Předchozí (339)  Strana:340  Další (341) |
|
|||
340
|
|||
|
|||
misku, Us. Pdl., posádku do pevnosti, J.
Lpř., sjezd do města, Bart. 216., něco ad acta, Mus, do vzorce jinou hodnotu. Us. Pdl. Račte mi v dobré p. (mi nezazlívati). Mus. 1880. 197. (Jg.). To má mezi bratry na díly p. Vc. Na lesy p-lo se velebné ml- čení. Šml. Nedal jeho p. mezi bratří ani u svatých křesťanským pohřebem. Št. Kn. š. 137. U počet p ; Ten den před oči položte. Hus. II. 13. Nápis nad odstavec p. Us. — kde. P. v ulici plynovod. Us. Pdl. Kde's nepoložil, tam neber. Us. Spis, v němž byl položil. Mus. 1883. 363. Poďte s námi jísti. Ďakujem pekne, my sme u nás práve užice p-li. Slov. Rr. MBš. P-žil sněm u Hory. Let. 239. O těch pravdách viery na svém místě bude p-ženo. 1512. Mus. 1883. 364. Když tě v rově p-ží. Hr. rk. 123. Jakož p-no na počátce této kapitoly; Nižádný svatý ne- položil v písmě takých odpustků; A tak naději p-žil jest u vóli a v moci Kristově; Abychom to v srdečné paměti p-li Hus I. 460., 341, II. 43., III. 141. P-žil v něm něco, co v tobě nepoložil. Hus I 177. Protož dobře p-žil jest u pateři najprve ty tři prosby; V něm položéc naději všichnu. Št. Kn. š. 53, 106. — o čem. Protož o tom doma chci něco krátce p. Hus. II 418. — zač. Něco sobě za těžko p. KB. VI. Práci jeho p. dlužno za báseň dosti samostatnou. Tf. Oni ho p-li za toho, jakoby od ženy utekl. Wtr. exc. To sobě za zisk položme. Abr. Jestliže by kdo pro nemoc státi nemohl k vyhlásení puohonu, tu muož jej přítel jeho neb služebník p. za nemocného. Zř. F. I. C. 35., Vš. 42., 45. Jiní tento (kalen- dář) za zbytečný p-ži (habebunt). V. — co k čemu. Mají (kněží) vždy všichnu svú pilnosť v Bohu a k Bohu p. Hus I. 114. — co, koho s kým. Chtěl počet p. s sluhami svými. Hus II. 389. Jedna panna byla ot- dána řadem za sedm mužóv a kteréhož jsú s ní p-li. Št. Kn. š. 90. — jak. Lze p. pra- vidlem, že . . . Stat. 1871. 135. Položila obě ruce své volné kolem její šíje. Šml. I. 43. Nedal jeho p křesťanským pohřebem. Št. Kn. š. 137. — več kde čeho. Před tím jinochem svého rúcha v ostraž p-živ se Pass. Mus. 1883. 113. — nač. P-žil na polní krádež trest smrti. J. Lpř. — se na čem. (Sv. Jan) na modlitvě se p-žil. Výb. II. 1. — oč. Pokladač, jenž jeho a jiné lidi tak o jich robotu p-žil (betrügen, beschwindeln). NB. Tč. 144. — kudy. P. trám přes po- tok. Us. Pdl. Rovinu danou přímkou p. Us. Koncovými body p-ží se k oběma ra- menům přímky rovnoběžné. NA. V. 6. Položka v log., thesis. Jd. 3. vd. 20.,
Kadeřv. Položník = obrance polohy v časomíře
Dk Poet. 211. Položnosť, i, f., positio. V.V. 47.
Položný. P. žena = babička, die Heb-
amme. Us. Polpalček, lečku, m. = půl palce, prstu.
Sb. sl. ps. I. 97. Ty p-ček (nadávka). Dbš. Obyč. 44. Polpiata = půl pátá. Slov.
Polska Dal. 192. Nikdy v Polště se
nedostáva železa na zbraň, rytířstva na |
koně, žita, lnu a pšenice, plné vína pivnice.
Bž exc. Polská, é, f. = Polsko. Do Polskej. Brt.
D. 252. Polsko. Cf. Ukaz. 60., Rk. Sl.
Polský, polnisch. Dnes fučí p. (vítr). U
Místka. Škd. P. otázka za naší doby. Cf. Pal. Rdh. III. 144. nn. - P. = polní. P. skot, Ž. wit. 8. 8, zvířata, 103. 11, dřevo, 103. 16., květ (Kar. 6., Hus III. 24.), 102. 15., ovoce, Deut. 13., seno, Ž. kr., Ev. víd. 74., pepř, Mllr. 40, dobytek. Ž. kl 8. 8. — P. Dvůr, Polnerhof, sam. u Pelhřimova. Polstoricia, e, f. = půl sta let. Slov.
Czm. 113. Polstvo, a, n. = polnosti. Objel všecko
své p. Jrsk. Str., J. Lpr., Šmb. Polša, dle Káča, f. = Polsko. Slov. Zbr.
Lžd. 158, 194., Phľd. VII. 95. Polštář, u Místka zhlávek. Škd. P. oltá-
řový. Hnoj. 32 P. pod krk, pod patu, se- dací, vodový a vzduchový. Wld. P-ře pod lokty někomu klásti (hověti mu). Výb. II. 1645. — P. Koleje na duhových p-řích spo- čívají. Zpr. arch. Cf. Pražec. — P. = vy- puklá římsa, prut, der Rundstab, Pfühl, Torus. Lehner. — P., os. jm. Tk. V. 88. Polštářkovitý, polsterartig. P. trs. Ves.
IV. 92 Polštařovati oprav v : polstářovati.
Polštářový, Polster-. Rk.
Polště, ě, n, Polschtie, sam. u Hořic;
Poschen, ves u Jindř. Hradce. Cf. Rk. Sl. Polštěti, ěl, ění = polským se stávati,
polnisch werden. Pyp. K. II. 10. Polštiti, il, ěn, ění, polonisiren. Rk.
Polt. Cf List. fil XIII. 176., Mkl. Etym.
254. Polta, y, f. = puklina, rozštěp. Val. Brt.
D. 252. Poltěný, gespalten. Slb. XLV.
Poltica, e, f., die Halbirungslinie. Slov.
Poltidlo, a, n., die Spaltmaschine. Šp.
Poltina, y, f., die Spalte. Šp.
Poltiti. Snad by děti poltil (o vzteklém).
Řezné. Poltivka, y, f. = bakterie. Kv 1884.
250., Ott. III. 119. nn., 121. a. Poltivý P. plíseň, houba (schizomyceta).
Dch., Hg. 189, NA. V. od. II. 47. Poltnéř, e, m. Zbrojnice, na níž Hanuš
p. zbroj čistil. Sdl. Hr. III. 123. Poltový, vz Polt. P. maso prodávali.
1549. Pk. Poluba. Mkl. Etym. 175.
Polubečí, n. = půl bečky. Prodali dvě
p. vína za 11 zl. bez ortu. NB. Tč. 64. Poľubek, bku, m. = polibek. Slov. Sldk.
349., Orl. II. 176. Polúbiti. Ž. kl. (322.).
Polúčiti se (na čem). Kto vie, kak
se polúčie na smysle. Št. Kn. š. 69. Po- mohú jim Římené podlé toho. jak se čas polúčí (permittet) B. olom. I. Mach. 8. 25 P. se povstati Dal. k. 32. Polud, u, poludek, dku, m. = klam. F.
Janiš. Poludienok, nku, m. = oběd. Slov. Medzi-
tým mať došla s p-kom ; P. strovili zatým v krátkom čase. Phľd. VIII. 170, 171 |
||
|
|||
Předchozí (339)  Strana:340  Další (341) |