331

Polčina. Bl., Kom.

Polčiti se s kým. Dch.

Polda, vz z Polné (dod.). — P. = poli-
cajt. Us. v Podskalí. Herm. Pr. z. 5.

Poldědina, .y, f. = půl dědiny. Zahreší,
až ho p. počuje. Slov. Phl'd. VI. 254.

Pôldom, u, m., Halbhaus, — grund. Slov.
Bern.

Pôldomkár, a, m. = pôldomník. Slov.
Ssk., Bern.

Poldr, u, m. = nížina hrázemi chráněná,
úhrazí, Polder. Nz.

Pole, poléčko = krajina okolo vsi atd.
Na polu = venku. Laš. Brt. D. P., campus.
Ž. wit. 131. 6. — P. = role k setí. Cf. List.
fil. XIII. 178. Polem vyrozumívá se polo-
žení rovné, rolem položení nerovné. Beck.
II. 3. 498. Když uzřie krásné pole s dobrú
úrodú. Št. Kn. š. 22. Kdo pole vysiluje,
lehčí svůj váček. Mnoho polí — hlava bolí
(mnoho starostí). Us. Brt. ,Pole role dům,'
tak vyzvánějí velikými zvony bohatému —
Cf. Braáditi, Celina, Clomek, Hony, Klučo-
vať, Kocúr, Kopanina, Kučovina, Kučovisko,
Lícha, Mrtvina, Noviska, Obal, Oblaz, Obrat-
ník, Oračina, Oval, Planina, Plozina, Pokana,
Polanka, Prašnice, Příčník, Sádek, Schu-
dina, Slinovica, Srážka, Soud, Svudnica,
Svurnica, Ulehla, Úhor, Úvrať, Zem, Zor,
Zvodonč, Zvratník, Km. 1885 4. nn. — Há-
danka : Bílé pole husím brkem orané (pa-
pír — péro). Mor. Brt. — P. senné = louka;
sázené = zahrada. Zbrt. 155. — P. = trať,
hon. Svobodný statek ve třech polích, do
každého (pole) po půldruhém lánu role;
také jemu pouštím svobodnú pastvu a vý-
hon do všech třech polí jemnických. 1617.
Zukal. — P. = bojiště. Z pole nepřítele
vytlačiti Žižka nikdy pole neztratil. Výb.
II. 1516. P. = válka, vojsko. Polem, na pole
proti někomu táhnouti, vytáhnouti Kar. 113.,
Let. 57., Vyb. II. 41. — P. = svaté. Je už
na sv. poli (= umřel). Tkč. — P. v herald.
Znakové p., das Wappenfeld. Posp. — Sdl
Hr. V. 338. — P. = části, na něž motýlí
křídla dělíme (na příč). Stn. I. 8. — P. =
velmi veliká skvrna na motýlích křídlech.
P. vnitřní (při těle), das Wurzel-, střední,
Mittel-, vnější (po kraji), Saumfeld. Kk
Mot. = P. dlouhé — čásť děla, das Lange-
feld. NA. III. 94. — P. zorné čočky (daleko
hledu). Jrl. 402., ZČ. I 31., III. 20, Mj. 280.
— P. mostné = část mostné dráhy, která
jest nad jedním obloukem, tedy mezi dvěma
pilni. NA IV. 229. — P. = část trámu
spojitého. Šln. II. 16. — P. = věc, ve které
kdo zběhlý jest. P. vědecké, politické, du-
ševní, Mus. 1880. 426., 449., 476., hádky,
Dch., působnosti, ZČ. I. 1., literatury. Vj
Tomáš ze Štítného poučný směr činnosti
Miličovy na p. literární přenesl. Tf. — P.,
sam. u Chocně. P. Královské, Přemyslovo
u Stadic. Brt. V Poli, sam. u Nov. Města
n. Met. — Cf. Blk. Kfsk. 1388., Rk. Sl.

2. Pole = půle, půlka, polovice. Přední,
zadní p. (šatu). U N. Kdyně. Rgl.

Polebice, e, f. = tuha vazivová blána,
přikrývající témě lebky. Slov. zdrav. 450.

Polécení, n. Kšch. 25. Vz Poléknouti.

Poléčený, vz Poléknouti.

Polécka a návnada. Krnd. 185. P-ky, in-
sidiae. 1424.

Poléčko, a, n. = malé pole. Sš. P. 197.

Poledělství, n , der Ackerbau. Pdl.

Poledice, e, f. = náledí, das Glatteis.
Šd. Vz Poledovica.

1. Poledne. Cf. Schd. I. 203., Stč. Zem.
53., Mkl. Etym. 256. P. robi pun (pán) a
večer přijde sum (sám). Us. Brt. Samým
polednem vyslali vojáka. Tbz. P. střední,
pravé (v astron.). NA. V. 395. O p-dni. Pal
Rdh. I. 439 O p-dni pokrm přijímal. Pass.
497. V p-dne málo jísti činí chuť k večeři
Exc. Hladný sa nepýta, kedy je p. Rr. MBš.
Vz Smakati.

2. Poledue, a, m., os. jm. P. Jakub, ko-
vář a sektář. 1537. Jir. Ruk. II. 131.

1. Polední, n. Známo i na Mor. Knrz.
P. pravé, střední. Nz. — P. = jih, Süd, m.
Nz.

2. Polední žár, Vrch , paprsek, Lpř., běs
(morová rana) Ž. kl.

Polednice Pověry o p. vz v Mus. 1853.
469., 1855. 47., 1888. 353., Sbtk. Rostl. 21.,
23., Zbrt. 216.

Poledníček prohlíží o polednách pole a
lesy a kdo se mu posmívá, tomu uškodí.
Mus. Cf Zbrt. 217.

Poledník = meridian. Myslíme-li si na
zeměkouli kružnici tak, aby procházela o-
běma poli, tvoříme v duchu p. Km. — Schd.
1. 197., 208., Stč. Zem. 59., 293. P. magne-
tický. Sté. Zem. 667.

Poledníkový. P. přímka, NA. V. 392.,
rovina, oblouk, stupeň, quadrant, zobrazení
(povrchu zemského) gnomické Stč Zem.
60., 323 , 341., 389.

Polednový. P. modlitby. Slez. Šd.

Poledovica, e, f. = poledice. Laš. Tč.
Val. Brt. D. 252.

Poledvice, e, f. = svíčková pečeně, Lun-
genbraten (nové) Rk.

Polehadlo, a, n. Trakař s p-dlem. Us.
Pdl.

Poléhati. = čím. Tam mečem polehli.
Šf. Strž. II. 485. — kde. Polehnul v bitvě.
Šf Strž. I. 468., Č. Kn. š. 396.

Polehčiti komu v čem. Mus 1880. 237.
— čeho čím komu. Jel. Enc. m. 13.

Polehlý. Za Šf. polož : Strž. II. 167.

Polehmo. Já ji (holku, dítě) měla (dr-
žela) p., ale ona chtěla mermomocí vstát.
U Dobruš. Vk.

Polehnidále, m., os. jm. Wtr. Obr. 88.

Polehotný = polhůtný, decursiv. Slov.
Bern.

Polehounku = polehoučku. Čch. Petr.
23.

Polehučky = polehoučku. P. stúpej. Koll.
Zp. I. 166.

Polej, z lat. pulegium a to od pulex =
blecha, poněvadž prý zapálený její květ
blechy moří. Bdl. Cf. Rstp. 1466, Kram.
Slov., Mllr. 67.

Polejvák, u, m. = dížka. V Žinkov. Fč.

Polek, u, m. = leknutí.

Polekaně, erschreckt. P. couvl. Sá,0.

Polekaný, erschreckt. Jest všecek p-kán.
Us. Pdl., Šml.

Polekavý, erschreckend. Dch.



	331

	Polčina. Bl., Kom. Polčiti se s kým. Dch. Polda, vz z Polné (dod.). — P. = poli- cajt. Us. v Podskalí. Herm. Pr. z. 5. Poldědina, .y, f. = půl dědiny. Zahreší, až ho p. počuje. Slov. Phl'd. VI. 254. Pôldom, u, m., Halbhaus, — grund. Slov. Bern. Pôldomkár, a, m. = pôldomník. Slov. Ssk., Bern. Poldr, u, m. = nížina hrázemi chráněná, úhrazí, Polder. Nz. Pole, poléčko = krajina okolo vsi atd. Na polu = venku. Laš. Brt. D. P., campus. Ž. wit. 131. 6. — P. = role k setí. Cf. List. fil. XIII. 178. Polem vyrozumívá se polo- žení rovné, rolem položení nerovné. Beck. II. 3. 498. Když uzřie krásné pole s dobrú úrodú. Št. Kn. š. 22. Kdo pole vysiluje, lehčí svůj váček. Mnoho polí — hlava bolí (mnoho starostí). Us. Brt. ,Pole role dům,' tak vyzvánějí velikými zvony bohatému — Cf. Braáditi, Celina, Clomek, Hony, Klučo- vať, Kocúr, Kopanina, Kučovina, Kučovisko, Lícha, Mrtvina, Noviska, Obal, Oblaz, Obrat- ník, Oračina, Oval, Planina, Plozina, Pokana, Polanka, Prašnice, Příčník, Sádek, Schu- dina, Slinovica, Srážka, Soud, Svudnica, Svurnica, Ulehla, Úhor, Úvrať, Zem, Zor, Zvodonč, Zvratník, Km. 1885 4. nn. — Há- danka : Bílé pole husím brkem orané (pa- pír — péro). Mor. Brt. — P. senné = louka; sázené = zahrada. Zbrt. 155. — P. = trať, hon. Svobodný statek ve třech polích, do každého (pole) po půldruhém lánu role; také jemu pouštím svobodnú pastvu a vý- hon do všech třech polí jemnických. 1617. Zukal. — P. = bojiště. Z pole nepřítele vytlačiti Žižka nikdy pole neztratil. Výb. II. 1516. P. = válka, vojsko. Polem, na pole proti někomu táhnouti, vytáhnouti Kar. 113., Let. 57., Vyb. II. 41. — P. = svaté. Je už na sv. poli (= umřel). Tkč. — P. v herald. Znakové p., das Wappenfeld. Posp. — Sdl Hr. V. 338. — P. = části, na něž motýlí křídla dělíme (na příč). Stn. I. 8. — P. = velmi veliká skvrna na motýlích křídlech. P. vnitřní (při těle), das Wurzel-, střední, Mittel-, vnější (po kraji), Saumfeld. Kk Mot. = P. dlouhé — čásť děla, das Lange- feld. NA. III. 94. — P. zorné čočky (daleko hledu). Jrl. 402., ZČ. I 31., III. 20, Mj. 280. — P. mostné = část mostné dráhy, která jest nad jedním obloukem, tedy mezi dvěma pilni. NA IV. 229. — P. = část trámu spojitého. Šln. II. 16. — P. = věc, ve které kdo zběhlý jest. P. vědecké, politické, du- ševní, Mus. 1880. 426., 449., 476., hádky, Dch., působnosti, ZČ. I. 1., literatury. Vj Tomáš ze Štítného poučný směr činnosti Miličovy na p. literární přenesl. Tf. — P., sam. u Chocně. P. Královské, Přemyslovo u Stadic. Brt. V Poli, sam. u Nov. Města n. Met. — Cf. Blk. Kfsk. 1388., Rk. Sl. 2. Pole = půle, půlka, polovice. Přední, zadní p. (šatu). U N. Kdyně. Rgl. Polebice, e, f. = tuha vazivová blána, přikrývající témě lebky. Slov. zdrav. 450. Polécení, n. Kšch. 25. Vz Poléknouti. Poléčený, vz Poléknouti.	Polécka a návnada. Krnd. 185. P-ky, in- sidiae. 1424. Poléčko, a, n. = malé pole. Sš. P. 197. Poledělství, n , der Ackerbau. Pdl. Poledice, e, f. = náledí, das Glatteis. Šd. Vz Poledovica. 1. Poledne. Cf. Schd. I. 203., Stč. Zem. 53., Mkl. Etym. 256. P. robi pun (pán) a večer přijde sum (sám). Us. Brt. Samým polednem vyslali vojáka. Tbz. P. střední, pravé (v astron.). NA. V. 395. O p-dni. Pal Rdh. I. 439 O p-dni pokrm přijímal. Pass. 497. V p-dne málo jísti činí chuť k večeři Exc. Hladný sa nepýta, kedy je p. Rr. MBš. Vz Smakati. 2. Poledue, a, m., os. jm. P. Jakub, ko- vář a sektář. 1537. Jir. Ruk. II. 131. 1. Polední, n. Známo i na Mor. Knrz. P. pravé, střední. Nz. — P. = jih, Süd, m. Nz. 2. Polední žár, Vrch , paprsek, Lpř., běs (morová rana) Ž. kl. Polednice Pověry o p. vz v Mus. 1853. 469., 1855. 47., 1888. 353., Sbtk. Rostl. 21., 23., Zbrt. 216. Poledníček prohlíží o polednách pole a lesy a kdo se mu posmívá, tomu uškodí. Mus. Cf Zbrt. 217. Poledník = meridian. Myslíme-li si na zeměkouli kružnici tak, aby procházela o- běma poli, tvoříme v duchu p. Km. — Schd. 1. 197., 208., Stč. Zem. 59., 293. P. magne- tický. Sté. Zem. 667. Poledníkový. P. přímka, NA. V. 392., rovina, oblouk, stupeň, quadrant, zobrazení (povrchu zemského) gnomické Stč Zem. 60., 323 , 341., 389. Polednový. P. modlitby. Slez. Šd. Poledovica, e, f. = poledice. Laš. Tč. Val. Brt. D. 252. Poledvice, e, f. = svíčková pečeně, Lun- genbraten (nové) Rk. Polehadlo, a, n. Trakař s p-dlem. Us. Pdl. Poléhati. = čím. Tam mečem polehli. Šf. Strž. II. 485. — kde. Polehnul v bitvě. Šf Strž. I. 468., Č. Kn. š. 396. Polehčiti komu v čem. Mus 1880. 237. — čeho čím komu. Jel. Enc. m. 13. Polehlý. Za Šf. polož : Strž. II. 167. Polehmo. Já ji (holku, dítě) měla (dr- žela) p., ale ona chtěla mermomocí vstát. U Dobruš. Vk. Polehnidále, m., os. jm. Wtr. Obr. 88. Polehotný = polhůtný, decursiv. Slov. Bern. Polehounku = polehoučku. Čch. Petr. 23. Polehučky = polehoučku. P. stúpej. Koll. Zp. I. 166. Polej, z lat. pulegium a to od pulex = blecha, poněvadž prý zapálený její květ blechy moří. Bdl. Cf. Rstp. 1466, Kram. Slov., Mllr. 67. Polejvák, u, m. = dížka. V Žinkov. Fč. Polek, u, m. = leknutí. Polekaně, erschreckt. P. couvl. Sá,0. Polekaný, erschreckt. Jest všecek p-kán. Us. Pdl., Šml. Polekavý, erschreckend. Dch.