323

co, se komu. Pokažte nám své listy. Dal.
121., Mus. 1880. 490. (r. 1515.) Pokaž mi
toho proroka. Výb. II. 32. (Nemocní) po-
kazují všem své súdy. Bož. umuč. v. 26.
Pokáza sě jednej ženě (Kristus). Sv. ruk.
73. Když sem se tobě p-zal. Výb. I. 423.
— se kde jak dlouho. Šimon celý rok
u městě se nepokáza. Výb I. 279. — co
nač (čím). To chci p. mým životem na
tvój život (na důkaz pravdy souboj pod-
niknouti). Řád pr. z. §. 17., 18. Město Gaza
tu hrdosť na sě pokáza. AlxV. v. 2097.
(HP. 51). Jak den sě na svět pokáza. AlxV.
v. 11. (HP. 60). — se. To se p. může.
Bart. 96. A i to se jest p-lo, že . . .; Jak
se to svědomí p-lo. 1535. Mus. 1883. 144.

Pokázkový účet, Bolletenrechnung. Šp.

Pokdákati si = poklábositi si. Ty si
všude p-káš. Us. Kšť.

Pokejkléřiti = pokejklovati.

Pokel. Také Slez. P. syneček z vojny
nepřijede. U Rožnova.

Po keréj = kdykoli. P. je druhý po-
hřeb, zas idú děti na hrob naříkať. V Pod-
luží. Brt. Vz Pekerúc.

Pokerúc = po keréj a) = po každé když,
kdykoli. P k nám přídeš, dycky tak poví-
dáš. Brt. N. p. I. 130. P. ju (pentlu) zaplé-
tala, přežalostně zaplakala. Pk Ps. 20. P.
som prišla, hlasom nariekala. Sb. sl. ps. H.
1. 67. Mor. a slez. Brt. D. 175. — b) ně-
kdy. Byľs-i už p. na Vsetíně?

Pokeslav, a, m., oprav v: P., é, í.

Pokiaľ = pokud. Slov. P. v ich hrsti
dušu nevypustí; P. v ohni nezahynem. Koll.
Zp. 8., 40.

Pokiaľkoľvek = pokudkolvěk. Slov.
Ev. šk. H. 233.

Poklackovati se, herumschlankeln. Šm.

Poklad, pokladeček. Alx. Anth. I. 3. vd.
36 P, aerarium. V MV. nepravá glossa.
Pa. P-ček latinských vědomostí mých
valně se rozhojnil. Kos. P. jazyka. Osv. I.
45. Chrám velikými p-dy ozdobil. Pož. 3.
Čistota panenská jest drahý p. Št. Kn. š.
73. Z písma aby duchovní perly u p-diech
srdce svého schovali. Št. Kn. š. 4. P-dů
dobývání. Vz Sbtk. Rostl. 175.—176. Co
má činiti, kdo p. zdvíhá. Vz Mus. 1854.
533., 1885. 48. Kdy se p-dy otvírají? Vz
Mus. 1853. 471 (?). P. pozná se po světélku.
Zbrt. 218. Málo dbej o p-dy, máš-li přátel
ohrady. Hkš. exc. Cf. Jg H. 1. 728. Poma-
hačka vybírajíc brambory vyhrabe si dolík
a tam brambory schová, potom paběrkujíc
najde p. U Bydž. Kšť. — P., a, m., os. jm.
Tk. V. 122.

Poklád, u, m. = položené obilí. Že sbirá
kláske a zatim vetahoje hned' z pokládo.
Mor. Neor.

Pokladač. Ti p-či lidští. Wtr. exc Má-li
takovému p-či věříno býti. NB. Tč. 144.
Vyb. II. 399, Břez. (Mus. 1880. 442).

Pokladačka, y, f. = podvodnice. Bern.

Pokladačství. Cf. Sdl. Hr. III. 246. až
251.

Pokládání obrazu barvou. Us.

Pokládati. — abs. Jakož p-dá jeden
mudrc. Št. Kn. š. 43. Jakž učitelé práva
p-daji. Kol. 3. — co. Sv. Jan p-dá jeden

příklad. Št. Kn. š. 99. Protož p. ráčíme
toho rok. 1528. P. žito = séci. — co čím:
výkres barvami, něco kameny, Us. Pdl.,
stůl jídly. Psp. — kde (o čem) Hlava
třetí, v níž se p-dá o jednotě. Bart. 14. Ty
tři věci v dnešním evangelium nám se po-
kládají. Dik. II. 63. Jakož sv. Jan pokládá
v knihách zjevení tajného. Št. Kn. š. 60. —
v čem. Slyšel, v čem tu neupřímnosť p-dá.
Bl. 166. — oč. A tak lidi p-jí (připravují)
o jich statky. Krnd. 46. — co komu.
Sjezdů ti nepokládali. Skl. I. 179. P-dal
mu to vysoce. Mus. 1880. 10. — co komu
zač, koho zač Toho p-dám za 66 hř. gr.
Půh. II. 95. Neb se některé věci málo vážné
za vic vážné p-dají a též zase více vážné
za méně 1512. Mus. 1883. 364. Pánbu mi
to za hřích nepokládej. Us Brnt. — se
s kým = tělesně obcovati. Vz Slib (dod.).
— s inft. P-li tu věc čeliti proti majestatu
jim danému. Skl. I. 327.

Pokladek. E p. pod slipkó be (by) okrad.
Mor. Neor.

Pokládka. P-dky = beránci oblaka. Mor.
Brt. D. 252.

Pokladnář, e, m., der Kassenmacher.
Dch.

Pokladní úpis, zpráva, poukázka, Skř.,
vůz. NA. III. 101.

Pokladnice. Vždyť nám víc a více svět
ten celý v p-dny a režné pytle dělí. Hdk.
Dřev. Cf. Jg. H. 1. 728. — P. = veliká ko-
stelní svíčka (snad z nějaké veřejné poklad-
nice placená). 1305. Emler Regesta.

Pokladnický, Cassa-. P. práce, -geschäft.
J. tr.

Pokladniční přebytek, hotovosť. Us. Pdl.

Pokladozpyt, u, m Koll. IV. 161.

Poklamati kým. Židé tak Kristem po-
klamovali, deluserunt. Zrcd. 1. A odejda
jím poklamává. Št. Kn š. 132

Poklanice, e, f., lacistema, rostl. Vz
Rstp 1450.

Poklanicovitý. P. rostliny, lacistemeae:
poklanice. Rstp. 1449.

Poklánka, y, f. = pole u Husince. BPr.

Poklasí, n., die Aehrenlese. Laš. Tč.

2. Poklasné Kde králové sejí, tam po-
klasných čeká práce veliká. Us. Hk.

Poklásti, zusammenlegen; hinlegen. Bern.

Pokláti. — co kdy. Aby tie stromy za
tri mesiace porúbal a pokľal. Dbš. Sl. pov.
I. 77. — čím. Býk, kráva, vól može p.
svými rohami Glč. II. 225. Thoas jeho
kopím pokla. Troj. 1186.

Poklebetiti = poklebiti (násl.). Bern.

Poklebiti, il, en, ení = pomluviti. Ty
ňa (mne) p-tíš. Brt. N. p. I. 164

Pokleknouti na čem. (Kateřina) po-
kleče na svú kolenú. Kat 158. Na modlit-
vách poklekna. 14. stol. Živ. Jež. — kam:
k zemi. Mcha. Máj. 5. vd. 30. — jak: řa-
dou. Nrd. Blld. 33.

Poklení, n , maledicta. Vz Pokleti. Pror.
Dan 9 11.

Poklep, u, m. = poklepnutí na prsou
atd., die Percussion. Nz. lk. Vz Slov. zdrav.
Prozkoumal poslechem a poklepem útroby
těla lidského. Obz. 1880.