Předchozí (326)  Strana:327  Další (328) |
|
|||
327
|
|||
|
|||
Pokřesťaniti, christianisiren.
Pokretka. Koll. Zp. I. 17. Pokrevenec polož před Pokrevenka. Pokrevenský = pokrevní. Rk. Pokrevní smilstvo. Šmb. Pokrevník. Šf. Strž. II. 270., Pal. Rdh. I. 305. Pokrhlý = nezdravý. Val. Rgl. Pokřičeti. Tehdá Čechové p-kli. Let. 68. — k čemu. Jistě k tomuť jest p-kl David.
Št. Kn. š. 131. — na koho proč. Pro něžto ihned pokřiče na své sluhy. Výb. I. 284. Pokřídlí, n. V p. hor rhodopejských.
Št. Strž. II. 235. Pokřieskať = pokřeskávati. Slov. Tóth.
B. 62. Pokrievka = pokryvka. Mt. S. L 91.
Pokřik = křičení. Hlasování dálo se
p-kem. Lpř. Dj. I. 70. — P. Cf. Zř. zem. 468. Pokřikov = pozemky u Kanic. BPr. —
Cf. Sdl. Hr. I. 81., Rk. Sl. — P., die Allarm- Pokřín. Cf. Rstp. 1128., Odb. path. III
830., Sbtk. Rostl. 330.—331. Pokřísiti, alles auf-, erwecken. Bern
Pokřížiti, vz Pokřižovati. Osv. V. 762
Pokrkávati, zeitweilig rülpsen; volati
kŕk kŕk jako žába. Žaby p-vajú. Slov. Phľd. VIII. 267 Pokrkvať = pokrčiti. P. obrazy. Slov.
N. Hlsk. I. 87. Pokrm. Ž. wit. 22. 3. P. zbytečný zdraví
škodí. Us. Tč. Aby o p. péči jměli; Ta ji nebeským p-mem krmila; A nám p-mem posluhují. Pass. P-mem božieho slova koho pokrmiti. Št. Kn. š. 6. Cf. Šrc 174.—176., Slov. zdrav., Kram. Slov. Pokrmiti se čím Chlebem se p. Výb.
I. 1174. — čeho. Chtieše svého těla p. ib. 1175. Pokrmník, a, m., der Traiteur. Rk.
Pokročák, a, m., der Fortschrittler. Dch.
Vz Pokročil. Pokročilosť, i, f, die Vorgeschritten-
heit. Dch., Mus. 1880. 12. P. ducha lid- ského, Osv. I. 161., nauky. Dk. Pokročilý. P. věda, umění, Osv., vzdě-
lání. Kzl. Pokročiti kam: ke dveřím. Šbr., Kom.
— kde. V Athenách zatím přípravy k obrauě
p-ly. J. Lpř. Na dráze započaté p. Us. Pdl. — v čem: ve výbojích, J. Lpř., ve své
řeči. Vrch. — kdy. Po chvíli p-val. Us. Vrch. — jak. Do nekonečna v něčem p. Mj. 11. Kamo běžnou nohou p-čila. Osv. P-vala hlasem smutným; Parou p. Šml. — kudy. Kudy panstvo chrámem p-čilo. Hdk. Pokročně, schrittweise. Vz Pokročný.
Pal. Rdh. I. 369. Pokrok. V 8. ř. oprav Brt. v: Brs. P.
duševní, mravní. Mus. Sbn. P. k lepšímu, Sbn., věd přírodních, na poli duševním, na dráze osvěty. Mus. 1880. 476., 486. Přítel p-ku. Mus. Pokrop = kropáč, der Weihwedel. Kuěz
chodí s p-pem po kostele. Las. Tč. Pokropiti co čím. Svým květem lípa
p-la zem. Mühlst. — se. P-pil se (opil se). |
— čím kam. Svacenú vodú na korunu
p-pil. Kar. 94. Pokroutek. Cf. KP. V. 693.
Pokrov nebes = obloha. Čch. Bs. 32.
P. koně. Zr. Pokrovčár, a, m., Kotzen-, Teppich-
macher. Slov. Bern. Pokrovec. Podsedlový p. Šf. Strž. II.
90. — P., das Leichentuch. Koll. Zp. II. 300., Glč. II. 279. Pokrovek, vz Pokrov.
Pokrovitelstvo, a, n., die Botmässig-
keit? Pod p-stvom cára. Lipa 292. Pokrovka, y, f. P. hnědá, der Flügel-
fleck, motacilla fusca. Sl. les. Pokrpačiti = polátati, spraviti (papuče).
Val. Vck., Brt. Pokrstený = pokřtěný. Slov. Šd.
Pokrstiť = pokřtíti. Slov. Bern.
Pokřtěný. V jehož jméně jsme p-ni.
15. stol. Mus. 1884. 32. Pokřtiti. List. fil. IV. 302. — koho
nač. P-til ji na zimnici a můru = pojme- noval ji můrou. Ehr. — koho po kom: syna po otci Šml. 1. 96. Pokrušující cit. Pal. Rdh. I. 430.
Pokrúšiť, alles o. viel einbröckeln. Slov.
Bern. Pokruta. Cf. List. fil. XIII. 174., Mkl.
Etym. 138. P-tky anýzové, blesknavé, bro- skvové, feniklové, jablkové, jahodové, ka- štanové, kořenné, krupicové, ledové, mali- nové, meruňkové, rýžové, šípkové, švest- kové, švýcarské, třešňové. Hnsg. P. lněné. Ruk. kd. Cf. Kram. Slov. Pokrútka sviní, cyzanium (zizanium).
14. stol.
Pokrůvek, vz Pokrov.
Pokrvadlo (Blk. Kfsk. 1105), nyní pl.
P-dla, řidčeji též Pokryvadla, vrch a les u Klatov. BPr. Pokrvaško, a, n. = pokrvaška. Us. Nov.
Pokryjmu = pokryjemku. Laš Tč.
Pokryjome = tajně. Slov. Ssk.
Pokryteckosť, i, f. = pokrytectví.
Pokrytecký, heuchlerisch. Šm.
Pokrytečný. P. domnění, superstitiosus.
15. stol.
Pokryti. — abs. Pokryjte! Czako auf!
Us. — co. Ruměnec pokryl tvář. Osv. Mrtvoly pokrývaly bojiště. Šmb. — co, se čím. P. hlavu kloboukem, Us. Pdl., zdi ča- louny, Posp., něčí líce polibky. Zr. Líce jeho pokrylo se bledostí. Vlč. — se čeho. Svých lidí se nepokrývaj (jimi se nekryj). Alx.V. v. 261. (HP. 7.). Školy se p-val (chodil za školu). Arch. rkv. Utiekajíc a pokrývajíc se přiekaz tohoto světa. Št. Kn. š 6. Však sě jest jeho (prorádce) nepo- krýval. Pass. — se od čeho. Od zjevného pokušenie p-vali sú sě. Hus II. 337. Pokrytnice, e, pokrytnička, y, pokryt-
kyně (Sá.), ě, f., die Heuchlerin. Pokrytsky, heuchlerisch. P. jednati. Dch.
Pokrytství klamlivé sobě je škodlivé.
Glč. II. 286. Vědúc, žej' p-stvo chtieti slúti tiem, jímž kto nenie. Št. Kn. š. 134. Pokrytstvovati = pokrytsky jednati.
Slov. Let. Mt. sl. X. 1. 29., Zbr. Hry 67., Lžd. 33. |
||
|
|||
Předchozí (326)  Strana:327  Další (328) |