342

Pomahadlo, a, n. P-dla lodi: řetězy,
svory, opasadla, lana. Sš. Sk. 284. b., 282
Pomahajba (od pomahaj Boh) = báně
pod Dumběrem v Liptově na Slov. Vchř.,
Ssk.

Pomahatel. vz Pomahač P. v tělocv.,
der Anmann. Rgl.

Pomáhavý, fördersam. Dch.

Pomachkati, pomachlovati. Cf. Zmach-
lati. Wrch. P. = pomáhati. Je p-ná (poma-
tená na rozumu). Brt.

Pomajka, vz Pomatka.

Pomakovaný = pomočený. Us. Šd.

Pomakovati, mit Mohn bestreuen. —
co: koláč. Us. Šd.

Pomaličky = pomálu. Cf Psota (dod.).
Pomalosť, i, f., die Kleinheit. Hlk.

Pomalování, n = vyšívání. Slov.

Pomalu s tou flintou, ať nespustí (ne-
hurtuj)! Us.— P. = brzy, hnedle. P. to už
bude. Us Rgl.

Pomalunečky = pomalounku. Slez. Šd.

Pomalútky. P., něklupaj, ostrožkami
něbřinkaj. Sš. P. 345

Pomaly s dobrým. Rr. MBš.

Pomalý = trochu malý. Jrsk., Vk. Zena
p., tělnatá Prss. Je do naší práce p (slabý)
U Žamb. Dbv

Pomanglovať, alles mangen, walken.
Bern.

Pomarančí = pomorančí.

Pomarániti = pokaziti, pošlapati. Leží
celý p-něný = potlučený, na smrť pobitý.
Vz Zmarániti Na Hané. .Wrch

Pomarasiti. P sil zeli (pošlapal); Ti se
p-li (pobili do krve). Laš. Brt. D 252.

Pomaratiti, il, ěn, ění, zertreten, zer-
quetschen, übel zurichten Las. Wrch., Mtl

Pomarenčí, Pomoranzen-. P-čej krásy.
Sl. ps. č. 217.

Pomárněti, ěl, ění = zhynouti Val Brt.
L. N. I. 215

Pomárniti = zkaziti, promarniti. Mor.
a slov. Němc. VII. 113, Bern.

Pomásliti, il, en, ení = máslem poma-
zati. Cf. Pomašlovati.

Pomastka, y, f. = pomazanka. Slov.
Bern.

Pomaškrtiti = mlsným učiniti Val Vck.,
Brt D. 252., Bern

Pomašlovati. Cf. Pomásliti

Pomášťať = pomaštovati Mor. Šd.

Pomať, pomám, pomaj, pomal, eine Weile
haben. Slov. Bern.

Pomatenosť. Vz Slov. zdrav. P. hyste-
rická.

Pomatka, y, f, pomajka. Cizí pobratim
zove pobratimova otce poočimem, matku
p-kou, pomajkou. Slov. Sokl. I. 427.

Pomatlati = pocuchati. Husy p-ly pše-
nici. Us. Kšť.

Pomátožiť = polekati, pomámiti. Slov
Bern

Pomazanec = Christus. Ž. wit. 17. 51.
a j. — P. = bití. Utržil si p Us. Kos.

Pomazanka. Kdyby nahý na p-nce jel
(na másle), nevšimne si toho U Žamb. Kf.
P. = máslo. U Domažl a j. Němc.

Pomazati, pomáznouti. — čeho (čím).
Pomazuji těchto noh, aby . . Pass. mus. 411.

Ty z mé krve bláto učiníš, a svého oka
p-žeš a k svému zraku navrácen budeš. Ib.
363. Jímž by pomaže svých údov zdráv
byl. Výb. II. 593 — kde. P-zal ho mastí
po slechách. Kld. — zač. P. někoho za
krále, lépe: na krále.

Pomazniť, alle verzärteln. Slov. Bern.

Pomazovátko, a, n. = pírko, mašlo-
vačka. U Golč. Jeníkova.

Pomaždiť = pohmožditi. Slov. Bern

Poničení. Penieze bez p. položiti. NB.
Tč. 285.

Pomčieti, vz Mčieti. Tehdy sě zástup
z města pomčie (vytrhne) Hrad. 80. b.

Pomdleti. Když pomdlí moc krále. Alx.
V. v. 1796 — čeho. Že pomdlí té všie své
chvály. Alx. M. v. 116. (HP. 93).

Pomec, der Kaiserfisch. Vz Brm. III. 3.
57.-58

Pomeč, také síť na ryby, připevněná na
obruči polokruhové, nehluboká, která se
polehmo ve vodě drží, an jiný nadhání.
U Jilemn. Hk. — P., pedica, qua pedes
ligantur. VMV. nepravá glossa. Pa

Pomediti = medem natříti.

Pomedliti = požmoliti ? Pomedli ho
(pierce) medzi prstami, budem ti na pomoci.
Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 50.

Pomedzi = mezi. Slov. a na jihových.
Mor. Brt. Preletel p. nich ako páper. Sb.
sl. ps. I. 94.

Pomedziť, Gränzen machen. Slov. Bern.

Pomekati, pomekávati čím. Jen si tak
bolestí při tom p-vají. Nrd. v Osv I. 87.
Cf. Mekati

Pomeknouti, weich werden BeRn.

Poměkniti, alles locker, mürbe machen.
Bern.

Poměn, a, m., os jm. Pal. Rdh I. 124 ,
D. ol. II 421.

Poměnice, Pomienitz, dvůr u Benešova.
Blk Kfsk. 150., Rk. Sl.

Pomenší = trochu menší. V Podluží.
. D. 168

Pomenšiti, minuere. Ž wit 8 6. Vz
Malý.

Poměr. P. aesthetický, barev, bezbarvé
světla, mýšlének, pojmů, představ, Dk., dě-
licí, Theil-, Jrl. 423 , hospodářské, kulturní,
národní, právní, přírodní, socialní, Mus.,
společenské, Anth., slučovací, množné, vo-
lumové látek plvnných, Rm. 4., 5,8, p.
soukromého i veřejného života, Tf., přátel-
ský, nepřátelský, Šmb., p. lomu (index),
Mj. 203. .dvojitý, harmonický, Jd , vyšších
stupňů, Šim. 90, těsné, uspořádané, Fr.,
Pdl., časové, prostorné, rozptylu či disperse,
ZČ I. 1., III. 152 . differencialní, Stč. Dif.
18., 34., geologické, orografické, thermické,
teplotní, klimatické, dešťopisné či ombro-
metrické, kvantitativní a kvalitativní moř-
ské vody, biologické, hydrografické, Stč.
Zem. 374, 610., 645., 646., 746., 716, 719.
Ocitáme se v p rech šťastných a bídných
m.: ve štěstí, v bídě Brt. P. hmotné, Ver-
mögens-, meteorologické, podnební, právní,
půdní, rodinné, velikostní, vnitřní, zahra-
niční, zdravotní. Us. Pdl.

Poměra = míra. P. lúky drží 3 jitra.
Arch. VIII. 559.