343

Poměran, u, m., swartzia. die Swartzie,
rostl. Vz Rstp. 421.

Pomeranč. Cf. Rstp. 191., Rosc. 154.

Pomerančka, y, f. = druh hrušek. U
Kdýně. Rgl.

Pomerančovina, y, f = nákyp. Hnsg,

Poměranovitý. P. rostliny, bwarzieae ;
poměran, kápatka. Vz Rstp. 421.

Pomerať sa = smířiti se. Val. Brt. D.
252.

Poměrečný. P. věty. Hš. Sl. 38.

Poměřený, verglichen. Rozbor místních
jmen soudně s jinorodými svědectvími ná-
ležitě p-ný. Šf. Strž. 1. 343.

Poměrně. V době p. krátké. Osv. Dráhy
přibývá s dobou p. Mj. 152.

Poměrný, relativní. P. teplo, výška, NA.,
lidnatosť, Kř., čísla, Šim. 88., Jd. Geom. I.
4., pevnosť, Kk., množství, Mj, vzdušní
vlhkosť. Stč. Živá síla p-ná jest čtverci
rychlosti. ZČ. I. 255.

Poměročetnice, e, f. = logistika, die
Logistik, logarithmische Linie. Nz.

Poměrověda, y, f. = nauka o poměrech.
NA IV. 111.

Poměrový. P. veličina, Kzl. 14 , rovnice.
Šim. 103.

Poměstnati se = změstnati se Kld.

Poměstný. Za Šf. polož: Strž. II 84.

Pomeškati, také ein wenig verweilen;
einen Theil versäumen. P. Sv. ruk. ,178.
Málo p-kav umřel. Pass. — se na čem.
Kom.

Poměštiti, poměšťovati, städtisch machen.
Us. Šd.

Pomět, u, m. = poměta. Šf. III. 205.,
Slb. 118.

Pometač, e, m., der Besen, Wisch. Bern.

Pometati kde: kolem sebe. Neč.

Pomětati se také = tu a tam se obje-
vovati. Nemoc se tam ještě p-tá. Na Vsacku.
Vck.

Pometky, pl., m. = čo sa vo mlyne
spolu smetie, múka, otruby. Slov. Rr. Sb.

Pometlo. Dóm p-tlami učištěný. B mik.
Luk. 11. 25. P. čarodějnic. Vz Zbrt. 100.
Kouzelná p. záležejí v tom, ze v koruně
stromů z neobyčejného množství pupenů
větvičky vyrostou, které hustě, keřovitě
vedlé sebe stojí, der Hexenbesen. Pta.

Pomezek, zku, m. = široká meze, za-
rostlá trním. U Vamb. Kalousek.

Pomezi, předložka. Mor P. nohy (akkus )
mu vběhl. Brt. D.

Pomezí. V MV. nepravá glossa. Pa. České
p. Vz Mus. 1856. II. 114., 1856. III. 90,
1837. 151, 1855 461.

Pomezní čára. Jd. Geom. I. 2.

Pomieščík, a, m. = ruský statkář. Orl.
XI. 324, Phl'd. IV. 529.

Pomíhati na koho = mrkati. Slov.
Dbš. SI. pov. III. 11.

Pomihoda, y, f., vz Pamihoda (dod.).
U Náchoda, u Rakovn.

Pomíchaný = pomatený na rozumu. Us.
u Kr. Hrad. Kšť.

Pomíchati se = pominouti se smyslem,
zblázniti se. Ze strachu se p-la. U Král.
Hrad Kšť. — se, co s kým, s čím. Šmb.,
Hdk.

Pomíjející. Duch jest nesmrtelný, forma
p. Mus. 1880. 479.

Pomíjejicnosť, i, f., die Vergänglich-
keit. Šmb., Koll. Zp. II 489 P. slávy.
Po8p. Vz Pomíjitelnosť.

Pomíjejicný, vergänglich. Us. Pdl. Vz
Pomíjitelný.

Pomíjení, praeteritio. Cf. Vor St. 64.

Pomíjivosť, i, f. = pomíjitelnosť.

Pomíjivý, vergänglich. Stárek 201., 208.,
Vch. Ar. II. 37.

Pamikať, pomiknouti, Zwischenhändler,
Anbieter sein (anbieten). Slov. Němc. VII.
342.

Pomikov, u, m , vz Pomykov.

Pomílné, ého, n. = plat za každou míli,
das Meilengeld. Šp.

Pomilování. Máte byt k p. Vlč.

Pomilovati. V MV. nepravá glossa. Pa.

Pomimo s gt Jdou p dvou domův. Hrb.
Obr. 93. Šli jsme p. kostela (kolem tam ne-
říkají). V Podluží. Brt. P. motyky nepo-
třeboval bych žádného řádu (náčiní). Val.
Brt. Vz Ponimo.

Pomíniti kam. Ktož kam vie, ten tam
pomieni. Alx.V. v. 1791. (HP. 43.). Vz Ž. kl.
(322.).

Pominouti. — abs. Jakž ta trojie věc
pomine. Alx. Všecko pomine, i to maso
v komíně. Us. Dš. — co, koho. Túlání
ho pomine. Sš. P. 219. Vlci p-nou krajinu
tak chudou. Neč. To dělejte a pominete
kašel. U Chocerad. Vk — čeho, čím, proč).
Král nedbanlivostí všeho p-nul. Arch VIII.
339. P-jím toho, dokud se větší příčina
k tomu nedá. Žer. 341. P-nul jsem mlčením
této zprávy o sněmu. Pal. Rdh. II. 285. —
se s čím. By se mohl s tou žalostivú smrtí
pominúti (minouti). Sv. ruk. 295. - - se čím.
P. se smyslem. Bart. 17.

Pominovce, ves nad Váhem na Slov.
Šd.

Pominulý. P. den, Žer. L. III. 87., Brt.
N. p. 511, časy, Sněm 1640, Mcha, léto.
Pal. Rdh. II. 124. P. čtvrtek podáni sou
nám artikulové. Výb. II. 1457. Duše má
paměť, skrz niž p. i budúci věci sobě při-
pomíná. Kosmogr. list. VIII. B. Ve středu
p-lou poslal jsem jí 11 loket damašku. Žer.
352.

Pominutelný dědic, jejž lze dle zákona
pominouti, denman übergehen kann. Us.
Rgl.

Pomířiti se s kým. Šf., Strž. I. 392.

Pomísený, pomíšený, vermischt. Vz Po-
míchati

Pomíšenka, y, f., baccharis, die Baccharis,
rostl. Vz Rstp. 871.

Pomíšený, vz Pomísený. P. rým. Dk.
Poet. 411.

Pomítaný, umhergetrieben Prapor," list
větrem p-ný. Us. Dch.

Pomítoriť značí nečo riadne poukladané
do neporiadku uviesť. Slov. Zátur.

Pomizený = pominulý Nov

Pomknouti co: znaménko desetinné,
versetzen. Nz. — (kam čím). Pomknul
židlí k němu, rückte. Posp. Pomkni ji
(masť), k sobě dále. Mst. v. 163. Kačena
na hladinu rybníku se pomkla. Kos. —