321

čeho. Když kto pojičé peněz. Št. Kn. š.
174. — komu. Menším bude milosrdenstvie
pojičeno. Št Kn. š. 151. — komu jak
nač proč. Potřebného v jeho núzi založiti
pojičiec jemu ve jmě Boha, ale ne na lichvu.
Neb když pro lichvu lidé zlí pojičejí, tehdy
velim viece, ktož móž, má pro Buoh dru-
hému pojičiti. Št. Kn. š. 258., 259.

Pojidka, y, f. = konfekty Zbrt. Poct.
mr. b9.

Pojilup, u, m., gazania, die Gazanie,
rostl. Vz Rstp. 923.

Pojímání, die Auffassung. P. umělecké,
Tš, aesthetické, kontemplativní, mathema-
tické, naturalistické, nevytříbené, patholo-
gické, theoretické, Dk. Aesth. 29., 44., kon-
kretní, realní předmětův básnických. Tf. H.

I. 11.

Pojímatelný čím. Tony uchem p-né.
Mj.

Pojindy = jindy. Val. Vck.

Pojinší Straky a p. (=jiní) ptáci. Mor.
Brt. D 168

Pojiskřiti, funkelnd machen. P. hlavy
vln Čch. Bs. 28.

Pojíst, u, m. = pojišťovací listina, authen-
tika. Hnoj. 61. Vz Pojistina.

Pojistěnka, y, f. = pojistka. P-u vydati.
N. Hlsk. XVII. 8.

Pojísti. Dobrá to nemoc, která dá p.
Bž. exc. Dobrá bolesť, dyž dá pojesť. Mor.
Brt. — čeho jak. Pojed toho chleba s chutí.
Výb. I. 1175 , 1176.

Pojistina, y, f. = pojišťovací listina.
Hnoj. 61. Vz Pojist.

Pojistitelna. J. tr., Nz.

Pojistka = pojišťovací, pojistný list. Nz.
— P., die Hypothek. Dch exc. Vz Pojištka.

Pojistní, -ný, Sicherheits-. P. summa,
-betrag, J. tr., ventil, ZČ., oblek hasičský.
NA. IV. 19. — P. = pojícný. Laš. Brt. D.
251.

Pojištění života, Lebensversicherung. Sl.
les. Cf. Kram. Slov.

Pojištěný kde. Jistina na živnosti
knihovně p-ná. Pr.

Pojišťovací parokotel, svítilna či kaha-
nec, Sicherheitslampe, Zpr. arch., přístroj
Blackův. Wld. P. jednota. Vz Mus. 1829.

II. 62

Pojišťovadlo, a, n., der Sicherheitsappa-
rat. Šp.
Pojitel, e, m., der Verbinder. Bern

1. Pojiti, cf. Mkl. Etym. 254. — co čím.
Různé kmeny pojí jednou páskou. Vrch. —
se več. Tisíc hlasů p-lo se v plesný vír.
Vrch. — se k čemu jak. Ke slovu před-
stavu p. Us. Pdl. K tomu se pojí záliba,
nelibosť Dk. Aesth. 26. Ve skutečnosti pří-
jemnosť ku kráse větší nebo menší měrou
se pojívá. Dk. Aesth. 8. Záliba pojí se ku
krásnu bez výminky či naprosto. Dk.

2. Pojiti koho odkud. Z čeho un jich
p. bude (koně)? Z pěkné puténky. Sš. P.
754.

Pojití. Domnění o p. Slovanů; Své p.
od Ěímanů povozovali. Šf. Strž. I. 29., II.
319.

1. Pojíti. Pojď. Bj. Poď, Hus I. 426.,
Dal. 161 , zlinsky. Brt. Imper. podiemy,

Ž. wit. 94 b. 6., podiem 94 b. 1., poydiete
45. 9, 64. 5. a 16., 82. 5., 94 a. 6., podte
33 12. — abs. Okna pošla, jsou pošlá (ne-
průhledná). Us. Rgl. Buďto měření pojde
nebo nepojde. Jd. Geom. I. 4. Už pošel
(umřel; potupně). Us. Zl. Nebe i země
pojdú, ale slova má nepojdú. (Luk. 21.).
Hus II. 8. — koho. Hrůza mě pošla, es
schauderte mich. Posp. — kam (jak).
Podiž ke mně, má choti! Výb. II. 21. Ktož
sú dobře činili, pojdú do života věčného;
Ale s hrozným strachem, v hrozné hanbě
na ten súd pojdú; Ktožť pravdu činí, po-
jdeť na javu k světlu. Št. Kn. š. 15., 23.,
85. — kde. Pojděm, pojděm, Buoh před
námi Výb. II. 24. — odkud (kde, kam
jak) Od lovčího pošla řeč, jakoby ....
Sbr. Aby jí z toho nepošla lítosť. Sá. Z čeho
jednomu radosť pochází, druhému žalosť
pojíti musí. Sá. To pohoršení všecko z něho
pošlo. Us. Šd. Kristus od otce pošel věč-
ným a nevystižným zplozením. Sš. J. 257.
Že odtud zavedení na pravo i na levo pošla
i podnes pocházejí v křesťanstvu. 1512. Mus
1883 364. Když má které ovoce býti, najprv
musí pojíti z kořene; Ty modlitby z přie-
mého úmysla nepošly; Když z toho súdu
do pekla pojdú; Stav panenský pošel z ne-
bes; A čím viece z pravé milosti pojde poslu-
šenstvie. Št. Kn. š. 7., 11., 24., 71., 107. —
od čeho. Od zlata oči pocházejí. Us. Bž. —
za čím. Kdo chce čeho dojiť, musí za tím
pojíť. Us. Brt. — nač. Pojdú na zatracenie.
Št. Kn. š. 113. Vše pojde na výměnek
(on vše pohltí) Sá. — s inft. Ja pôjdem
s chlapci sa ihrati; Ja pôjdem kvieťa si
sbierati; Ja pôjdem s chlapci tancovati Sl.
spv. II. 57. (Sd).

Pojítko, a, n. = pojidlo, das Bindemit-
tel. Dch., Šmb, Pr. tr., Wrch.

Pojitosť, i, f., die Bindekraft. Dch.

Pojivo těla = látka obyč. vláknitá, která
poviéká a víže ústroje a jich součásti. Stff.
Enc. p I. 268.

Pojivosť, i, f., die Bindekraft. Šm.

Pojivový, Binde-. P. tkanivo. NA. V.
od. II. 6.

Pojivý. P. moc prvků, Al. Jandouš, síla
pravoslavné víry. Osv. I. 217.

Pojízdný plat, vz Pojezdné. P. stojan
u soustruhu, dráha, stolky. ZČ. I. 22., 207.,
228., III. 18.

Pojíždka, Bor. 523., der Botenritt, Jr.
tr., die Kavalleriepatrouille. Čsk. Polož před :
Pojíždník.

Pojka, y, f. = lipnice, plumbago, die
Bleiwurzel, rostl. Mllr. 81.

Pojmať = pojmouti. Slov. Bern.

Pojmenovaný. P. číslo. Cf. Ott. I. 102.

Pojmenovatel, e, m., der Namengeber.
Šm.

Pojmenovati co jak: ze jména, namen-
tlich. J. tr.— čím: názvem. Mour. P. úhel
třemi písmeny. Us. Pdl.

Pojměti. Ale sv. Pavel potom pojměl
mnoho truda v tom. Alx. Anth. I. 3. vyd.
35. Toliko již tuh pojměvši. Hr. rk. 171.
Ač zde mosejí pojmieti práce; Nechtiec
i jedné pracičky p. Št. Kn. š. 122., 128.