34t

Pomstviti = pomstiti. Slov. Bern
Pomstvivosť = pomstlivosť; pomstivý =

pomstlivý. Slov. Bern.

Pomstychtivosť, i, f., die Rachgier. Sá.,
Šmb.

Pomstychtivý, rachgierig.

Pomstylačný, rachgierig. Šmb.

Pomščievati. Pass. 346.

Pomšený, bemoost. P. hlava (bílá). Kká.

Pomůcka literarní, Mus, vědecká. Vj.

Pomuckati koho = k sobě potiskati,
pocelovati. Us. Rgl. Cf. Muckati.

Pomuchlati = zmačkati (šaty p.); za-
motati (přízi p.). Us. Rgl.

Pomuky. Cf. Sdl. Hr. IV. 237.

Pomyják, u, m. = nádoba na pomyje.
Mor. Bkř.

Pomyje. Mkl. Etym. 207. Polévá-li se
jizba pomyjemi, tož se v tom domě pořád
vadí. Val. Vck.

Pomyjek, jku, m. = pomyje, eluvies.
Pomykóv těch uprosiv voly neduživé jimi
zkropi. Ev. olom. 83.

Pomýjení. Jg. Slnosť. 71.

Pomyjový, Spül-; unrein. Rk.

Pomyk, u, m., der Schwengel Čsk.

Pomykalov, a, m. Už je to kajsi v P-vě;
To přišlo kajsi do P-va (říkají, ztratilo-li
se něco, čehož nelze najíti). Slez. Šd.

Pomykavosť, i, f., die Rückungsfähig-
keit. Rk.

Pomykov, u, m = nesnáz, úzkost, die
Klemme. Slov. Už sme v p-vě. Mt. S. I.
98. Bolz hroznom p-ve. Rr. Sb. Tisa vida
pána svého v p-vě. Ntr. VI. 338.

Pomyl, u, m. = pomýlení. Slov. Phľd.
II 563., Bern.

Pomýlení, n., die Täuschung. P. od-
kryti. Šf. Strž. I. 233.

Pomýlenosť, i, f, der Irrthum, die Täu-
schung.

Pomýlený květ = nepořádná čmýra.
Val. Vck.

Pomyra, y, f., myrcia, die Pfeffermyrte,
rostl. V z Rstp. 595.

Pomysl. Jd. 2 , Pal. Rdh I. 238., Jg.
Slnosť. 33. Myšlením zplozené představy
zoveme p-sly n. myšlénkami. Jd. P. lo-
gický, V.V. 21., metafysický, Dk., nábo-
ženský. Vlč., Sbn. Už jsem se kochal v po-
mysle, že ... Kos. P. pro krásné věci
v sobě vzbudil. Šml. V národních písních
zbyly šlepěje národních pomyslův a zvyků.
Šf. Strž. I. 26.

Pomysliti — abs. Ale žej' náš král
tak milostivý, viece nežli kdo móž p. Št.
Kn. š. 5 P-sli, rozvaž a teprv učiň. Črn.
Zuz. — o čem. O každém zvláště pomy-
slme slovu. Št. Kn. š. 46 (72.). Abychom
také o duši p-li. Ib. 108. Neví, co si má
o něm p. Us. Pdl. — o čem kdy. Co si
o něm nebožka na věčnosti as pomyslí!
Sá. — s inft. Město brániti se j'mu p-sli
Alx. Anth. I. 3 vyd. 37. — že. Neb jest
hrozno p., že věč a věč musí trpěti. Št Kn.
š. 51.

Pomyslný, imaginär. P. čísla, Šim 130.,
bod, Vnč. 11., Jd. Geom. IV. 82., kruh,
Jd. Geom. IV. 57., veličina. Stč. Alg. 15.

Pomyšlená, vz Pomyšlený.

Pomyšlení.Nemá o tom ani p.; Přijdeš?
Ani p. Us. Dch. Bída nad p. veliká. J. Lpř.
Není ani p., žeby . . Mus Nepřišlo mi na
to ani p. Us. Šd.

Pomyšlenka, y, f. P. na družku dodá-
vala mu smělosti. Orl. VI. 321.

Pomyšlený. To by bylo s p-nou! Us.
Vk., Vrů. Dal mu na p-nou. Dch. Beru si
na p-nou do dvou neděl. Wtr. exc.

Pomytec, tce, m. Osv. I. 169.

Pomýtko, a, n , die Bürste. Šm.

Pomyvač, e, m., der Spülkübel. Bern.

Pomyvárka, y, f. = umývačka, na svadbe
čo riad umýva. Slov. Rr. Sb.

Pomžený; -en, a, o, betbaut. Oko zme-
nilo se jako p. křišťál. Zr. Am.

1. Pomžiti, pomžikovati. Mkl. Etym. 208.
Hospodář p-val očima. Us.

2. Pomžiti, pomšívati. Dnes, na podzim
p-vá. Us. Sk.

Poň. Oni p jdú. Let. 480. Vz Poně
(i dod.).

Ponabádati, vz Ponabídnouti.

Ponačin = třeba. Vký. Nenie p. zdra-
vému lékaře, ale nemocnému, opus est. Ev.
víd. 88.

Ponad = nad. P. něho; Ponad horu. Val.
Brt. Letěl sokol nad Krakov p. svojej milej
dom. Koll Zp. II. 131. Cf. Brt. D. 189.

Ponadiviti se něčemu, sich genug wun-
dern. Us. Bkř.

Ponadraziti se = hodně se najísti. Není
lepší pořízení jako mísa vdolků, když se
člověk p-zi, k tomu hezkou holku. Nár.
pís.

Ponadšinouti, ein wenig darüber beu-
gen. Šm.

Ponadšinutý, ein wenig darübergebeugt.
Dch.

Poňadž. Sv. ruk. Sli. 132 I protiv se,
p. nezhyneš (dokud). Hus I. 55

Ponafouklý, ein wenig aufgeblasen. Hol.
21.

Ponaháněti, vieles auf-, eintreiben. Bern.

Ponáhlať = ponáhleti. Slov.

Ponáhleti, ponáhlovati, ponáhliti. Vz
Zorička. — se. Dělá všecko, aby se nepo-
náhlil (nepotrhal) Us. Msk. Měli ste sa po-
náhliť, mohli ste mět svázané. Brt. D. 193.

— se kam Slnko sa ponáhlalo k vysokým
končiarom vrchóv tatranských. Ntr. V. 124.
Vyzrel ju, ako sa k nemu ponáhlala. Dbš
Sl. pov. I. 42. Ponáhla sa domov. Rr. Sb.

— Pk. Ps 80. — (se) s čím. Ponáhlať sa
s prácum. U St. Jič Vhl. Maměnky poná-
hlajú s dcerkama (na vdavky), jako s ko-
láčama do pece, aby nepřekysly. Val. Vck.

— za kým kdy. Aby vón za mnú ponáhlal
ve dně aj v noci. Na Mor. Brt. — s inft.
A neponahláš o milosť prosil:? Sldč. Keby
slnko znalo, ak je ťažko robiť, ponáhlalo
by sa za horu zachodiť. Sl. spv. I. 22.

Ponáhlo. Nie je nám tak veľmi na po-
náhle, žeby sme nemohli chvíľočku dočkať.
Phľd VIII. 4.

Ponahybovati, ein wenig neigen. Bern.

Ponachoditi = najíti, finden. Slov. Boh
ti daj všade prajné srdcia p. Sokl. I 67.
V ostatních izbách hromady zlata p-dil.
Dbš. Sl. pov. II. 73.