Předchozí (341)  Strana:342  Další (343) |
|
|||
342
|
|||
|
|||
Pomahadlo, a, n. P-dla lodi: řetězy,
svory, opasadla, lana. Sš. Sk. 284. b., 282 Pomahajba (od pomahaj Boh) = báně pod Dumběrem v Liptově na Slov. Vchř., Ssk. Pomahatel. vz Pomahač P. v tělocv.,
der Anmann. Rgl. Pomáhavý, fördersam. Dch.
Pomachkati, pomachlovati. Cf. Zmach-
lati. Wrch. P. = pomáhati. Je p-ná (poma- tená na rozumu). Brt. Pomajka, vz Pomatka.
Pomakovaný = pomočený. Us. Šd.
Pomakovati, mit Mohn bestreuen. —
co: koláč. Us. Šd. Pomaličky = pomálu. Cf Psota (dod.).
Pomalosť, i, f., die Kleinheit. Hlk. Pomalování, n = vyšívání. Slov.
Pomalu s tou flintou, ať nespustí (ne-
hurtuj)! Us.— P. = brzy, hnedle. P. to už bude. Us Rgl. Pomalunečky = pomalounku. Slez. Šd.
Pomalútky. P., něklupaj, ostrožkami
něbřinkaj. Sš. P. 345 Pomaly s dobrým. Rr. MBš.
Pomalý = trochu malý. Jrsk., Vk. Zena
p., tělnatá Prss. Je do naší práce p (slabý) U Žamb. Dbv Pomanglovať, alles mangen, walken.
Bern. Pomarančí = pomorančí.
Pomarániti = pokaziti, pošlapati. Leží
celý p-něný = potlučený, na smrť pobitý. Vz Zmarániti Na Hané. .Wrch Pomarasiti. P sil zeli (pošlapal); Ti se
p-li (pobili do krve). Laš. Brt. D 252. Pomaratiti, il, ěn, ění, zertreten, zer-
quetschen, übel zurichten Las. Wrch., Mtl Pomarenčí, Pomoranzen-. P-čej krásy.
Sl. ps. č. 217. Pomárněti, ěl, ění = zhynouti Val Brt.
L. N. I. 215 Pomárniti = zkaziti, promarniti. Mor.
a slov. Němc. VII. 113, Bern. Pomásliti, il, en, ení = máslem poma-
zati. Cf. Pomašlovati. Pomastka, y, f. = pomazanka. Slov.
Bern. Pomaškrtiti = mlsným učiniti Val Vck.,
Brt D. 252., Bern Pomašlovati. Cf. Pomásliti
Pomášťať = pomaštovati Mor. Šd.
Pomať, pomám, pomaj, pomal, eine Weile
haben. Slov. Bern. Pomatenosť. Vz Slov. zdrav. P. hyste-
rická. Pomatka, y, f, pomajka. Cizí pobratim
zove pobratimova otce poočimem, matku p-kou, pomajkou. Slov. Sokl. I. 427. Pomatlati = pocuchati. Husy p-ly pše-
nici. Us. Kšť. Pomátožiť = polekati, pomámiti. Slov
Bern Pomazanec = Christus. Ž. wit. 17. 51.
a j. — P. = bití. Utržil si p Us. Kos. Pomazanka. Kdyby nahý na p-nce jel
(na másle), nevšimne si toho U Žamb. Kf. P. = máslo. U Domažl a j. Němc. Pomazati, pomáznouti. — čeho (čím).
Pomazuji těchto noh, aby . . Pass. mus. 411. |
Ty z mé krve bláto učiníš, a svého oka
p-žeš a k svému zraku navrácen budeš. Ib. 363. Jímž by pomaže svých údov zdráv byl. Výb. II. 593 — kde. P-zal ho mastí po slechách. Kld. — zač. P. někoho za krále, lépe: na krále. Pomazniť, alle verzärteln. Slov. Bern.
Pomazovátko, a, n. = pírko, mašlo-
vačka. U Golč. Jeníkova. Pomaždiť = pohmožditi. Slov. Bern
Poničení. Penieze bez p. položiti. NB.
Tč. 285. Pomčieti, vz Mčieti. Tehdy sě zástup
z města pomčie (vytrhne) Hrad. 80. b. Pomdleti. Když pomdlí moc krále. Alx.
V. v. 1796 — čeho. Že pomdlí té všie své chvály. Alx. M. v. 116. (HP. 93). Pomec, der Kaiserfisch. Vz Brm. III. 3.
57.-58 Pomeč, také síť na ryby, připevněná na
obruči polokruhové, nehluboká, která se polehmo ve vodě drží, an jiný nadhání. U Jilemn. Hk. — P., pedica, qua pedes ligantur. VMV. nepravá glossa. Pa Pomediti = medem natříti.
Pomedliti = požmoliti ? Pomedli ho
(pierce) medzi prstami, budem ti na pomoci. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 50. Pomedzi = mezi. Slov. a na jihových.
Mor. Brt. Preletel p. nich ako páper. Sb. sl. ps. I. 94. Pomedziť, Gränzen machen. Slov. Bern.
Pomekati, pomekávati čím. Jen si tak
bolestí při tom p-vají. Nrd. v Osv I. 87. Cf. Mekati Pomeknouti, weich werden BeRn.
Poměkniti, alles locker, mürbe machen.
Bern. Poměn, a, m., os jm. Pal. Rdh I. 124 ,
D. ol. II 421. Poměnice, Pomienitz, dvůr u Benešova.
Blk Kfsk. 150., Rk. Sl. Pomenší = trochu menší. V Podluží.
. D. 168 Pomenšiti, minuere. Ž wit 8 6. Vz
Malý. Poměr. P. aesthetický, barev, bezbarvé
světla, mýšlének, pojmů, představ, Dk., dě- licí, Theil-, Jrl. 423 , hospodářské, kulturní, národní, právní, přírodní, socialní, Mus., společenské, Anth., slučovací, množné, vo- lumové látek plvnných, Rm. 4., 5,8, p. soukromého i veřejného života, Tf., přátel- ský, nepřátelský, Šmb., p. lomu (index), Mj. 203. .dvojitý, harmonický, Jd , vyšších stupňů, Šim. 90, těsné, uspořádané, Fr., Pdl., časové, prostorné, rozptylu či disperse, ZČ I. 1., III. 152 . differencialní, Stč. Dif. 18., 34., geologické, orografické, thermické, teplotní, klimatické, dešťopisné či ombro- metrické, kvantitativní a kvalitativní moř- ské vody, biologické, hydrografické, Stč. Zem. 374, 610., 645., 646., 746., 716, 719. Ocitáme se v p rech šťastných a bídných m.: ve štěstí, v bídě Brt. P. hmotné, Ver- mögens-, meteorologické, podnební, právní, půdní, rodinné, velikostní, vnitřní, zahra- niční, zdravotní. Us. Pdl. Poměra = míra. P. lúky drží 3 jitra.
Arch. VIII. 559. |
||
|
|||
Předchozí (341)  Strana:342  Další (343) |