334

housky jako pod p-vku (tenký). U Rychn.
Hsp. Heč, darebáku, tu polívku jsem ti na-
drobil já! Staňk. P. základ života. Us. Dch.
Mají tam p-ky jako v Rašovicích (= mnoho.
Tam je rybník Polívka). Olv. Sní p-ky, že
by jí hubený pes nepřeplaval (málo). U N.
Byďž. Kšť Kdo doma p-ku dojídá, toho na
vojně nezabijou. Us. Dokud p. v míse na
stole vře, má žena právo muže biti. Mus
1853. 472. = P, sam. u Benešova; rybník
u Rašovic. — P., y, m., os. jm. Arch. VII.
717., Blk. Kfsk. 967. P. z Hoštky. Žžk. 8.

— P. Jan, vrchní inspektor buštěhradské
dráhy, spisov., nar. 1827. v Kanině. Vz Rk.
Sl. — P. J., jeho syn, docent slovanských
jazyků při české universitě, spisov. Mus.
1886. 635.

Polívkový hrášek, chřest, Vlč., ústav.
Us.

Polízačka, y, f. = polízaná.

Polízajka, y, f = polízačka. Phl'd. II.
223.

Polízati. Dali mu p. misku od omáčky
(nedali mu nic). Mor. Rgl.

Polizy, pl. m., dle Dolany, ves. Arch.
IV. 175., Sdl. Hr. I. 39., 55.

Poljenec, nce, m. P-nce = dvě bidla
pod trámy v jizbě Mor. Osv. 1884. 48. Brt.
Cf. Polienca.

Polk, u, m. = polknutí, ein Schluck. P.
vody. Jrsk.

Polka tanec. Brt. N. p. I. 297. Cf. Rk.
Sl. — P. = sprostá kořalka. U Místka.
Skd. — P. = míč. Mor. Rgl. — P. = pol-
ská kráva. Mor. Brt. — P. = jm. feny.
Škd. — P. = pole na Vsacku. Vck. — P,
f., os. jm. D. ol VI. 769.

Pôlka, y, f. (puolka) = plachetka přes
plece prostředkem vyšívaná. Slov. Vck.

Polkati. Cf. List. fil. 1882. 224.

Polknouti. Cf. List. filol. 1882. 224. —
co. Už polykal andělíčky (vodu, topil se),
když ho z rybníka vytáhli. Us. Vlč., Kšť.

— koho kam. Tma jej polkla v bezdný
jícen. Vrch.

Polkôň, e, m., der Centaur. Slov. Ssk.

z Polkovic, vz Petřek Benj , Sbn. 911.

Polkříž, e, m., Halbkreuz, n. N. Hlsk
XIII. 213.

Polkyla, y, f. = půlměřice. Slov. Pokr.
Pot. II. 109.

Polkýnať = polykati. Slov. K. Ml. 39.

Pollašek Frant, 1757.-1818., děkan, prof
theol. Jg. H. 1. 613.

Polluce. Vz Slov. zdrav.

Pollukno, a, n., vz Lukno (dod.). Slov.
Koll. Zp. I. 285.

Polná. Arch. VIII. 600., Tk. VII. 417.,
Blk. Ktsk. 933., Sdl. Hr. I 257., II. 125,
IV. 47., 51., 62., Let. Rejstřík, Rk. Sl.,
Arch. VII. 717. V Polné má každý žlutý
pupek. Vz Sbtk. Krat. b. 88. — z Polné
Mik. (omylem Polda). 1473. Jg. H. 1. 613,
Jir. Ruk. II. 132.

Polňačka, y, f. = polní řepa, vodnice,
die Stoppel-, Feldwasserrübe. Mor. Šd.

Polňák = polní zajíc Us. Kšť.

Polní = pole se týkající. P. krása, pul-
chritudo agri. Ž. tom. 49. 11. Vz Polný.—
P. = na poli rostoucí P. protěž, gnapha-

lium arenarium, die Honigblume, Sl. les.,
polej, dictamnus fraxinella. Němc. IV. 416.

— P. = válečný. P. podkopy, prachárna,
hražení. NA. III. 162, 133., 142. Cf. S. N.
XI. 55.—58. — P. Dvůr, Polna, dvůr u Ko-
stelce n. O.

Polníček, čka, m , der Feldspatz, s bí-
lým proužkem kolem krku. U Místka. Škd.

— P. čku, m. = polní salát, valeriana oli-
toria. Dlj. 23.

Polnička = planá hruška. Cf. Rstp.
516. — P. = polní řepa. Na Hané. Hrb.
Obr. 290.— P. = prasprostá nevěstka. Mor.
Rgl.

Polník, agrilus, die Agriline, der Schmal-
bauch. Vz Brm. IV. 112., Šír II. G2., Kk.
Br. 199.—201., Ott. I. 470. Ve Sl. les. vz
Prachtkäfer.

Polnisko, a, n. = veliké n. špatné pole.
Sl. let. V. 328.

Pólnoc Ž. wit. 118. 62., 106. 3., Phl'd.
VIII. 171.

Polnôcka, y, f. = půlnoc. Slov. Bl. Ps.
61.

Polnohospodářský. P. práce, nástroje.
Ferd. Janovský.

Polnolékařský, feldärztlich. Šm.

Polnotrubačský kumšt (umění polního
trubače). Kn. těš. 1631.—68.

Polný, ého, m., rybník na Třeboňsku.
Vz Polní. BPr. — P. = polní, campester.
Ježíš stál na miestu polném. Ev. olom. 322.

Polo. Ad Kat. 2546. Dle Gb. je vpola,
upola příbuzno se srb. upoly, semi-. Šíti
na polo, spaltend nähen, u ševců. Dch. Na
polo oblečený. Osv. Dodal na p. žertem;
Odvětila na p. s výčitkou. Šml. Polo's dítě,
polo panna již Čch. Bs. 43

Poloballetní kostym. Pdl.

Polobáň, č, f. Vz Vlšk. 24.

Polobarbarský, halbbarbarisch. Lpř.

Polobásníř, e, m., ländlicher Dichter.
Koll. III. 12.

Polobašta, y, f NA III. 243.

Polobaštový. P. hradba. NA. III. 143.

Polobdění, polož před: Polobílý.

Poloblánitý, semimembranosus.

Poloblázen, zna, m , Halbnarr. Dk

Polobláznivý, halbnärrisch, Phľd. III.
2. 145. Vz Vycivenosť.

Poloblbec, bce, m., Semicrétin, m.

Poloblouznění, n , subdelirium.

Polobráničný, halbquerfächrig. Sl. les.

Polobrat, a, m , Halbbruder, m. Slov.
Loos.

Polocenný, halbwerth. Osv. I. 667.

Polocihla, y, f., Halbziegel. Lpř. Sl. II
417.

Polocizí, halbfremd. Lpř.

Poločinný, halbgar. P. usně. Šp. — P.,
halbactiv. P. pohyb s odporem. Nz. lk.

Poločíšový, halbbecherig. Šm.

Poločkati = postříkati. Slov. Bern.

Poločlověctví, n., haemianthropie S. N.
III 724.

Poločlověčí, halbmenschlich. P. čelo
býka. Koll. St. 24.

Poločočka, y, f. Čočka skládající se ze
dvou p-ček, z nichžto jedna jest vypuklá,
druhá vydutá. S N 42.