327

Pokřesťaniti, christianisiren.
Pokretka. Koll. Zp. I. 17.
Pokrevenec polož před Pokrevenka.
Pokrevenský = pokrevní. Rk.
Pokrevní smilstvo. Šmb.
Pokrevník. Šf. Strž. II. 270., Pal. Rdh.
I. 305.
Pokrhlý = nezdravý. Val. Rgl.
Pokřičeti. Tehdá Čechové p-kli. Let. 68.

— k čemu. Jistě k tomuť jest p-kl David.
Št. Kn. š. 131. — na koho proč. Pro
něžto ihned pokřiče na své sluhy. Výb. I.
284.

Pokřídlí, n. V p. hor rhodopejských.
Št. Strž. II. 235.

Pokřieskať = pokřeskávati. Slov. Tóth.
B. 62.

Pokrievka = pokryvka. Mt. S. L 91.

Pokřik = křičení. Hlasování dálo se
p-kem. Lpř. Dj. I. 70. — P. Cf. Zř. zem.
468.

Pokřikov = pozemky u Kanic. BPr. —
Cf. Sdl. Hr. I. 81., Rk. Sl. — P., die Allarm-

Pokřín. Cf. Rstp. 1128., Odb. path. III
830., Sbtk. Rostl. 330.—331.

Pokřísiti, alles auf-, erwecken. Bern

Pokřížiti, vz Pokřižovati. Osv. V. 762

Pokrkávati, zeitweilig rülpsen; volati
kŕk kŕk jako žába. Žaby p-vajú. Slov. Phľd.
VIII. 267

Pokrkvať = pokrčiti. P. obrazy. Slov.
N. Hlsk. I. 87.

Pokrm. Ž. wit. 22. 3. P. zbytečný zdraví
škodí. Us. Tč. Aby o p. péči jměli; Ta ji
nebeským p-mem krmila; A nám p-mem
posluhují. Pass. P-mem božieho slova koho
pokrmiti. Št. Kn. š. 6. Cf. Šrc 174.—176.,
Slov. zdrav., Kram. Slov.

Pokrmiti se čím Chlebem se p. Výb.
I. 1174. — čeho. Chtieše svého těla p. ib.
1175.

Pokrmník, a, m., der Traiteur. Rk.

Pokročák, a, m., der Fortschrittler. Dch.
Vz Pokročil.

Pokročilosť, i, f, die Vorgeschritten-
heit. Dch., Mus. 1880. 12. P. ducha lid-
ského, Osv. I. 161., nauky. Dk.

Pokročilý. P. věda, umění, Osv., vzdě-
lání. Kzl.

Pokročiti kam: ke dveřím. Šbr., Kom.

— kde. V Athenách zatím přípravy k obrauě
p-ly. J. Lpř. Na dráze započaté p. Us. Pdl.

— v čem: ve výbojích, J. Lpř., ve své
řeči. Vrch. — kdy. Po chvíli p-val. Us.
Vrch. — jak. Do nekonečna v něčem p.
Mj. 11. Kamo běžnou nohou p-čila. Osv.
P-vala hlasem smutným; Parou p. Šml. —
kudy. Kudy panstvo chrámem p-čilo. Hdk.

Pokročně, schrittweise. Vz Pokročný.
Pal. Rdh. I. 369.

Pokrok. V 8. ř. oprav Brt. v: Brs. P.
duševní, mravní. Mus. Sbn. P. k lepšímu,
Sbn., věd přírodních, na poli duševním, na
dráze osvěty. Mus. 1880. 476., 486. Přítel
p-ku. Mus.

Pokrop = kropáč, der Weihwedel. Kuěz
chodí s p-pem po kostele. Las. Tč.

Pokropiti co čím. Svým květem lípa
p-la zem. Mühlst. — se. P-pil se (opil se).

— čím kam. Svacenú vodú na korunu
p-pil. Kar. 94.

Pokroutek. Cf. KP. V. 693.

Pokrov nebes = obloha. Čch. Bs. 32.
P. koně. Zr.

Pokrovčár, a, m., Kotzen-, Teppich-
macher. Slov. Bern.

Pokrovec. Podsedlový p. Šf. Strž. II.
90. — P., das Leichentuch. Koll. Zp. II.
300., Glč. II. 279.

Pokrovek, vz Pokrov.

Pokrovitelstvo, a, n., die Botmässig-
keit? Pod p-stvom cára. Lipa 292.

Pokrovka, y, f. P. hnědá, der Flügel-
fleck, motacilla fusca. Sl. les.

Pokrpačiti = polátati, spraviti (papuče).
Val. Vck., Brt.

Pokrstený = pokřtěný. Slov. Šd.

Pokrstiť = pokřtíti. Slov. Bern.

Pokřtěný. V jehož jméně jsme p-ni.
15. stol. Mus. 1884. 32.

Pokřtiti. List. fil. IV. 302. — koho
nač. P-til ji na zimnici a můru = pojme-
noval ji můrou. Ehr. — koho po kom:
syna po otci Šml. 1. 96.

Pokrušující cit. Pal. Rdh. I. 430.

Pokrúšiť, alles o. viel einbröckeln. Slov.
Bern.

Pokruta. Cf. List. fil. XIII. 174., Mkl.
Etym. 138. P-tky anýzové, blesknavé, bro-
skvové, feniklové, jablkové, jahodové, ka-
štanové, kořenné, krupicové, ledové, mali-
nové, meruňkové, rýžové, šípkové, švest-
kové, švýcarské, třešňové. Hnsg. P. lněné.
Ruk. kd. Cf. Kram. Slov.

Pokrútka sviní, cyzanium (zizanium).

14. stol.

Pokrůvek, vz Pokrov.

Pokrvadlo (Blk. Kfsk. 1105), nyní pl.
P-dla, řidčeji též Pokryvadla, vrch a les
u Klatov. BPr.

Pokrvaško, a, n. = pokrvaška. Us. Nov.

Pokryjmu = pokryjemku. Laš Tč.

Pokryjome = tajně. Slov. Ssk.

Pokryteckosť, i, f. = pokrytectví.

Pokrytecký, heuchlerisch. Šm.

Pokrytečný. P. domnění, superstitiosus.

15. stol.

Pokryti. — abs. Pokryjte! Czako auf!
Us. — co. Ruměnec pokryl tvář. Osv.
Mrtvoly pokrývaly bojiště. Šmb. — co, se
čím. P. hlavu kloboukem, Us. Pdl., zdi ča-
louny, Posp., něčí líce polibky. Zr. Líce
jeho pokrylo se bledostí. Vlč. — se čeho.
Svých lidí se nepokrývaj (jimi se nekryj).
Alx.V. v. 261. (HP. 7.). Školy se p-val
(chodil za školu). Arch. rkv. Utiekajíc a
pokrývajíc se přiekaz tohoto světa. Št. Kn.
š 6. Však sě jest jeho (prorádce) nepo-
krýval. Pass. — se od čeho. Od zjevného
pokušenie p-vali sú sě. Hus II. 337.

Pokrytnice, e, pokrytnička, y, pokryt-
kyně (Sá.), ě, f., die Heuchlerin.

Pokrytsky, heuchlerisch. P. jednati. Dch.

Pokrytství klamlivé sobě je škodlivé.
Glč. II. 286. Vědúc, žej' p-stvo chtieti slúti
tiem, jímž kto nenie. Št. Kn. š. 134.

Pokrytstvovati = pokrytsky jednati.
Slov. Let. Mt. sl. X. 1. 29., Zbr. Hry 67.,
Lžd. 33.