Předchozí (353)  Strana:354  Další (355)
354
mohl p. dcery své nenadálé její příhody
zlé. Koll Zp. II. 456. — si (nad čím).
Lpř. SI. I. 77 Poplač si, budeš pěkná (ří-
kají děvčátku). Brt. D. 25. — se. A ľuto-
val Katušu, div že se nepoplakal (neroz-
plakal). Phľd. VIII. 3.
Poplaky, pl., m. = pomyje. Na jeden
čriepok so psíkom jej tam jakési p. od-
dieľala. Slov. Dbš. Sl.pov. VI. 4. Máme
trúnek dobrý aj zlé p Čkžk. X. 36.
Poplaniti. Ž. kl. (324.).
Poplašiti koho kde: ptáka v kleci. Us.
Pdl.
Poplátati, alles flicken. Bern
Poplatce, e, m. = poplatník. Mus. 1881.
86.
Poplatek ve smyslu nejširším = všeliký
příspěvek peněžitý, jejž jednotliví státní
občané odváděti musejí k účelům státním;
obyč. však rozumí se slovem p. něm. die
Gebühr, t. příspěvek, jejž občané k stát-
ním účelům povinni jsou věnovati, kdykoli
v jich prospěch se udál nějaký výkon státní
administrace. S. N. XI. 60 P. telegrafní,
aekvivalentní; P. odepříti; k p-tku se za-
vázati. Pdl. exc.
Poplatiti komu. Páni aby poplacovali
(= upláceli) súseduom. Výb. II. 862. —
čím. Majíc čím poplatiti: A což móžem,
abychom vždy popláceli pokáním. Št. Kn.
š. 56.
Poplatkový zákon. Pr.
Poplatnictví, n., die Besteuerung.
Poplatnictvo, a, n., die Steuerträger.
Dch.
Poplatnosť. V p. někoho uvésti J. Lpř.,
Šmb.
Poplavek, die Bake, Boje, Fahrwasser-
tonne. Dch , Mour.
Poplavka, y, f. = plavák u síti. Cf.
Plavátko. NA. IV. 120.
Pople, e, f, althea rosea, druh ibišku,
rostl. Dlj. 56.
Poplechavěti, glatzig werden. Bern.
Poplekati = napojiti Poplekaj to malé.
Mor. Brt. D. 218.
Popleniti co kde: zemi na rozličných
místech. J. Lpř.
Poplesati, ein wenig frohlocken. Bern.
Poplesněný = plesnivý. Slov. Phľd. VII
147.
Poplesněti = poplesnivěti Slov. LObz
XVI. 227.
Poplesnivěti, ganz schimmlig werden.
Poplésti se komu. Popletly se mu my-
šlénky ; p-tla se mu hlava. Us. Tč. — si
co. Popletl si dvéře, že byla tma. Pokr.
Pot. I. 331. — se kde. Pořád se zde po-
pletá Us. Vck. Val. Brt. D. 252.
Poplet, u, m. = proutí a tenčí větve,
z nichž dělávají ploty. Na mor. Slov. Džl.
Cf. Popletka — P. = pletená žíla, tatar
Neškodil by na ně hodný p. U Uher. Hrad.
Šd.
Popleta, y, m. = popletený, blázen. Na
Hané. Bkř.
Popletek, tku, m. = popletka Popletky
z dubiny chránili zdi. Pdl.
Popletený čím. Cizotou p-né panstvo.
Nrd.
Popleti, ganz ausjäten.
Popleviti = plevami posypati. P. chod-
ník, náledí. Us. Šd.
Poplícnice, pleura pulmonalis. Šv. 67.
Poplivati, vz Popliti.
Poplkati koho = pomluviti. — si = po-
klevetiti.
Us. mor. Šd.
Poplkotiti si = pohovořiti si. Mor. Rgl.
Poplniti, vollends erfüllen, ausführen.
Něčí rozkázánie učiniti a p. Soud. kn. opav.
Poploditi, ein wenig zeugen. Bern.
Poplodový, postfoetal.
Poplouti, poplouvati. Mour. — čím. Meč
poplul krví tako, že nemóž v nožnice ni-
kako. Alx. V. v. 1835. (HP. 44.).
Popluhaviti = vše pluhaviti. Bern.
Popluskanec, nce, m. P nce = knedlíky
jen z mouky. U Uher. Hrad. Tč.
Popluskati = pomazati, politi, beschmie-
ren. Val. Vck. Slez. Šd. — co čím: šišky
trnkama. Brt. D. 252.
Popluvat = popliti. P. dlaně. Koll. Zp.
I 246.
Popluzniť, ein wenig plaudern. Slov.
Bern.
Popluží, terra ad aratrum. Pal. Rdh.
II. 210. P. = pozemek vzdělávaný pluhem.
Perwlf. — P. = dědina, praedium. B. mik.
Jan. 4. 5. in margine. — P., sam. u Že-
lezného Brodu. Cf. Sdl. Hr. II. 269. P. =
souhrn všech rolí příslušný k jeduomu
dvoru. Rk Sl.
Poplužné, ého, n., die Pflugabgabe. Sl.
les.
Poplužný. P. země = orná. Koll. St.
159. P dvůr = statek k hospodářství úplně
zařízený. Ddk. IV. 162. P. sbožie. 15. stol.
Mnč R 81. Drzé čelo lepší než p. dvůr.
Us.
Poplvati, vz Popliti.
Poplz, u, m., vz Poplzka, Ž. kl. (324.).
Poplzenie, n., lapsus. Vysvobodil nohy
mé od p. Ž. wit. 114. 8.
Poplzený. Zpodjímá všěcny popilzené,
erigit elisos. Ž wit. 144. 14.
Poplzka. Zprostil si nohy mé ot popilzu
(lapsu). Ž. wit. 55.13 Buď cěsta jich tma
i popilzka (lubricum). Ž. wit. 34. 6.
Popnouti jak. Popnul výše (zpyšněl) a
koupil si erb. Výb. II. 16.3. — co, se čím.
Most kožemi p. Alx. p. 44 Některé mast-
noty tekuté popínají se mázdrou. Mj. 49. —
se s kým nad koho. Nejlépe nepopínati
se s dětmi svými nad vlastní svůj stav
Kos — co kudy: nohu po hřebenu (hory).
Č.
Popnoutka, y, f, luzuriaga, der Kletter-
spargel, rostl. Vz Rstp. 1563.
Popod. P. ruku. Val. Brt. L. N. I. 225.
P. strom. Brt. P. koleno. Sldk. Tam popod
Branisko ćeče (teče) voda bystro, nemožem
ju zastavić. Sl. spv. 14. Jak já išol popod
hory, popod les, i len ty mne, můj koníčku,
dobre nes Koll. Zp I. 196. (283.) Cf. Brt.
D. 189.
Popodávačka, popřádka, podprdačka
(trivial.) = prkénko, na němž přadlena sedá;
z něho vyčnívá na konci malá přeslička,
na ní jest kužel. Us. Hk.
Předchozí (353)  Strana:354  Další (355)