320

Poistné = pojistné. Slov. Loos.

Pojajkať, ein wenig wehklagen. Slov.
Bern.

Pojasniti, il, ěn, ění, pojasňovati, er-
leuchten. — co čím: světýlkem. Šf. III.
302.

Pojatný, begreifbar. Ssk.

Pojatý zač: za ženu p-tá. Lpř.

Pojaviť = prijavit. Slov. Rr. Sb.

Pojazd, u, m. = jízda. Slov. Zbr. Lžd.
160.

Pojčaný = půjčený. Priadla som tri roky
na fiertuch široký, ešte poviedali, že je len
p-ný. Sb. sl. ps. II. 1. 121.

Pojčat, požičat, požčat = půjčiti. Slov.

Pojčený = půjčený, propůjčený. Aby
on múdrostí pánem Bohem jemu p-nú ta
zbožie vedl. Arch. I. 218.

Pójčěti, iterat. k pójčiti. Ž wit. 111. 5.,

Hugo 9. (List. fil 1884. 77.). Vlivem hlásky

j v pójčiti a pójčěti vzniklo pak i pojí-

četi vedlé požíčeti. Když pro lichvu lidé

zlí pojíčejí. Št Uč. 142. b.

Pójčiti, pójčovati = půjčiti, propůjčiti,
donare. Pójč milostivě. Kar. 75. Jenž sě
slutuje a pojčije (commodat). Ž. wit. 111. 5.
Co mi ráčila p. Ev. olom. 36.

Pôjčky, pl. = poščky. Slez. Šd.

Pôjd, u, m. = podláž, podlaha, dlážka
ve světnici. Slov Hdž. Šlb. 82. — P. =
hůra, půda Poďme na p. Hdž. Čít. 129.
Zásyp na p de. Zátur. Evička vybehla na
p. Dus. Sl. pov. I. 232.

Pôjdik, u, m. = zdrobn. pôjd. Slov. Ev.
šk. I. 20.

Pojed. Vodnatelnosť této byliny v ústech
držená otok dásní (kterému říkají vůbec
pojed) odjímá. Háj. CXXV.

Pojeden. P. jabko = některé, sem tam
některé. Laš P-dní ludé = někteří. UKy-
jova. Brt. D. 251.

Pojedině, einheitlich. Vypravování nikde
času, místa, osob i statků p. se nedotýka-
jící, ale maní a nejistě v jalových toliko
nějakovostech tápající. Pal. Rdh. II. 290.

Pojedinělý P. slovo, äna£ eiotj/A,évov.
Sš. I. 83

Pojedinok, nku, m. = souboj. Slov. Ssk.

Pojednání. Cf. Jg H 1 728., Jg. Slnosť
92.. 162.

Pojednati koho = ku práci zjednati,
najmouti. Us. Řezn. — s kým. S Franky
pojednaval, unterhandelte. Št. Strž. II. 301.
— zač. Dal jsem jí 300 kop na to a dosti
málo za to p-la. Sdl. Hr. 1. 226.— o čem
(jak) kde. O něčem vědecky p., Osv. 1.
520., na příslušném místě a zevrubně, ve
svém díle, s velikou soudností, Us Pdl.,
světle a jadrně. Šf. — se = porovnati se.
Mor. Brt. D. 251.

Pojedni = někteří. P. rekli. Slov Orl.
VIII. 246. Vz Pojeden (dod.)

Pojednotiti = sjednotiti, einen. Bern.

Pojednou, auf einmal. Ne všecko p.
Km. II. 330. Nemôž-li pojednú staviti všeho
zlého obyčeje. Št. Kn. š. 98. — Ž. kl. (322).

Pojednouc = pojednou. Slov. a mor.
Kdoby tři postavy p. něhodné udělal Pk.
MP. 94

Pojedšel, vz Poděčely.

Pojedzení. Był chłop na dobrým p. =
chutnalo mu. Laš. Brt. D. 2ol.

Pojem = představa zahrnující v sobě
všecky jednotlivé věci, kterým z jistých
důvodů se dostalo společného jména na př.
strom. Sb. uč. P. aesthetický, přesný, psy-
chologický, Dk., mlhavý, Mus., neslučný,
dobrý, na vzájem vztažný, vyměřující,
výměřený, Jd. 14., 16., 80., předvětný,
průhledný, spletený, zamotaný, rozpojný,
výlučný, spojný, sjednatelný, souhlasný,
zaměnečný, Dach. I. 24., 26., 29., 32., 33.,
soujemný, complexus, Psp , výměrový. Vch.
Ar. II. 36

Pojemnosť, i, f. = chopnosť, das Begriffs-
vermögen. Nz.

Pojemný práh, aquaeductus limen. 1414.

Pojemovna, y, i., die Begriffsschule,
Schule für den Begriffsunterricht. Am.

Pojení kovů trvalé (teste, unlösliche Ver
bindung): sváření, spájení, tmelování, pře-
hybování, nýtování; volné (dočasné, lösbare
V.): šrouby, klíny, rozpěráky, svorníky,
sponami, čepováním, přeplátováním. Vz Včř
Z. 1. 15. nn.

Pojenosť, i, f. = spojenosť. Slov. Bern.

Pojesť = pojísti Mor. Poď p. Pk. Ps. 10.

Pojestný, essbar. Slov. Ssk. P. ovocie,
ZObz. XXIV. 221, olej. Ib 205

Pojesuitský, nachjesuitisch. P. doba.
Schz.

2. Pojetí, die Auffassung, Conception.
Dk. P. 104., Aesth. 530., Dcn. P. pravdy,
Hlv., přírody. Dch. — P, der Einbegrift.
S p-tím nákladů do počtu. J. tr.

Pojetý, befahren. P. koňmi. Lpř.

Pojevení, n. = objevení. Od času prv-
ního p. na divadle dějin. Šf. Strž. II. 40.

Pojeviti. — se kým, čím. Ke smíru
ochotným se p-vil; Naděje klamnými se
p-ly. Šmb. S. II 233., 288. - kde (kdy).
Ve svalech kolem rtů p-vil se smích. Tbz.
Plukové bulharští před Byzancí se p-li.
Šmb. Nápisy na penízech v rozličné době
se p-ly; Pod tímto jménem v historii se
p li, Národ ten pod tímto jménem teprva
okolo r. 94. př. Kr. v dějinách se p-vuje;
Za císaře Proba Vandalové na pomezí Gallie
spolu s Burgundy se p-li; Najednou v Mo-
ravě se p-li. Št. Strž. I. 25., 95 , 379., 454.,
463. a j často. — jak. V jakých formách
jméno to se p je. Šf Strž. II. 30.

Pojeza, y, f. Dobrá p. = chutné jídlo.
Val. Brt. D 251.

Pojezda. Pal. Rdh. II. 256.

Pojezdné poštovní, das Postrittgeld. J. tr

Pojezdný, Lauf-. P. jeřáb, Zpr arch.,
žentour. Us. Pdl — P., ého, m. Cf. Sdl.
Hr. III. 206. P. = představený lovčím a
hajným za starodávna. Sdl. Hr. VII. 151.

Pojezovitský = po jezovitech zbylý. P
statky. Pyp. K. II. 83.

Poježiti = pohněvati. Bern.

Pojhranov, a, m., ves Arch. IV 175.,
189., Sdl. Hr. I 256.

Pojhrávánie, n., illusio. Ž. wit. 78. 4.,
103. 26. Vz Poihrávati.

Pojičený = půjčený. Arch. II. 492.

Pojíčeti, pojičiti. Vz Pójčěti. O tom, jak
Bóh pojíčí, chci pověděti. Hus III. 200. —



	320

	Poistné = pojistné. Slov. Loos. Pojajkať, ein wenig wehklagen. Slov. Bern. Pojasniti, il, ěn, ění, pojasňovati, er- leuchten. — co čím: světýlkem. Šf. III. 302. Pojatný, begreifbar. Ssk. Pojatý zač: za ženu p-tá. Lpř. Pojaviť = prijavit. Slov. Rr. Sb. Pojazd, u, m. = jízda. Slov. Zbr. Lžd. 160. Pojčaný = půjčený. Priadla som tri roky na fiertuch široký, ešte poviedali, že je len p-ný. Sb. sl. ps. II. 1. 121. Pojčat, požičat, požčat = půjčiti. Slov. Pojčený = půjčený, propůjčený. Aby on múdrostí pánem Bohem jemu p-nú ta zbožie vedl. Arch. I. 218. Pójčěti, iterat. k pójčiti. Ž wit. 111. 5., Hugo 9. (List. fil 1884. 77.). Vlivem hlásky j v pójčiti a pójčěti vzniklo pak i pojí- četi vedlé požíčeti. Když pro lichvu lidé zlí pojíčejí. Št Uč. 142. b. Pójčiti, pójčovati = půjčiti, propůjčiti, donare. Pójč milostivě. Kar. 75. Jenž sě slutuje a pojčije (commodat). Ž. wit. 111. 5. Co mi ráčila p. Ev. olom. 36. Pôjčky, pl. = poščky. Slez. Šd. Pôjd, u, m. = podláž, podlaha, dlážka ve světnici. Slov Hdž. Šlb. 82. — P. = hůra, půda Poďme na p. Hdž. Čít. 129. Zásyp na p de. Zátur. Evička vybehla na p. Dus. Sl. pov. I. 232. Pôjdik, u, m. = zdrobn. pôjd. Slov. Ev. šk. I. 20. Pojed. Vodnatelnosť této byliny v ústech držená otok dásní (kterému říkají vůbec pojed) odjímá. Háj. CXXV. Pojeden. P. jabko = některé, sem tam některé. Laš P-dní ludé = někteří. UKy- jova. Brt. D. 251. Pojedině, einheitlich. Vypravování nikde času, místa, osob i statků p. se nedotýka- jící, ale maní a nejistě v jalových toliko nějakovostech tápající. Pal. Rdh. II. 290. Pojedinělý P. slovo, äna£ eiotj/A,évov. Sš. I. 83 Pojedinok, nku, m. = souboj. Slov. Ssk. Pojednání. Cf. Jg H 1 728., Jg. Slnosť 92.. 162. Pojednati koho = ku práci zjednati, najmouti. Us. Řezn. — s kým. S Franky pojednaval, unterhandelte. Št. Strž. II. 301. — zač. Dal jsem jí 300 kop na to a dosti málo za to p-la. Sdl. Hr. 1. 226.— o čem (jak) kde. O něčem vědecky p., Osv. 1. 520., na příslušném místě a zevrubně, ve svém díle, s velikou soudností, Us Pdl., světle a jadrně. Šf. — se = porovnati se. Mor. Brt. D. 251. Pojedni = někteří. P. rekli. Slov Orl. VIII. 246. Vz Pojeden (dod.) Pojednotiti = sjednotiti, einen. Bern. Pojednou, auf einmal. Ne všecko p. Km. II. 330. Nemôž-li pojednú staviti všeho zlého obyčeje. Št. Kn. š. 98. — Ž. kl. (322). Pojednouc = pojednou. Slov. a mor. Kdoby tři postavy p. něhodné udělal Pk. MP. 94 Pojedšel, vz Poděčely.	Pojedzení. Był chłop na dobrým p. = chutnalo mu. Laš. Brt. D. 2ol. Pojem = představa zahrnující v sobě všecky jednotlivé věci, kterým z jistých důvodů se dostalo společného jména na př. strom. Sb. uč. P. aesthetický, přesný, psy- chologický, Dk., mlhavý, Mus., neslučný, dobrý, na vzájem vztažný, vyměřující, výměřený, Jd. 14., 16., 80., předvětný, průhledný, spletený, zamotaný, rozpojný, výlučný, spojný, sjednatelný, souhlasný, zaměnečný, Dach. I. 24., 26., 29., 32., 33., soujemný, complexus, Psp , výměrový. Vch. Ar. II. 36 Pojemnosť, i, f. = chopnosť, das Begriffs- vermögen. Nz. Pojemný práh, aquaeductus limen. 1414. Pojemovna, y, i., die Begriffsschule, Schule für den Begriffsunterricht. Am. Pojení kovů trvalé (teste, unlösliche Ver bindung): sváření, spájení, tmelování, pře- hybování, nýtování; volné (dočasné, lösbare V.): šrouby, klíny, rozpěráky, svorníky, sponami, čepováním, přeplátováním. Vz Včř Z. 1. 15. nn. Pojenosť, i, f. = spojenosť. Slov. Bern. Pojesť = pojísti Mor. Poď p. Pk. Ps. 10. Pojestný, essbar. Slov. Ssk. P. ovocie, ZObz. XXIV. 221, olej. Ib 205 Pojesuitský, nachjesuitisch. P. doba. Schz. 2. Pojetí, die Auffassung, Conception. Dk. P. 104., Aesth. 530., Dcn. P. pravdy, Hlv., přírody. Dch. — P, der Einbegrift. S p-tím nákladů do počtu. J. tr. Pojetý, befahren. P. koňmi. Lpř. Pojevení, n. = objevení. Od času prv- ního p. na divadle dějin. Šf. Strž. II. 40. Pojeviti. — se kým, čím. Ke smíru ochotným se p-vil; Naděje klamnými se p-ly. Šmb. S. II 233., 288. - kde (kdy). Ve svalech kolem rtů p-vil se smích. Tbz. Plukové bulharští před Byzancí se p-li. Šmb. Nápisy na penízech v rozličné době se p-ly; Pod tímto jménem v historii se p li, Národ ten pod tímto jménem teprva okolo r. 94. př. Kr. v dějinách se p-vuje; Za císaře Proba Vandalové na pomezí Gallie spolu s Burgundy se p-li; Najednou v Mo- ravě se p-li. Št. Strž. I. 25., 95 , 379., 454., 463. a j často. — jak. V jakých formách jméno to se p je. Šf Strž. II. 30. Pojeza, y, f. Dobrá p. = chutné jídlo. Val. Brt. D 251. Pojezda. Pal. Rdh. II. 256. Pojezdné poštovní, das Postrittgeld. J. tr Pojezdný, Lauf-. P. jeřáb, Zpr arch., žentour. Us. Pdl — P., ého, m. Cf. Sdl. Hr. III. 206. P. = představený lovčím a hajným za starodávna. Sdl. Hr. VII. 151. Pojezovitský = po jezovitech zbylý. P statky. Pyp. K. II. 83. Poježiti = pohněvati. Bern. Pojhranov, a, m., ves Arch. IV 175., 189., Sdl. Hr. I 256. Pojhrávánie, n., illusio. Ž. wit. 78. 4., 103. 26. Vz Poihrávati. Pojičený = půjčený. Arch. II. 492. Pojíčeti, pojičiti. Vz Pójčěti. O tom, jak Bóh pojíčí, chci pověděti. Hus III. 200. —