326

Pokorovačka = žena mrtvého pokořu-
jící, das Trauer-, Klageweib. Šd. Cf. Vy-
kládačka.

Pokořování, n., vz Pokorovati Domácí
na znak p. odějí se do nejchatrnějších obleků.
Slov. Pokr. Pot. I 32.

Pokorpati, pokarpati = látati, flicken.
U Místka. Škd.

Pokoruvačka, y, f. = pokorovačka. Šd.

Pokuravati mrtvého, vz Pokorovati.
Slov. Dbš. Obyč 108.

Pokos v tělocv. Dvojchmat pokos, der
Querzweigriff, roznožiti pokos, quergrät-
schen. Čsk.

Pokosený;-en, a, o, ahgemäht P. tráva.
Us.

Pokositi, pokosovati — jak. Dobře ko-
senka pokosuje, keď mu milenka pobrusuje.
Brt P. II. 408. — co kam. Můj houfec
p-sil mi k zemi (srubal). Kká. Td. 282. —
se s kým = pohádati. Slov Rr. SB

Pokosné, ého, n., der Mäherlohn. Rk.,
Loos.

Pokostovaný; -án, a, o, überfirnisst. P.
papír Mj. 126.

Pokosty, vz Šf. Poč. 497., Schd. II. 404.,
Kram Slov., Mkl Etym. 254., Rk Sl.

Pokošarovať, vz Košarovati, Pokošeřiti.
Dbš. Sl. pov. III. 33.

Pokotiti. Čbán sě dolóv s hory pokoti
Hr rk. 389.

Pokoupení, n., der Zusammen-, Ankauf.
Šp.

Pokoupiti Když kto pokúpí některú
věc sám všicku; P. vše obilé. Št. Kn. š.
173. Sova mnoho p-la. Č. Kn. š. 87. —
čím Svú krvjú mnoho duš pokúpi. Výb.
II. 4., Leg. o 12 apošt.
Pokousání. Vz Kram. Slov.

Pokoušený, der versuchte. Kdo hřeší
víc, pokušitel aneb p.? Shakesp. Tč.

Pokoutkovati se. Služebníci nechtějí
k stolu jíti, ale p-kujíce se prohněvají tře-
bas oběd i večeři, schmollend. V.

Pokoutně Bohu se modlí Pož. 77. Kdoby
p. cedule kladl. 1647. Mus. 1880. 163.

Pokoutní rejdy, Dch., krčma, Pdl., my-
šlénky, Šml., obvinění, Bart. 279., manžel-
stvo, milování. Št. Kn. š 85., 98.

Pokoutník = pokoutní advokát, písař,
Winkelschreiber. Us. Pdl. — P. pavouk.
Cf. Ott. 1. 419., Brm. IV. 714.

Pokovování galvanické. Vz NA. V. 312.

Pokovy Huti, Bochhütte, několik dom-
kův u Vimberka.

Pokožiti = koží potáhnouti. Hrvát. Šd.

Pokožka. Rosc. 34. Olupování-se p-žky,
Epidermisabschuppung, choroby pokožky,
Epidermidosen.

Pokožnice, e, f. = pokožka. Rgl. exc.

Pokožný. P. vrstva protoplasmy, ple-
tivo. Hg. 10. 13.

Pokožovať, alles o. ganz anwerfen, über-
ziehen Bern.

Pokracovati, vz Pokrátiti. Mus. 1880.
45.

Pokračivý, kontinuirlich. Ssk.

Pokračovací, Fortbildungs-. P. spolek,
škola, Dch., dědičnosť. Stč. Zem. 808.

Pokrádati, vz PokRásti.

Pokrademky = pokradomky, úkradkem.
Mor. Brt. D. Slov. LObz. XVI. 203.

Pokradomný, pokradomý, heimlich. Slov.
BeRn

Pokraj křídel motýlů: čeřitý (gewellt),
laločnatý, obloukovitý. přední, třepenitý
(gefranst), rovný, vidličnatý, vnější, vnitřní,
vykrojený, vyřezávaný, zubatý. Kk. P. kro-
vek laločnatý, lobatus, pilovitý, serratus,
vroubkovaný, crenatus, zoubkovaný, den-
tatus. Kk. Br. 5., 6.

Pokrajencovitý. P. rostliny, frankke-
niaceae: pokrajnec, tučnuška. Vz Rstp 116.,
Pokrajnec (dod.).

Pokrajina, y, f., die Provinz. Šm.

Pokrajinek, nku, m. = pokraj. Slov.
Na p-ku dediny. Dbš. Sl. pov. VIII. 10.

Pokrajisko, a, n. = pokrajiště. Na p-sku
hory. Dbá Sl. pov. III. 33.

Pokrajištník, a, m., Markgraf, m. Slov.
Loos

Pokrajně, an der Oberfläche. Lpř.

Pokrajnec, jence, m., frankkenia, die
Frankkenie, rostl. Vz Rstp. 117.

Pokrajník, u, m = kámen, jímž se chod-
níky vroubí, der Randstein Zp. arch. —
P. = louže a potok u Olšovce a Tluma-
čova. D. ol. VIII. 605 , XI. 154.

Pokrajný, Saum-, Rand-. P. strom, Sl.
les., zuby, NA. IV. 97., moře. Stč. Zem.
744.

Pokramářiti, ein wenig kramen; auf-
hören zu kramen. Bern.

Pokřápati, pokřápnouti si někde = po-
hovořiti si. Us. Fč.

Pokrásiti, alles o. viel zieren. Bern

Pokrásněti ěl, ění = počervenati se. Jej
bľadé líčka znovu p-ly. Orl. II. 195. (198.).

Pokrásný. P. zjevy, vychování člověka,
idealnosť, vz Pal. Rdh. III. 260., 1. 320.,
396. O p. roznětu (enthubiasmu). Vz ib. I
412. nn. P. cit (krasocit). Ib. I. 340

Pokratice. Pal. Rdh. II. 207., Blk. Kfsk.
1388., Rk. Sl.

Pokrátiti, il, cen, ení, pokracovati, ver-
kürzen.

Pokrcati = povraceti. Slov. Bern.

Pokrčemné. Arch. VII. 561., VIII. 528.

Pokrčiti. Mkl. Etym. 156. — čím nad
čím: rameny nad něčím. Vlč. — jak. Po-
vážlivě rameny p-la. Sá.

Pokrčmářiť, ein wenig ein Schenk sein.
Bern.

Pokrejtočka, y, f. = kytka na klobouk.
Slov. Sl. spv. V. 198.

Pokrentiti. P-lo sa mu to = nepovedlo.
Val. Brt. D. 252.

Pokrepčiť = potancovati, ein wenig tan-
zen. Bern.

Pokřepiti, il, en, ení, pokřepovati, er-
frischen. Tím nemálo jsem na mysli se
p-pil. Kos. Trudnou mysl šňupcem p-pil
Kos.

Pokreskávati = nohou o nohu tlouci,
že podkovky na sebe narážejí. Slov. Vo-
jáci len si tak p-vajú ostrôžkami. Klčk. Zb.
III. 42. Podkovkou p-vá. Bl. Ps.. 71. — Orl.
VIII. 2.



	326

	Pokorovačka = žena mrtvého pokořu- jící, das Trauer-, Klageweib. Šd. Cf. Vy- kládačka. Pokořování, n., vz Pokorovati Domácí na znak p. odějí se do nejchatrnějších obleků. Slov. Pokr. Pot. I 32. Pokorpati, pokarpati = látati, flicken. U Místka. Škd. Pokoruvačka, y, f. = pokorovačka. Šd. Pokuravati mrtvého, vz Pokorovati. Slov. Dbš. Obyč 108. Pokos v tělocv. Dvojchmat pokos, der Querzweigriff, roznožiti pokos, quergrät- schen. Čsk. Pokosený;-en, a, o, ahgemäht P. tráva. Us. Pokositi, pokosovati — jak. Dobře ko- senka pokosuje, keď mu milenka pobrusuje. Brt P. II. 408. — co kam. Můj houfec p-sil mi k zemi (srubal). Kká. Td. 282. — se s kým = pohádati. Slov Rr. SB Pokosné, ého, n., der Mäherlohn. Rk., Loos. Pokostovaný; -án, a, o, überfirnisst. P. papír Mj. 126. Pokosty, vz Šf. Poč. 497., Schd. II. 404., Kram Slov., Mkl Etym. 254., Rk Sl. Pokošarovať, vz Košarovati, Pokošeřiti. Dbš. Sl. pov. III. 33. Pokotiti. Čbán sě dolóv s hory pokoti Hr rk. 389. Pokoupení, n., der Zusammen-, Ankauf. Šp. Pokoupiti Když kto pokúpí některú věc sám všicku; P. vše obilé. Št. Kn. š. 173. Sova mnoho p-la. Č. Kn. š. 87. — čím Svú krvjú mnoho duš pokúpi. Výb. II. 4., Leg. o 12 apošt. Pokousání. Vz Kram. Slov. Pokoušený, der versuchte. Kdo hřeší víc, pokušitel aneb p.? Shakesp. Tč. Pokoutkovati se. Služebníci nechtějí k stolu jíti, ale p-kujíce se prohněvají tře- bas oběd i večeři, schmollend. V. Pokoutně Bohu se modlí Pož. 77. Kdoby p. cedule kladl. 1647. Mus. 1880. 163. Pokoutní rejdy, Dch., krčma, Pdl., my- šlénky, Šml., obvinění, Bart. 279., manžel- stvo, milování. Št. Kn. š 85., 98. Pokoutník = pokoutní advokát, písař, Winkelschreiber. Us. Pdl. — P. pavouk. Cf. Ott. 1. 419., Brm. IV. 714. Pokovování galvanické. Vz NA. V. 312. Pokovy Huti, Bochhütte, několik dom- kův u Vimberka. Pokožiti = koží potáhnouti. Hrvát. Šd. Pokožka. Rosc. 34. Olupování-se p-žky, Epidermisabschuppung, choroby pokožky, Epidermidosen. Pokožnice, e, f. = pokožka. Rgl. exc. Pokožný. P. vrstva protoplasmy, ple- tivo. Hg. 10. 13. Pokožovať, alles o. ganz anwerfen, über- ziehen Bern. Pokracovati, vz Pokrátiti. Mus. 1880. 45. Pokračivý, kontinuirlich. Ssk. Pokračovací, Fortbildungs-. P. spolek, škola, Dch., dědičnosť. Stč. Zem. 808.	Pokrádati, vz PokRásti. Pokrademky = pokradomky, úkradkem. Mor. Brt. D. Slov. LObz. XVI. 203. Pokradomný, pokradomý, heimlich. Slov. BeRn Pokraj křídel motýlů: čeřitý (gewellt), laločnatý, obloukovitý. přední, třepenitý (gefranst), rovný, vidličnatý, vnější, vnitřní, vykrojený, vyřezávaný, zubatý. Kk. P. kro- vek laločnatý, lobatus, pilovitý, serratus, vroubkovaný, crenatus, zoubkovaný, den- tatus. Kk. Br. 5., 6. Pokrajencovitý. P. rostliny, frankke- niaceae: pokrajnec, tučnuška. Vz Rstp 116., Pokrajnec (dod.). Pokrajina, y, f., die Provinz. Šm. Pokrajinek, nku, m. = pokraj. Slov. Na p-ku dediny. Dbš. Sl. pov. VIII. 10. Pokrajisko, a, n. = pokrajiště. Na p-sku hory. Dbá Sl. pov. III. 33. Pokrajištník, a, m., Markgraf, m. Slov. Loos Pokrajně, an der Oberfläche. Lpř. Pokrajnec, jence, m., frankkenia, die Frankkenie, rostl. Vz Rstp. 117. Pokrajník, u, m = kámen, jímž se chod- níky vroubí, der Randstein Zp. arch. — P. = louže a potok u Olšovce a Tluma- čova. D. ol. VIII. 605 , XI. 154. Pokrajný, Saum-, Rand-. P. strom, Sl. les., zuby, NA. IV. 97., moře. Stč. Zem. 744. Pokramářiti, ein wenig kramen; auf- hören zu kramen. Bern. Pokřápati, pokřápnouti si někde = po- hovořiti si. Us. Fč. Pokrásiti, alles o. viel zieren. Bern Pokrásněti ěl, ění = počervenati se. Jej bľadé líčka znovu p-ly. Orl. II. 195. (198.). Pokrásný. P. zjevy, vychování člověka, idealnosť, vz Pal. Rdh. III. 260., 1. 320., 396. O p. roznětu (enthubiasmu). Vz ib. I 412. nn. P. cit (krasocit). Ib. I. 340 Pokratice. Pal. Rdh. II. 207., Blk. Kfsk. 1388., Rk. Sl. Pokrátiti, il, cen, ení, pokracovati, ver- kürzen. Pokrcati = povraceti. Slov. Bern. Pokrčemné. Arch. VII. 561., VIII. 528. Pokrčiti. Mkl. Etym. 156. — čím nad čím: rameny nad něčím. Vlč. — jak. Po- vážlivě rameny p-la. Sá. Pokrčmářiť, ein wenig ein Schenk sein. Bern. Pokrejtočka, y, f. = kytka na klobouk. Slov. Sl. spv. V. 198. Pokrentiti. P-lo sa mu to = nepovedlo. Val. Brt. D. 252. Pokrepčiť = potancovati, ein wenig tan- zen. Bern. Pokřepiti, il, en, ení, pokřepovati, er- frischen. Tím nemálo jsem na mysli se p-pil. Kos. Trudnou mysl šňupcem p-pil Kos. Pokreskávati = nohou o nohu tlouci, že podkovky na sebe narážejí. Slov. Vo- jáci len si tak p-vajú ostrôžkami. Klčk. Zb. III. 42. Podkovkou p-vá. Bl. Ps.. 71. — Orl. VIII. 2.