348

Ponachyliti, ponachylovati, ein wenig
neigen. — se kam. Slunce sa p-lo k zá-
padu. Kos.

Ponajprv = ponejprv. Mor. a slov. Šd.

Ponajvěc = ponejvíce, grösstenteils.
Slez. Šd.

Ponakloniti, il, ěn, ění, ponakloňovati,
etwas neigen. Jaro se p-lo k podletí. Kos.

Ponakol'ko, soviel, soweit. Slov. Svato-
pluk vyprával i starše príhody, p. mohol
znáť. Hol 79

Ponalamovati = mnoho nalomiti. Bern.

Ponamlouvati = mnoho namluviti. Bern.

Ponamraziti, ein wenig anfrören. Šm.

Ponamýšlať = povymýšleti. Čo ludia
p-li o človeku. Slov. Ev. šk. II. 210.

Ponapadnúť, einfallen. Všeliké mu za-
tým p-dne do srdca nazdání, prečo . . Hol.
109.

Ponapiti, panapíjeti se, sich hinläng-
lich antrinken. Nech se (v krčme) ponapí-
jajú. Slov. Zátur.

Ponapomenouti, ponapomínati koho,
ein wenig erinnern. Dk.

Ponapomenutí, n., die Erinnerung, Mah-
nung.

Ponapřebírati se čeho, viel ausklauben.
Us.

Ponářečí, n., der Dialekt. Fr. Trnka.

Ponaříkání, n , das Klagen Jakoby na
samém p. nad tím dosti býti mělo. Výb.
II. 1464.

Ponarovnati, ein wenig ordnen. — co.
Anna p-la sukničku. Phľd VIII. 98.

Ponarůsti, allmählig aufwachsen. Až já
ponarostu v celý muž. Nrd. Bild. 34.

Ponastalý, entstanden. Keď p. farár za-
počal v p-lém tichu modlitbu za dažď. Phľd.
VIII. 169.

Ponašinsky, ponašsky, nach unserer Art,
wie bei uns. Slov. Loos.

Poňata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Ponatáčeti, alles o. viel aufdrehen, auf-
winden; zapfen. Bern.

Poňati = pojíti, pochopiti, capiren, be-
greiten Mor. a slov. Šd , Czm. 96

Poňatný = pochopitelný, begreifbar. Mor.
a slov. Šd., Rr. Sb . Czm. 96

Ponaučení. Vz Jg. H. I. 728., 729.

Ponauka, y, f . die Belehrung. Č, Phľd.
V. 55.

Poňavadž. Hus I. 58.

Ponávěti, 5. tř. odponoviti, renovare,
Ježúš o tom (žalu p. Marie) sám vyprávie,
jehož nám David ponávie (opakuje). Umuč.
Mus. 1886. 594. Pa. má chybně napovie.
Exc.

Ponavrátiti se k čemu. Výb. II. 1563.

Ponávrh, u, m., der Antrag. Šm.

Ponavštívení, n., der Besuch. Č. Čít.
150.

Ponavštíviti, kurz besuchen. Šm.

Ponavypůjčiti, -půjčovati. Ponavepučoje
peněz a na voplátko pozapomíná. Mor. Neor.

Ponazdvihnouti, ein wenig heben. P.
čepici. Kos.

Ponázorky = posdaleka, vom weiten.
P. šel za ním. Val. Vck.

Pončík, a, m., několik domkův u Vse-
tína.

Pondati. Vz Prk. Stud o dat. §. 4.

Ponděla, y, f. = kráva, která se v pon-
dělí narodila. Mor.

Pondělek. P. svatodušní, velikonoční
(červený). Vz Km. 1887. 774., 775. P. tučný.
Vz Zbrt. 139. Ten p-lí po sv. duše. 1545.
Mus. 1862. 381. Tento p-lí. Arch. VII. 373.
a j. tam. Do p-lého. Arch. VII. 109., 472.
Ten p-lí po týchž suchých dnech. Výb. II.
1223. Tučné p. (to pondělí po pouti). Reš.
Dobrý p. Zbrt. 185.

Pondělík Frant., naroz. 1828., kaplan.
Šb. Dj. ř. 278.

Pondělkový = pondělní. Rk.

Pondělnice, e, f., vz Nedělnice.

Pondělník, u, m. = pondělní list (časo-
pis v pondělí vydávaný). Us.

Pondělský den. Arch. VII. 581., VIII.
448. a tam často.

Pondula, y, f., jm. kravské. Cf. Ponděla.
Sl. spv. 1. 27.

Poně. Mkl. Etym. 257., Št. Kn. š. 93.,
111., 137., 149., 254. Nenabírej, abys p. ne-
plakal. V Tábor. Nár. listy. Velí pak zvláště
otcóm sv. Pavel p. ve dvú epištolú, aby . .
Št. Kn. š. 99. Cf. Ž. wit. 54. 13., Hr. rk.
M. 829. Poně's také smysl ztratila? Um.
Jiř. 97.

Ponebesní = ponebeský. P. úkazy. Kv.
1869. 148.

Ponebí = patro. Spadl s 3. p. dolóv.
ZN. Na svrchniem p. svého domu učinila
sobě tajnú komnatu. BO. Vstúpil Petr na
p. B. mik. Act. 10. 9 — P. = půda. V Do-
mažl. Jrsk. — Cf Schd. I. 164.

Ponební kosti, Gaumenbeine. Šv. 17.

Poncem. Vz násl. Ponec.

Ponec. Neb Pontus bylaj' jedna krajina,
pro niž já řiekám Pilátovi Ponský a oni
Ponec; Kristus trpěl pod ponským Pilatom
a někteří řiekají: pod Poncem Pilatem. Št.
Kn. š. 19.

Ponedbale, nachlässig. P. něco vyko-
nati. U Hostýna. Fr. Zimmerhackel.

Ponedbalý = drobet nedbalý. Bern.

Ponedbati, ein wenig vernachlässigen.
Bern.

Ponědražka ves Arch. VII. 668.. Blk.
Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 305.

Ponedvěditi se, einem Bären nachge-
rathen Šm.

Ponechati co v čem: v platnosti. Pr.
1884. 18. — kde. P. něco stranou. Dk.
Pokudž by jej pán Bůh ještě mezi námi
živými p. ráčil. Mus. 1880. 160.— co kam
proč. Z kteréžto příčiny pojednání o před-
mětě tom ponecháno až na toto místo. ZČ.
I. 256.

Ponechtíti, ponechtívati. Já jsem jich
(peněz) ponechtíval vzíti. Půh. 1545.

Ponějak = nějak. Nej.

Poněktorý = některý. Slov. LObz. XVIII.
243.

Poněkud ve filos. schol. = secundum
quid. Secundum quid dicitur, p. říká se
V.V. 33.

Poněkudž = poněvadž. U Bukovska a
Vltavotýna. Jdr.

Ponemáhati = postonávati. Pass. 14. stol.
Mus. 1882. 525.



	348

	Ponachyliti, ponachylovati, ein wenig neigen. — se kam. Slunce sa p-lo k zá- padu. Kos. Ponajprv = ponejprv. Mor. a slov. Šd. Ponajvěc = ponejvíce, grösstenteils. Slez. Šd. Ponakloniti, il, ěn, ění, ponakloňovati, etwas neigen. Jaro se p-lo k podletí. Kos. Ponakol'ko, soviel, soweit. Slov. Svato- pluk vyprával i starše príhody, p. mohol znáť. Hol 79 Ponalamovati = mnoho nalomiti. Bern. Ponamlouvati = mnoho namluviti. Bern. Ponamraziti, ein wenig anfrören. Šm. Ponamýšlať = povymýšleti. Čo ludia p-li o človeku. Slov. Ev. šk. II. 210. Ponapadnúť, einfallen. Všeliké mu za- tým p-dne do srdca nazdání, prečo . . Hol. 109. Ponapiti, panapíjeti se, sich hinläng- lich antrinken. Nech se (v krčme) ponapí- jajú. Slov. Zátur. Ponapomenouti, ponapomínati koho, ein wenig erinnern. Dk. Ponapomenutí, n., die Erinnerung, Mah- nung. Ponapřebírati se čeho, viel ausklauben. Us. Ponářečí, n., der Dialekt. Fr. Trnka. Ponaříkání, n , das Klagen Jakoby na samém p. nad tím dosti býti mělo. Výb. II. 1464. Ponarovnati, ein wenig ordnen. — co. Anna p-la sukničku. Phľd VIII. 98. Ponarůsti, allmählig aufwachsen. Až já ponarostu v celý muž. Nrd. Bild. 34. Ponastalý, entstanden. Keď p. farár za- počal v p-lém tichu modlitbu za dažď. Phľd. VIII. 169. Ponašinsky, ponašsky, nach unserer Art, wie bei uns. Slov. Loos. Poňata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. Ponatáčeti, alles o. viel aufdrehen, auf- winden; zapfen. Bern. Poňati = pojíti, pochopiti, capiren, be- greiten Mor. a slov. Šd , Czm. 96 Poňatný = pochopitelný, begreifbar. Mor. a slov. Šd., Rr. Sb . Czm. 96 Ponaučení. Vz Jg. H. I. 728., 729. Ponauka, y, f . die Belehrung. Č, Phľd. V. 55. Poňavadž. Hus I. 58. Ponávěti, 5. tř. odponoviti, renovare, Ježúš o tom (žalu p. Marie) sám vyprávie, jehož nám David ponávie (opakuje). Umuč. Mus. 1886. 594. Pa. má chybně napovie. Exc. Ponavrátiti se k čemu. Výb. II. 1563. Ponávrh, u, m., der Antrag. Šm. Ponavštívení, n., der Besuch. Č. Čít. 150. Ponavštíviti, kurz besuchen. Šm. Ponavypůjčiti, -půjčovati. Ponavepučoje peněz a na voplátko pozapomíná. Mor. Neor. Ponazdvihnouti, ein wenig heben. P. čepici. Kos. Ponázorky = posdaleka, vom weiten. P. šel za ním. Val. Vck. Pončík, a, m., několik domkův u Vse- tína.	Pondati. Vz Prk. Stud o dat. §. 4. Ponděla, y, f. = kráva, která se v pon- dělí narodila. Mor. Pondělek. P. svatodušní, velikonoční (červený). Vz Km. 1887. 774., 775. P. tučný. Vz Zbrt. 139. Ten p-lí po sv. duše. 1545. Mus. 1862. 381. Tento p-lí. Arch. VII. 373. a j. tam. Do p-lého. Arch. VII. 109., 472. Ten p-lí po týchž suchých dnech. Výb. II. 1223. Tučné p. (to pondělí po pouti). Reš. Dobrý p. Zbrt. 185. Pondělík Frant., naroz. 1828., kaplan. Šb. Dj. ř. 278. Pondělkový = pondělní. Rk. Pondělnice, e, f., vz Nedělnice. Pondělník, u, m. = pondělní list (časo- pis v pondělí vydávaný). Us. Pondělský den. Arch. VII. 581., VIII. 448. a tam často. Pondula, y, f., jm. kravské. Cf. Ponděla. Sl. spv. 1. 27. Poně. Mkl. Etym. 257., Št. Kn. š. 93., 111., 137., 149., 254. Nenabírej, abys p. ne- plakal. V Tábor. Nár. listy. Velí pak zvláště otcóm sv. Pavel p. ve dvú epištolú, aby . . Št. Kn. š. 99. Cf. Ž. wit. 54. 13., Hr. rk. M. 829. Poně's také smysl ztratila? Um. Jiř. 97. Ponebesní = ponebeský. P. úkazy. Kv. 1869. 148. Ponebí = patro. Spadl s 3. p. dolóv. ZN. Na svrchniem p. svého domu učinila sobě tajnú komnatu. BO. Vstúpil Petr na p. B. mik. Act. 10. 9 — P. = půda. V Do- mažl. Jrsk. — Cf Schd. I. 164. Ponební kosti, Gaumenbeine. Šv. 17. Poncem. Vz násl. Ponec. Ponec. Neb Pontus bylaj' jedna krajina, pro niž já řiekám Pilátovi Ponský a oni Ponec; Kristus trpěl pod ponským Pilatom a někteří řiekají: pod Poncem Pilatem. Št. Kn. š. 19. Ponedbale, nachlässig. P. něco vyko- nati. U Hostýna. Fr. Zimmerhackel. Ponedbalý = drobet nedbalý. Bern. Ponedbati, ein wenig vernachlässigen. Bern. Ponědražka ves Arch. VII. 668.. Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 305. Ponedvěditi se, einem Bären nachge- rathen Šm. Ponechati co v čem: v platnosti. Pr. 1884. 18. — kde. P. něco stranou. Dk. Pokudž by jej pán Bůh ještě mezi námi živými p. ráčil. Mus. 1880. 160.— co kam proč. Z kteréžto příčiny pojednání o před- mětě tom ponecháno až na toto místo. ZČ. I. 256. Ponechtíti, ponechtívati. Já jsem jich (peněz) ponechtíval vzíti. Půh. 1545. Ponějak = nějak. Nej. Poněktorý = některý. Slov. LObz. XVIII. 243. Poněkud ve filos. schol. = secundum quid. Secundum quid dicitur, p. říká se V.V. 33. Poněkudž = poněvadž. U Bukovska a Vltavotýna. Jdr. Ponemáhati = postonávati. Pass. 14. stol. Mus. 1882. 525.