Předchozí (344)  Strana:345  Další (346) |
|
|||
345
|
|||
|
|||
než velká nemoc. U Chocer. Vk. Potřebuje-li
kdo rady, poraď mu, pak-li p-ci, přispěj. Hkš. exc. Kde lidská p. přestává, boží za- číná. Sb. uč. Z mnoha ruk větší p. Hkš , Bž. Hrnou-li se na tebe lidé, dobrá je i psí p. Za p-cum voda běží (kde se pomáhá, tam se dílo daří). Slez. Šd. Kdo si dobře radiť nedá, pak nadarmo pomoc hledá. Sb. uč. — P. = věno, die Mitgift. Děvče s pěk- nou p-cí. Světz. 1880. Bez p-ci také není. Sá. Nevěsta dostala pěknou p. U Domažl. Měla sem velkú p., dyž sem sa na ten grunt dávala Mor. Vhl — P., die Abgabe, Bei- steuer. Št. Kn. š. 155. 28. Aby p. dal JMti na zámek obilím Arch. VIII. 51. Vz Berně. Pomocenský, Hilf-. Rk.
Pomoci. Boh pomozi! Pozdrav, vstoupí-li
kdo do jizby, neb k pracujícímu na poli. Odpovídá se: Boh daj! Pánbu daj! U Vse- tína. Vck. Pomohu, jak mohu, jenom mne nesol (říká lid o řetkvi). Us. Hk. — komu Ž. wit. 36. 40., 93. 17 , Št. Kn. š. 9., 21. Coj' pomohlo Judášovi, žej' Kristus jeho proradú umřel?; Tak mi Bóh pomáhají Št. Kn. š. 9., 108. Pán Bůh jí pomoh (slehla šťastně). Us. Tč. — komu čím. Pakli prá- vem nemóž p. pravdě; Jakoby nemněl, by Buoh pravdú pravdě mohl p. Št. Kn. š. 145., 147. P. někomu skutkem. Ib 37. — k čemu P. k ztracené míře (o zažehná- vání úbytí). Sá. P-hali k dobrému jeho mi- losti Bart. 112. P. někomu ke vzrostu. Lpř. — z čeho: z rozpaků, z nesnáze. Us. Pdl. Kdož má nemoc, z niežto nikto p. nemuož. Pass. Z nouze někomu p. Hus II. 268. — proti čemu. Ráčí (Buoh) p. proti tomu bezpráví. Výb. II. 42. — komu čeho (na koho). Jenž sobě živnosti pomáhali s věr- ností. Brt. N. p. 611. Abys vdovám jich pravdy (práva) pomáhal. Vyb. I. 923. Ně- kteří věrně jemu toho p-hají. Arch. VII. 52. Račte toho p-hati. Sv. ruk. 106. Bóh jim p-hal toho. Am. 1836. Všeho bych vám přerád pomohl. Alx. M. v. 1. (HP. 90.). By mu života p-hla. Ib. v. 35. (HP. 91.) A nad čím nás která môže, toho tobě vždy po- móže. Alx. V. v. 750 (HP. 19.). Toho mi Buoh pomáhaj! A Bóh by byl nesprave- dlivý, že by jim té křivdy pomohl na svého věrného sluhu; Lidé, kteříž sobě hřiechu pomáhají . . . Hus I. 94., II. 205., 334. Coť chce, tohoť mu pomóž; Až této křivdy pomohu otci; Jehož nám pomáhaj Hospo- din; P-hati někomu práva. Št. Kn. š. 31 , 88., 144, 154. — kde. Co-li pomóž mezi dvěma manželoma ta věšťba ... Št. Kn. š 10. Pomáhejte sobě podlé Boha i v du- chovních věcech i v tělesných. Ib. 44. — od čeho, Uměl p-hat od očí (bolavých). Brt. D. 184 Od sebe si již nepomůžete. Sá. Ta zelina pomáhá od nemoci — komu kdy: při práci. Mus. — jak. Někomu po- máhati vydatně, úsilovně. Us. Pdl. Rád bych pomohl, kdybych mohl. Dch Ten lék na mále pomóž. Št. Kn. š. 9. — s inft. Nech sa duša pomáhá tělu trápiť. Slov Rr. MBš. Račtež p. pohřiesti to přesvaté tělo božie. Výb. II. 36. K židům stavějícím chrám připojiti se chtěli, jakoby jim dělati toho díla věrně p-hati hotovi byli. BR. II. 10. a. |
Pomocitel, chybně, vz -tel (konec). P.
pracných (nemocných). Hr. rk. 147. Pomocka, vz Pomůcka. Bern.
Pomocně, behilflich. Bern.
Pomocné. Cf Kn. rož. 128.
Pomocnice ku porodu. Us.
Pomocnický, Gehilfen-. Rk.
Pomocnička, y, f. = pomocním. Phl'd.
IV. 60., Šd. Pomocník duchovní, farářův. Hnoj. P.
mordu. 1532. Mus. Bůh p-kem na všecko. Wtr. exc Pán Bůh všemohoucím p-kem ženě býti ráčil (porodila). Sdl. Hr. III. 105. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 432. — P. Eides- helfer. Cf Kn rož. 128. — P. Vavřinec, včelař 1811. Jg. H. 1. 614. Pomocníkovati =býti výpomocným uči-
telem, als Aushilfslehrer dienen Us. Rgl. Pomocný. P lokomotiva, NA. IV. 203.,
trojúhelník, ib. 7., průmetná, Seitenrissebene, Jrl. 423., hnojivo, stroj, náčiní, Šp.. zbraň. Osv Někomu pomocnou ruku podati. Pdl. V jeho potřebách p cných (když potřeboval pomoci) Ol. Deut. 15. 10. — komu čeho (čím). Za Št. polož: Kn. š. 46. Toho má jemu p-cen býti skutkem i radú. Št. Aby toho sobě p-cni byli. Výb. II. 382. Prosíme, abyste nám toho radni a p-cni byli. Žžk. 15. — v čem. Bůh v žalech p. Msn. Or. 42. - proti čemu. Svědomí to nenie do- statečné ani proti žalobě co p-cné. NB. Tč. 272. — k čemu. Budeme pomocní k tomu. Výb II. 294. Tak daleko, jakož k věčnému odpočinutí jest pomocno; Což jest p-cné k spasení. Hus 1. 131., II. 190. — nač. Aby naň p-cen byl (aby jim naň pomáhal). Arch. VII 302. — P. = taxa. Žalobník praví, že's mi dal za zlatý grošův a obžalovaný dal na to 2 d. p-ho, že neprovedeš na mne; Obžalovaný položil dva d. p-ho na tu řeč, což jsú starší konšelé vyznali. NB Tč. 42. — P. = výpomocný plat, adjutum. Vz Ott. I. 209. Pomodliti se za koho. P. se otčenáš
za duše v očistci. Us Pdl. Jak půjdeš z kostela, pomodli se za mne. Sš. P. 582. Sv. Apolinařiš za ni Bohu se p-lil. Pass. mus. 345. — jak: nábožné. Us. -- kdy: večer, před spaním. Us. Pdl. — kde: na něčím hrobě. Us. Pdl. — odkud. Vy jste se ještě nepomodlili z modlicích knížek lásky (ještě jsi jí nepomiloval)? U Jičína. Us. Pomohamedániti se = Mohamedánem
se státi. Šmb. Pomoloušky, pl. = červenobílé kuličky
(druh bobů). U Třebechovic. Kšť. Pomona, y, f. Schd. I. 247.
Pomora. Pomoc dobrá, ale chlebu p.
(nebývá darmo). Slov. Zátur. Pomořák, a, m , hydrophis, die Ruder-
schlange, had Vz Brm. III 451. Pomořan. P-né. Vz Šf. Strž II. 398. nn.,
425. Pomoranč. Vz Rstp. 191., Mllr. 34. Mar-
melada, pasty, ježek či pudding, punč, šťáva, salát, omáčka, krém, koláč, limonada, poleva, kardinal, kompot, studenka (ná- drobka) z čínských p-čů; p. kandovati, za- dělati. Šp. |
||
|
|||
Předchozí (344)  Strana:345  Další (346) |