Předchozí (322)  Strana:323  Další (324) |
|
|||
323
|
|||
|
|||
co, se komu. Pokažte nám své listy. Dal.
121., Mus. 1880. 490. (r. 1515.) Pokaž mi toho proroka. Výb. II. 32. (Nemocní) po- kazují všem své súdy. Bož. umuč. v. 26. Pokáza sě jednej ženě (Kristus). Sv. ruk. 73. Když sem se tobě p-zal. Výb. I. 423. — se kde jak dlouho. Šimon celý rok u městě se nepokáza. Výb I. 279. — co nač (čím). To chci p. mým životem na tvój život (na důkaz pravdy souboj pod- niknouti). Řád pr. z. §. 17., 18. Město Gaza tu hrdosť na sě pokáza. AlxV. v. 2097. (HP. 51). Jak den sě na svět pokáza. AlxV. v. 11. (HP. 60). — se. To se p. může. Bart. 96. A i to se jest p-lo, že . . .; Jak se to svědomí p-lo. 1535. Mus. 1883. 144. Pokázkový účet, Bolletenrechnung. Šp.
Pokdákati si = poklábositi si. Ty si
všude p-káš. Us. Kšť. Pokejkléřiti = pokejklovati.
Pokel. Také Slez. P. syneček z vojny
nepřijede. U Rožnova. Po keréj = kdykoli. P. je druhý po-
hřeb, zas idú děti na hrob naříkať. V Pod- luží. Brt. Vz Pekerúc. Pokerúc = po keréj a) = po každé když,
kdykoli. P k nám přídeš, dycky tak poví- dáš. Brt. N. p. I. 130. P. ju (pentlu) zaplé- tala, přežalostně zaplakala. Pk Ps. 20. P. som prišla, hlasom nariekala. Sb. sl. ps. H. 1. 67. Mor. a slez. Brt. D. 175. — b) ně- kdy. Byľs-i už p. na Vsetíně? Pokeslav, a, m., oprav v: P., é, í.
Pokiaľ = pokud. Slov. P. v ich hrsti
dušu nevypustí; P. v ohni nezahynem. Koll. Zp. 8., 40. Pokiaľkoľvek = pokudkolvěk. Slov.
Ev. šk. H. 233. Poklackovati se, herumschlankeln. Šm.
Poklad, pokladeček. Alx. Anth. I. 3. vd.
36 P, aerarium. V MV. nepravá glossa. Pa. P-ček latinských vědomostí mých valně se rozhojnil. Kos. P. jazyka. Osv. I. 45. Chrám velikými p-dy ozdobil. Pož. 3. Čistota panenská jest drahý p. Št. Kn. š. 73. Z písma aby duchovní perly u p-diech srdce svého schovali. Št. Kn. š. 4. P-dů dobývání. Vz Sbtk. Rostl. 175.—176. Co má činiti, kdo p. zdvíhá. Vz Mus. 1854. 533., 1885. 48. Kdy se p-dy otvírají? Vz Mus. 1853. 471 (?). P. pozná se po světélku. Zbrt. 218. Málo dbej o p-dy, máš-li přátel ohrady. Hkš. exc. Cf. Jg H. 1. 728. Poma- hačka vybírajíc brambory vyhrabe si dolík a tam brambory schová, potom paběrkujíc najde p. U Bydž. Kšť. — P., a, m., os. jm. Tk. V. 122. Poklád, u, m. = položené obilí. Že sbirá
kláske a zatim vetahoje hned' z pokládo. Mor. Neor. Pokladač. Ti p-či lidští. Wtr. exc Má-li
takovému p-či věříno býti. NB. Tč. 144. Vyb. II. 399, Břez. (Mus. 1880. 442). Pokladačka, y, f. = podvodnice. Bern.
Pokladačství. Cf. Sdl. Hr. III. 246. až
251. Pokládání obrazu barvou. Us.
Pokládati. — abs. Jakož p-dá jeden
mudrc. Št. Kn. š. 43. Jakž učitelé práva p-daji. Kol. 3. — co. Sv. Jan p-dá jeden |
příklad. Št. Kn. š. 99. Protož p. ráčíme
toho rok. 1528. P. žito = séci. — co čím: výkres barvami, něco kameny, Us. Pdl., stůl jídly. Psp. — kde (o čem) Hlava třetí, v níž se p-dá o jednotě. Bart. 14. Ty tři věci v dnešním evangelium nám se po- kládají. Dik. II. 63. Jakož sv. Jan pokládá v knihách zjevení tajného. Št. Kn. š. 60. — v čem. Slyšel, v čem tu neupřímnosť p-dá. Bl. 166. — oč. A tak lidi p-jí (připravují) o jich statky. Krnd. 46. — co komu. Sjezdů ti nepokládali. Skl. I. 179. P-dal mu to vysoce. Mus. 1880. 10. — co komu zač, koho zač Toho p-dám za 66 hř. gr. Půh. II. 95. Neb se některé věci málo vážné za vic vážné p-dají a též zase více vážné za méně 1512. Mus. 1883. 364. Pánbu mi to za hřích nepokládej. Us Brnt. — se s kým = tělesně obcovati. Vz Slib (dod.). — s inft. P-li tu věc čeliti proti majestatu jim danému. Skl. I. 327. Pokladek. E p. pod slipkó be (by) okrad.
Mor. Neor. Pokládka. P-dky = beránci oblaka. Mor.
Brt. D. 252. Pokladnář, e, m., der Kassenmacher.
Dch. Pokladní úpis, zpráva, poukázka, Skř.,
vůz. NA. III. 101. Pokladnice. Vždyť nám víc a více svět
ten celý v p-dny a režné pytle dělí. Hdk. Dřev. Cf. Jg. H. 1. 728. — P. = veliká ko- stelní svíčka (snad z nějaké veřejné poklad- nice placená). 1305. Emler Regesta. Pokladnický, Cassa-. P. práce, -geschäft.
J. tr. Pokladniční přebytek, hotovosť. Us. Pdl.
Pokladozpyt, u, m Koll. IV. 161.
Poklamati kým. Židé tak Kristem po-
klamovali, deluserunt. Zrcd. 1. A odejda jím poklamává. Št. Kn š. 132 Poklanice, e, f., lacistema, rostl. Vz
Rstp 1450. Poklanicovitý. P. rostliny, lacistemeae:
poklanice. Rstp. 1449. Poklánka, y, f. = pole u Husince. BPr.
Poklasí, n., die Aehrenlese. Laš. Tč.
2. Poklasné Kde králové sejí, tam po-
klasných čeká práce veliká. Us. Hk. Poklásti, zusammenlegen; hinlegen. Bern.
Pokláti. — co kdy. Aby tie stromy za
tri mesiace porúbal a pokľal. Dbš. Sl. pov. I. 77. — čím. Býk, kráva, vól može p. svými rohami Glč. II. 225. Thoas jeho kopím pokla. Troj. 1186. Poklebetiti = poklebiti (násl.). Bern.
Poklebiti, il, en, ení = pomluviti. Ty
ňa (mne) p-tíš. Brt. N. p. I. 164 Pokleknouti na čem. (Kateřina) po-
kleče na svú kolenú. Kat 158. Na modlit- vách poklekna. 14. stol. Živ. Jež. — kam: k zemi. Mcha. Máj. 5. vd. 30. — jak: řa- dou. Nrd. Blld. 33. Poklení, n , maledicta. Vz Pokleti. Pror.
Dan 9 11. Poklep, u, m. = poklepnutí na prsou
atd., die Percussion. Nz. lk. Vz Slov. zdrav. Prozkoumal poslechem a poklepem útroby těla lidského. Obz. 1880. |
||
|
|||
Předchozí (322)  Strana:323  Další (324) |