345

než velká nemoc. U Chocer. Vk. Potřebuje-li
kdo rady, poraď mu, pak-li p-ci, přispěj.
Hkš. exc. Kde lidská p. přestává, boží za-
číná. Sb. uč. Z mnoha ruk větší p. Hkš ,
Bž. Hrnou-li se na tebe lidé, dobrá je i psí
p. Za p-cum voda běží (kde se pomáhá,
tam se dílo daří). Slez. Šd. Kdo si dobře
radiť nedá, pak nadarmo pomoc hledá. Sb.
uč. — P. = věno, die Mitgift. Děvče s pěk-
nou p-cí. Světz. 1880. Bez p-ci také není.
Sá. Nevěsta dostala pěknou p. U Domažl.
Měla sem velkú p., dyž sem sa na ten grunt
dávala Mor. Vhl — P., die Abgabe, Bei-
steuer. Št. Kn. š. 155. 28. Aby p. dal JMti
na zámek obilím Arch. VIII. 51. Vz Berně.

Pomocenský, Hilf-. Rk.

Pomoci. Boh pomozi! Pozdrav, vstoupí-li
kdo do jizby, neb k pracujícímu na poli.
Odpovídá se: Boh daj! Pánbu daj! U Vse-
tína. Vck. Pomohu, jak mohu, jenom mne
nesol (říká lid o řetkvi). Us. Hk. — komu
Ž. wit. 36. 40., 93. 17 , Št. Kn. š. 9., 21.
Coj' pomohlo Judášovi, žej' Kristus jeho
proradú umřel?; Tak mi Bóh pomáhají Št.
Kn. š. 9., 108. Pán Bůh jí pomoh (slehla
šťastně). Us. Tč. — komu čím. Pakli prá-
vem nemóž p. pravdě; Jakoby nemněl, by
Buoh pravdú pravdě mohl p. Št. Kn. š.
145., 147. P. někomu skutkem. Ib 37. —
k čemu P. k ztracené míře (o zažehná-
vání úbytí). Sá. P-hali k dobrému jeho mi-
losti Bart. 112. P. někomu ke vzrostu. Lpř.
— z čeho: z rozpaků, z nesnáze. Us. Pdl.
Kdož má nemoc, z niežto nikto p. nemuož.
Pass. Z nouze někomu p. Hus II. 268. —
proti čemu. Ráčí (Buoh) p. proti tomu
bezpráví. Výb. II. 42. — komu čeho (na
koho). Jenž sobě živnosti pomáhali s věr-
ností. Brt. N. p. 611. Abys vdovám jich
pravdy (práva) pomáhal. Vyb. I. 923. Ně-
kteří věrně jemu toho p-hají. Arch. VII.
52. Račte toho p-hati. Sv. ruk. 106. Bóh
jim p-hal toho. Am. 1836. Všeho bych vám
přerád pomohl. Alx. M. v. 1. (HP. 90.). By
mu života p-hla. Ib. v. 35. (HP. 91.) A nad
čím nás která môže, toho tobě vždy po-
móže. Alx. V. v. 750 (HP. 19.). Toho mi
Buoh pomáhaj! A Bóh by byl nesprave-
dlivý, že by jim té křivdy pomohl na svého
věrného sluhu; Lidé, kteříž sobě hřiechu
pomáhají . . . Hus I. 94., II. 205., 334. Coť
chce, tohoť mu pomóž; Až této křivdy
pomohu otci; Jehož nám pomáhaj Hospo-
din; P-hati někomu práva. Št. Kn. š. 31 ,
88., 144, 154. — kde. Co-li pomóž mezi
dvěma manželoma ta věšťba ... Št. Kn. š
10. Pomáhejte sobě podlé Boha i v du-
chovních věcech i v tělesných. Ib. 44. —
od čeho, Uměl p-hat od očí (bolavých).
Brt. D. 184 Od sebe si již nepomůžete. Sá.
Ta zelina pomáhá od nemoci — komu
kdy: při práci. Mus. — jak. Někomu po-
máhati vydatně, úsilovně. Us. Pdl. Rád
bych pomohl, kdybych mohl. Dch Ten lék
na mále pomóž. Št. Kn. š. 9. — s inft.
Nech sa duša pomáhá tělu trápiť. Slov Rr.
MBš. Račtež p. pohřiesti to přesvaté tělo
božie. Výb. II. 36. K židům stavějícím chrám
připojiti se chtěli, jakoby jim dělati toho
díla věrně p-hati hotovi byli. BR. II. 10. a.

Pomocitel, chybně, vz -tel (konec). P.
pracných (nemocných). Hr. rk. 147.

Pomocka, vz Pomůcka. Bern.

Pomocně, behilflich. Bern.

Pomocné. Cf Kn. rož. 128.

Pomocnice ku porodu. Us.

Pomocnický, Gehilfen-. Rk.

Pomocnička, y, f. = pomocním. Phl'd.
IV. 60., Šd.

Pomocník duchovní, farářův. Hnoj. P.
mordu. 1532. Mus. Bůh p-kem na všecko.
Wtr. exc Pán Bůh všemohoucím p-kem
ženě býti ráčil (porodila). Sdl. Hr. III. 105.
Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 432. — P. Eides-
helfer. Cf Kn rož. 128. — P. Vavřinec,
včelař 1811. Jg. H. 1. 614.

Pomocníkovati =býti výpomocným uči-
telem, als Aushilfslehrer dienen Us. Rgl.

Pomocný. P lokomotiva, NA. IV. 203.,
trojúhelník, ib. 7., průmetná, Seitenrissebene,
Jrl. 423., hnojivo, stroj, náčiní, Šp.. zbraň.
Osv Někomu pomocnou ruku podati. Pdl.
V jeho potřebách p cných (když potřeboval
pomoci) Ol. Deut. 15. 10. — komu čeho
(čím). Za Št. polož: Kn. š. 46. Toho má
jemu p-cen býti skutkem i radú. Št. Aby
toho sobě p-cni byli. Výb. II. 382. Prosíme,
abyste nám toho radni a p-cni byli. Žžk.
15. — v čem. Bůh v žalech p. Msn. Or.
42. - proti čemu. Svědomí to nenie do-
statečné ani proti žalobě co p-cné. NB. Tč.
272. — k čemu. Budeme pomocní k tomu.
Výb II. 294. Tak daleko, jakož k věčnému
odpočinutí jest pomocno; Což jest p-cné
k spasení. Hus 1. 131., II. 190. — nač. Aby
naň p-cen byl (aby jim naň pomáhal). Arch.
VII 302. — P. = taxa. Žalobník praví,
že's mi dal za zlatý grošův a obžalovaný
dal na to 2 d. p-ho, že neprovedeš na mne;
Obžalovaný položil dva d. p-ho na tu řeč,
což jsú starší konšelé vyznali. NB Tč. 42.
— P. = výpomocný plat, adjutum. Vz Ott.
I. 209.

Pomodliti se za koho. P. se otčenáš
za duše v očistci. Us Pdl. Jak půjdeš
z kostela, pomodli se za mne. Sš. P. 582.
Sv. Apolinařiš za ni Bohu se p-lil. Pass.
mus. 345. — jak: nábožné. Us. -- kdy:
večer, před spaním. Us. Pdl. — kde: na
něčím hrobě. Us. Pdl. — odkud. Vy jste
se ještě nepomodlili z modlicích knížek
lásky (ještě jsi jí nepomiloval)? U Jičína.
Us.

Pomohamedániti se = Mohamedánem
se státi. Šmb.

Pomoloušky, pl. = červenobílé kuličky
(druh bobů). U Třebechovic. Kšť.

Pomona, y, f. Schd. I. 247.

Pomora. Pomoc dobrá, ale chlebu p.
(nebývá darmo). Slov. Zátur.

Pomořák, a, m , hydrophis, die Ruder-
schlange, had Vz Brm. III 451.

Pomořan. P-né. Vz Šf. Strž II. 398. nn.,
425.

Pomoranč. Vz Rstp. 191., Mllr. 34. Mar-
melada, pasty, ježek či pudding, punč,
šťáva, salát, omáčka, krém, koláč, limonada,
poleva, kardinal, kompot, studenka (ná-
drobka) z čínských p-čů; p. kandovati, za-
dělati. Šp.