Předchozí (338)  Strana:339  Další (340) |
|
|||
339
|
|||
|
|||
Poloverš, e, m., vz Polouverší. Dk. Poët.
374. Polovice. Od té chvíle už ani z p-ce na
slavnosť se netěšil jako prve. Vlč. Cf. List. fil. XIII. 177. Polovičák, die Halbhaut. Cf. Polokůže.
P-ky jsou tenší než kraviny. Šp. — P. = poloviční plátno, die Halbleinwand. Mor. Vck. — P., a, m. = manžel. U Příbora. Mtl. — P. = zajíc z polovice dorostlý. Us. Polovičátník, a, m. = člověk polovičatý,
nerozhodný. Hdž. Ds. 62 Polovičátnosť Pal. Rdh. I. 432.
Polovičiar, a, m. = kdo užívá polovice
majetku, zisku. Slov. Phl'd. VI 147., VII. 140. Polovička, y, f. = žena, choť, die Gat-
tin. Us. Polovičnatý národ. Šf Strž. I. 49.
Polovičnictví, n., die Halbheit (Zustand)
Šm. Polovičník, u, m. = druh podešvice,
Deutschleder. Matj. 46 , 53. — P. = výro- bek na polo hotový nebo dle látky polo- vičný, totiž míchaný, das Halbzeug. Vz Kram. Slov. Polovično. Do p-čna něco dělati, etwas
zur Hälfte, unvollständig machen. Laš. Tč. Polovičný. P. tinta, Halbtinte, Mittel-
farbe, přízvuk, der Halb-, Mittelton, Nz., krovky, Kk. Br. 6., světlo, Posp, šero, cena, osvobození od školného. Us. Pdl. Polovidomosť, i, f, hemiopie. Nz. 1k.
Polovládní, officiös. P. list Dch. P. ná-
rod, beschränkt herrschend. Pal. Rdh. III. 16. Polovlněný, halbwollig. P. látka. Us.
Polovnák, polovník, polovina = mieša-
nina z žita, jačmeňa a ovsa hned na poli tak zasiata. Slov. Zátur. Cf. Polovníček, Směska, LObz. XIX. 67. Polovně, jagend, durch die Jagd. Slov.
Bern. Polovnicky = myslivecky. Slov Sokl.
II. 296.
Polovnický, jägerisch. Slov. Bern.
Polovnictví, n., das Weidwerk. Bern
Polovníček, čku, m = polovnák. U Místka.
Škd., Sš P 553. — P., čka, m. = mysli- veček . Slov. Polovník, u, m , grosser Hafer Slov.
Bern., Loos — P. = směska. Vz toto. Poľovník, a, m. P-ci polujú a na srdce
vartuju. Koll. Zp 1 343. — Sldk. 204. Polovnosť, i, f., das Jagdrecht. Slov.
Bern. Polovodič, e, m., der Halbleiter. P. te-
pla (kámen, cihla, hlína atd.), Htm. 2., elek- tričnosti. NA. V. 295. Polovokal l a r, b, b. Pal. Rdh. II. 201.,
Vm. Polovpadlý, Halbeingefallen. P. víčko.
Čch. Bs. 101. Polový, Feld-. Msk. - P. Pol-. P. čára,
Šln. II. 4., pásmo jižní Hlb. I 517. Polovydělaný, halbgegerbt. Šp.
Polovykrojený, halbausgeschnitten. NA.
III. 161.
Polovysoký = prostřední výšky, halb-
hoch. P. pec, NA. IV. 165., keř. Pdl. |
Polovýspa, y, f. — poloostrov. Šf. Strž.
. 474
Polovztek, u, m., Halbwuth, -tollsucht.
Dk. Polovzteklý, halbwüthend, -tollsüchtig. Polozahalený, halbeingehüllt. Hrts. Polozajíc, die Hasenmaus. Cf. Brm. I. 2. 469.
Polozapomenutý, halbvergessen. Us.
Pdl Polozašlářený, halbverschleiert. Koll.
St. 762. Polozbořený = polosbořený. Koll. III.
106. Polozbrklý, halbnärrisch, verrückt. Šml.
Polozbrojný, semiernis. Křn.
Polozdělek, lku, m. = poločeta. Čsk.
Polozetlelý, halbvermodert. P. kmen.
Us. Pdl. Polozjevný, halboffenbar. Dk. Poet. 61.
Polozob. Čf. Brm III. 3. 270
Polozpěv, u, m., der Halbgesang. Dk.
Poet. 260. Polozračnosť, i, f., hemiopsie.
Polozřečtělý, halb zum Griechen ge-
macht. Koll. St. 141., 188 Poloztuhlosť, i, f., Katalepsie, f.
Poloztuhlý, kataleptisch.
Polozvětralý, halbverwittert. Us. Pdl.
Polozvučka, y, f., der Halblaut. Vch.
Ar 38. Položanka, y, f. = každé dřevo na voru
směrem proudu ležící Us. na Vltavě. Špd. Položení, das Legen atd. Dluhů bylo
první p. 9153 zl. Sdl. Hr. I. 245. Hrady vystavené v pevném p. Tk. Č. 8. O. p. za nemocna, Vš. 41., ven ze země. 44., 60. — P. slov etc. Po p. o pravém náboženství. 1512. Mus. 1883. 365. Když jsem viděl v kostele Kristově proti p. písma člověčí viseti obraz, rozedřel sem oponu; Vedle p. prostého v písmě. Hus. I. 76. 111. Prosté p. písma zabíjí, ale duch živí. Pass. mus. 486 — P. = kapitola. Jakož o tom sv. Matouš ve svém druhém p. svědčí. Pož. 151. — P. ke dskám. Cf. Vš. 465. — P., die Lage, der Zustand. Své spatřili p.; A protož každý svoj stav sezří, své p.; Ty znáš naše p. Št. (Exc. Hš.). Položený. P. rok. Vš. 211. — kde. Stát
uvnitř souše p-ný. J. Lpř. Duše má v úzko- stech p na jest. Otter. Is. 9. Pravdy v písmě sv. p-né. 1491. U světu za málo p-ný. BR. II. 79. a. — kdy. Vajíčka pozdě na pod- zim p-ná. Kk. Br. 12. Položiti, ponere. Ž. wit. 83. 4. — abs.
Toho, kdož položil (oheň založil), upekli. Let. 406. Jakož sú apoštolé položili. Št. Kn. š. 13. (40.). — co, koho, se: koleje. Us. Ráda bych byla položila stříbrný dva- cetník, kdybych si byla mohla poležeť. Sá. Položilo mě (roznemohl jsem se). Brt. D. Musil se položiti (roznemohl se). Sá. — co čemu. Loupežení uzdu p-žil. J. Lpř. Ta odpověď každému člověku jest položena. Hus I. 52. Položilť jest Buoh cíl žádosti tě- lesné. Št. Kn. š. 90. -- co kdy. A tak sobě rok položista za dvě neděli. Výb. II. 43. = kam. P. někomu ruku na hlavu, na rameno. Us. Hrts,, Osv , Vlč. P. závaží na |
||
|
|||
Předchozí (338)  Strana:339  Další (340) |