333

od přietele rány než lstivé p. Výb. I. 838.
Čestné p. hříchem není, einen Kuss in Ehren
kann Niemand verwehren. Dch.

Políbiti, osculari. Ž. wit. 84. 11. Cf. Src.
185. — koho kam: v čelo, Kká. Td. 333.,
Hrts., v témě hlavy. Šml. — co komu:
ruku. Kos. Ona si to polibovala. Vlč.

Polibka, y, f. = polibek. Ziak. Pozdra-
vujte se vespolek p-kou svatou. Sš. I. 403.

Police od pol Šf. III. 644. P., aridarium.
Sv. ruk. 316. b. P. armatria. V VM. pravá
glossa. Pa. Cf. List. fil. XIII. 175., Mkl.
Etym. 255. — P., město. Arch. VIII. 600.,
Tk. Žk. 114., Blk. Kfsk. CXLTX., Rk. sl.
S městečkem Policem Arch. VIII. 385. —
P., Paulitz, ves u Vranovské Vsi. — P.
(Palič) Dolní a Horní. Unter-, Ober-Politz,
vsi u Čes. Lípy. PL. — Sdl. Hr. II. 84.,
199., V. 59., 69., 95.

Policejník, a, m. = policista. Šml.

Polický. P. stěny. Řvn. 228. — P. Adam.
Výb. II. 1258.

Policista, y, f., pl. policisté, der Poli-
cist.

Polický M. Jg. H. 1. 613. — P. Jan.
Blk. Kfsk. 1092.

Poličák, a, m. = Poličan (poněkud s pří-
hanou). Zkr.

Poličanský Mat. 1600 Jg. H. 1. 613.,
Jir. Ruk. II. 132. — P., Sdl. Hr. V. 364.

Poličany, Pöltschach. Sdl. Hr. II. 237.,
245., V. 364, Rk. Sl. Cf. Blk. Kfsk. 1388.

Poliček. Sv. ruk. 373. P. biřmovací. Hnoj.
184. Dal jí p. (dlaní). Hr. rk. 377., Pass.
mus. 433. Dám mu p., až se potočí. Sv.
ruk. 168.

Polička, mě. V P-čce prodávají zvláštní
křesací hubku ; Poličtí kupují prý šmolku,
aby si obarvili švestky na modro a střelný
prach, jímž dobývají brambory, když jim
zamrznou. Vz Sbtk. Krat. h. 88., 273. —
Tk. VII. 233., 236, Tk. Žk. 224., Blk. Kfsk.
1398, Sdl. Hr. I. 257., II. 279., Let. 45.,
488., Rk. Sl.

Políčko = vrchol lesnatý u Klučic. Krč.
— P. = hospoda u Čimelic.

Políčkovaný (síťkovaný) zánět cévnatky,
chorioiditis areolaris. Nz. lk. Cf. Políčko.

Poličný, Schrank-. Bern.

Polie, o, f. P. páskovaná, polia cruci-
gera, hmyz. Brm. IV. 2. 137.

Polienca, pl., n. = oblé dreva v su-
šiarni, na ktorých lesy ležia. Slov. Rr. Sb.
Cf. Poleno, Poljenec.

Poligotávať sa = pobleskovati. Cf. Li-
gotati. Dbš. Uv. 168., Štr. Nrč. 11. Teraz
som len poznal, čo je láska pravá, keď sa
z tvojich očí mi poligotává. Bl. Ps. 73.

Poligotavý = ligotavý. P. oči. Slov.
Klčk. V. 185.

Poliha, y, f., danthonia, tráva. Let. Mt.
S. VIII. 1. 17.

Polichna, y, f. = místní jm. Onš z Po-
lichny. Pk. MP. 56.

Polichno, a, n. (=Polichna)?), ves u Uh.
Brodu.

Polichotiti komu, ein wenig schmei-
cheln. Phľd. VIII. 249.

Poliklinický ústav = poliklinika.

Poliklinika = ústav léčivý, do kterého

nemocní docházejí k léčení. Název, ambu-
latorní klinika' je špatný.

Poliň, ě, Polina, y, f. = Poleň. BPr.

Polina, vz Poleň.

Polínka, pl., n. (?). Pollinken, ves u Bez-
družic. Vz Rk. Sl.

Polínkářka, y, f, Scheitweib, n. Šm.

Polínko, vz Pravidlo.

Polinkovaný papír, linirt. Us.

Polinkovati = polinovati.

Polínkovati = polenem srážeti. Kv. VIL
10., 74.

Polipsy, dle Dolany, Polipes, ves u Ká-
cova. Blk. Kfsk. 61., Rk. Sl. Jak tam chy-
tají zajíce, o tom vz v Sbtk. Krat. h. 88.

Polislav, a, m., os. jm. Hol.

Polistní, Blätter-. P. plíseň. Sl. les.

1. Politi co. Tváře polil temný ruměnec.
Vlč. Polil se (= opilý).

2. Politi, náleží k Poleti. Vz toto.

3. Politi = půliti. Slov. Hdž. Čít. XIII.
Politickologický. P. chyba. Pal. Rdh.

III. 196.

Politický. P. věda (státní v.) naznačuje,
jak stát účelu svého nejlépe dosíci může.
Kř. Stat. 1. P. běhy, Mus., zeměpis (líčí
zemi co bydliště člověčenstva), Jg. Slnosť.
94., Cimrh., román, Ptů., liberalismus, Osv.,
celek, činitel, nezralosť, pohnutka, ředidlo,
soustava, zralosť, zvedenosť, Šmb., oeko-
nomie, Kzl., jednota, nedospělosť, řečnictví,
rozdrobenosť, rozervanosť, ruch, samostat-
nosť, střediště, takt, území, J. Lpř., boj,
sok, zápas, Pdl., řeči. Jg. Slnosť. 167.

Politictví, n. Šibalství slove p. Kom.

Politika obratná, Mus., domácí dyna-
stická, národní, Osv., chytrá, jalová, kolí-
savá, nejapná, opatrná, výbojná. Šmb.

Politikář. Pal. Rdh. III. 219.

Politovnosť, i, f., Mitleidenheit. Bern.

Politovný, mitleidig. Bern.

Poli-us, a, m. P. Lukáš. 1595. Jg. H. 1.
613.

Polívačka, y, f. = druh housky. U So-
běsl. Šb. Dial. 20.

Polívaný čím. Bart. 96

Polívečník, u, m. = hrnec, nádoba na
polívku. Us. Rgl.

Polívka. Cf. Šrc. 151. P. bavlněná, bílá,
brzlíková, bylinková, hlemýžďová, humbur-
ská, kaldounová, karfiolová, klobásová, kru-
picová, krupková, postní, s krapličkami,
s makaronkami, sagová, tuková, ústřicová,
žemlová, žlutá, z kuřat, ze slepic, z línků,
svítková, smržová, Hnsg., s uhelkami (s ci-
kánkami, Champignon-), chantillová, Chan-
tilly-, benediktinská, Benediktiner-, z pod-
máslí (podmáslnice), Buttermilch-, s rou-
beninou, Buttermilchsuppe mit Grütze,
s moukou, chlebová (černá, s pivem, s vejci,
česká, s podmáslím, s mlékem, s vínem, pro
nemocné), Šp., couravá (nudlová), černá
(spartanská; káva, v Horním Slov. Němc).
P., v níž kroupa kroupu honí = řídká. Us.
Rgl. Z kyselé p-ky je člověk červený. Ne-
chtí-li jí děti jísti, říká se jim: Jezte, jezte,
budete červení, budú sa vám dobře uši dr-
žeť. Val. Vck. Mouku tučnou p-kou roz-
dělat!. Lek. Navařím ti hladové p-ky (ne-
dostaneš jísti). Sokl. II. 520. Ukrojila si kus

468