339

Poloverš, e, m., vz Polouverší. Dk. Poët.
374.

Polovice. Od té chvíle už ani z p-ce na
slavnosť se netěšil jako prve. Vlč. Cf. List.
fil. XIII. 177.

Polovičák, die Halbhaut. Cf. Polokůže.
P-ky jsou tenší než kraviny. Šp. — P. =
poloviční plátno, die Halbleinwand. Mor.
Vck. — P., a, m. = manžel. U Příbora.
Mtl. — P. = zajíc z polovice dorostlý. Us.

Polovičátník, a, m. = člověk polovičatý,
nerozhodný. Hdž. Ds. 62

Polovičátnosť Pal. Rdh. I. 432.

Polovičiar, a, m. = kdo užívá polovice
majetku, zisku. Slov. Phl'd. VI 147., VII.
140.

Polovička, y, f. = žena, choť, die Gat-
tin. Us.

Polovičnatý národ. Šf Strž. I. 49.

Polovičnictví, n., die Halbheit (Zustand)
Šm.

Polovičník, u, m. = druh podešvice,
Deutschleder. Matj. 46 , 53. — P. = výro-
bek na polo hotový nebo dle látky polo-
vičný, totiž míchaný, das Halbzeug. Vz
Kram. Slov.

Polovično. Do p-čna něco dělati, etwas
zur Hälfte, unvollständig machen. Laš. Tč.

Polovičný. P. tinta, Halbtinte, Mittel-
farbe, přízvuk, der Halb-, Mittelton, Nz.,
krovky, Kk. Br. 6., světlo, Posp, šero,
cena, osvobození od školného. Us. Pdl.

Polovidomosť, i, f, hemiopie. Nz. 1k.

Polovládní, officiös. P. list Dch. P. ná-
rod, beschränkt herrschend. Pal. Rdh. III.
16.

Polovlněný, halbwollig. P. látka. Us.

Polovnák, polovník, polovina = mieša-
nina z žita, jačmeňa a ovsa hned na poli
tak zasiata. Slov. Zátur. Cf. Polovníček,
Směska, LObz. XIX. 67.

Polovně, jagend, durch die Jagd. Slov.
Bern.

Polovnicky = myslivecky. Slov Sokl.

II. 296.

Polovnický, jägerisch. Slov. Bern.

Polovnictví, n., das Weidwerk. Bern

Polovníček, čku, m = polovnák. U Místka.
Škd., Sš P 553. — P., čka, m. = mysli-
veček . Slov.

Polovník, u, m , grosser Hafer Slov.
Bern., Loos — P. = směska. Vz toto.

Poľovník, a, m. P-ci polujú a na srdce
vartuju. Koll. Zp 1 343. — Sldk. 204.

Polovnosť, i, f., das Jagdrecht. Slov.
Bern.

Polovodič, e, m., der Halbleiter. P. te-
pla (kámen, cihla, hlína atd.), Htm. 2., elek-
tričnosti. NA. V. 295.

Polovokal l a r, b, b. Pal. Rdh. II. 201.,
Vm.

Polovpadlý, Halbeingefallen. P. víčko.
Čch. Bs. 101.

Polový, Feld-. Msk. - P. Pol-. P. čára,
Šln. II. 4., pásmo jižní Hlb. I 517.

Polovydělaný, halbgegerbt. Šp.

Polovykrojený, halbausgeschnitten. NA.

III. 161.

Polovysoký = prostřední výšky, halb-
hoch. P. pec, NA. IV. 165., keř. Pdl.

Polovýspa, y, f. — poloostrov. Šf. Strž.

. 474

Polovztek, u, m., Halbwuth, -tollsucht.
Dk.
Polovzteklý, halbwüthend, -tollsüchtig.
Polozahalený, halbeingehüllt. Hrts.
Polozajíc, die Hasenmaus. Cf. Brm. I.

2. 469.

Polozapomenutý, halbvergessen. Us.
Pdl

Polozašlářený, halbverschleiert. Koll.
St. 762.

Polozbořený = polosbořený. Koll. III.
106.

Polozbrklý, halbnärrisch, verrückt. Šml.

Polozbrojný, semiernis. Křn.

Polozdělek, lku, m. = poločeta. Čsk.

Polozetlelý, halbvermodert. P. kmen.
Us. Pdl.

Polozjevný, halboffenbar. Dk. Poet. 61.

Polozob. Čf. Brm III. 3. 270

Polozpěv, u, m., der Halbgesang. Dk.
Poet. 260.

Polozračnosť, i, f., hemiopsie.

Polozřečtělý, halb zum Griechen ge-
macht. Koll. St. 141., 188

Poloztuhlosť, i, f., Katalepsie, f.

Poloztuhlý, kataleptisch.

Polozvětralý, halbverwittert. Us. Pdl.

Polozvučka, y, f., der Halblaut. Vch.
Ar 38.

Položanka, y, f. = každé dřevo na voru
směrem proudu ležící Us. na Vltavě. Špd.

Položení, das Legen atd. Dluhů bylo
první p. 9153 zl. Sdl. Hr. I. 245. Hrady
vystavené v pevném p. Tk. Č. 8. O. p. za
nemocna, Vš. 41., ven ze země. 44., 60. —
P. slov etc. Po p. o pravém náboženství.
1512. Mus. 1883. 365. Když jsem viděl
v kostele Kristově proti p. písma člověčí
viseti obraz, rozedřel sem oponu; Vedle p.
prostého v písmě. Hus. I. 76. 111. Prosté
p. písma zabíjí, ale duch živí. Pass. mus.
486 — P. = kapitola. Jakož o tom sv.
Matouš ve svém druhém p. svědčí. Pož.
151. — P. ke dskám. Cf. Vš. 465. — P.,
die Lage, der Zustand. Své spatřili p.;
A protož každý svoj stav sezří, své p.;
Ty znáš naše p. Št. (Exc. Hš.).

Položený. P. rok. Vš. 211. — kde. Stát
uvnitř souše p-ný. J. Lpř. Duše má v úzko-
stech p na jest. Otter. Is. 9. Pravdy v písmě
sv. p-né. 1491. U světu za málo p-ný. BR.
II. 79. a. — kdy. Vajíčka pozdě na pod-
zim p-ná. Kk. Br. 12.

Položiti, ponere. Ž. wit. 83. 4. — abs.
Toho, kdož položil (oheň založil), upekli.
Let. 406. Jakož sú apoštolé položili. Št.
Kn. š. 13. (40.). — co, koho, se: koleje.
Us. Ráda bych byla položila stříbrný dva-
cetník, kdybych si byla mohla poležeť. Sá.
Položilo mě (roznemohl jsem se). Brt. D.
Musil se položiti (roznemohl se). Sá. —
co čemu. Loupežení uzdu p-žil. J. Lpř. Ta
odpověď každému člověku jest položena.
Hus I. 52. Položilť jest Buoh cíl žádosti tě-
lesné. Št. Kn. š. 90. -- co kdy. A tak
sobě rok položista za dvě neděli. Výb. II.
43. = kam. P. někomu ruku na hlavu, na
rameno. Us. Hrts,, Osv , Vlč. P. závaží na