die Verfehltheit Dch.

Pochybenství. Sš. II. 76. Mluví bez p.
Výb. II. 747. Aby tím bylo odvrženo p.
Hus III. 156.

Pochybený = hloupý. Není tak p., jak
se zdá. Mor. Prss.

Pochyběti. Žito p-lo = nezdařilo se, je
pochyba na žitě. Ovoce p-lo = stromy
kvetly, ale ovoce nezasedlo. Mor. Brt. D.
281.

Pochybí, n., der Zweifel. Rk.

Pochybilý v čem: u vieře. Výb. II.
426.

Pochybiti. - abs. Pohanka letos p-la
(nezdařila se). U Rožn. Slavia. Vz Pochy-
běti (dod.). — v čem. Ve mnohých věcech

pochybujeme. Št. Kn. š. 56. — kde. P-bují
v samém základě. Osv. I. 152.

Pochybkování, n., die Zweifelei. Dch.

Pochybník. Sš. I. 133.

Pochybnosť. Věc nechati na p-sti, dahin
gestellt lassen; Žádné p-sti o něčem nepři-
pouštěti. Dch. To bylo proň prosto vší po-
chybnosti. Šml. Při tom jest ještě jiná p.
Vš. 316. Komu více dáno jest znáti, ten
u větší p-sti zůstává. Výb. II. 1602.

Pochybnůstkářství, n., die Zweifelei,
Zweifelscheisaerei. Us.

Pochybný, ungewiss Většina jest p-ná
(při hlasováni). Mus. 1880. 511. P. druh ro-
stlinný. Mus. 1880. 377.

Pochybovač. P-če o něčem přesvědčiti.
Koll. St. 228.

Pochybovačství, n. = pochybovatelství.
Stárek 200.

Pochyboval, a, m. = pochybovač. Dch.

Pochybovaní u víře, Starek 200., o Bohu
a jeho slovu, o pomoci božské. Pož. 65.

Pochybovatelství, n. = pochybovačnosi,
die Zweitelsucht, der Skepticismus. Šm.

Pochybovati. A přes to p-vali, aby to
průchod míti mohlo. Žer. f. 16/b.

Pochyčiti. Když se komu lov pochyčí.
Výb. I. 176.

Pochýlený. Stojí s p-nou hlavou. Cch.
L. k. 85. — k čemu: k zlosti, BO, ku
pravdě boží. Št.— čím kam: starostí ku
předu, do předu p. Jrsk.

Pochýliti co: hlavu. Neč. — co, se kam
(jak). P-lil skráň Žižka v dlaně obě. Čch.
Bídné až do prachu jsem se p-lil. Výb. II.
539. — před kým. Pochyl před svatostí
tváře. Čch. Mch. 74. — V 3. ř. za Výb. po-
lož: , Alx. B. v. 225. (HP. 77.).

Pochýlka, y, f, die Neigung nach vor-
wärts. Šd., Sš. P. 369.

Pochytiti co. Čím si p-til ten kašel, sich
zuziehen. Dch. — co kde. Leccos ve světě
p-til. Us. — co proč. Chtěl-liby kto pro
královstvie nebeské čistotu těla p. Št. Kn.
š. 68. — koho. Tehdy ty, již naň nastali,
země p-tla (pohltila). Leg. o 12 apošt. 90,
93

Pochýtka, y, f. = obyčejný oblek. U Vse-
tína. Vck.

Pochytro Na p. něco zachytiti = rychle.
Slov Němc. VII. 242., Dbš. SI. pov. I. 201.

Poihrávati s kým: s ženami (pohrá-
vati) Št. Kn. š 63. I keď lieha i keď vstáva,
smeje sa i poihráva. Sl. ps.

Poiman, a, m. P. Frant., naroz. 1817.,
kněz. Jg. H. 1. 613., Šb. Dj. ř. 278., Rk.
Sl.

Poin = proň. Poslali poin. Arch. VII
611.

Poingoustovati = inkoustem pomazati,
mit Tinte beklecksen. Us. Rgl.

Point. Jg. Slnosť. 157.

Pointa, y, f., vysl. poénta. Vz Point.

Poískati = potiskati. Vz Vískati. Slov.
Poískaj mi vlásky moje. Sb. sl. pov. II. 1.
95. Aby mu v hlavě poískala. Dbš. Sl. pov.
II. 56.

Poistiť = pojistiti. Slov. Ssk.

Poistivý = pojistivý. Slov. Loos.

Poistka = pojistka. Slov. Loos.

467*