355

Popodeň = popod něho. Brt. L. N. I.

Popodišla = popošla. Phľd. VIII. 227. a j.
Popodnésti. Ručku popodnáší k němu.
Čch. Bs. 176.

Popohnati. Vítr suché listi před sebou
popohání. Hdk.

Popohýnať = pohýbati. Slov.

Popochlebovati, ein wenig schmeicheln.
Bern.

Popochůdce, e, m. = akolytha. Hnoj.

Popochybovati, ein wenig zweifeln.
Bern.

Popoisť = popojíti. Slov. Bern.

Popoistiť = popojistiti. Slov. Bern.

Popojeti o poznání. Us. Rgl. Kus cesty
proti kopci p-la. Němc.

Popojídka, y, f., vz Pojídka. Po ho-
stine přinesou na stůl ovoce ,p-dky'. Zbrt.
Poct. mr. 68.

Popojistiti, alles versichern. Us.

Popojíti, popocházeti. Jenom popocházel.
Kká. Td. 114. Popošel několik kroků za
ním. Šml.

Popokatapetl, u, m., sopka jihozáp. od
Mexika. Rk. Sl.

Popokrovka, y, f., die Schalhaut der
Flügeldecken der Thiere. Šm.

Popokývati. Vetor šilnějšie zahučí, rato-
lesti stromov p-vá. Slov. Lipa III. 300.

Popol = popel. Slov.

Popolný, ého, m. = hlídač polí. U Žamb.
Dbv.

Popoludňajší spánek = popolední. Slov.
Pokr. Pot. II. 205.

Popomykati = popostrčiti. Bern.

Popona, der Gurt. P. pod sedlem. Č. Kn.
š. 102. P-nami upjav krásné sedlo. Zl.
Praha 1889. č. 25. — P., rostl. Cf. Rstp.
1180., Slb. 341.

Poponáhliti, cf. Ponáhliti.

Popondati. Ct. Prk. Stud. o dat. §. 4.

Poponec, nce, m., vz Nádešník (dod.)

Poponka, vz Popona. P., die Hüllhaut.
Sl. les.

Poporka, y, f., hájovna u Blovic.

Poporodní bolesti, die Nachwehen, doba.
Nz. lk., Krž. Por. 78.

Poporúčať, alles vermachen. Slov. Ssk. —
sa, sich überall empfehlen. Slov. Ssk.

Poposkočiti, ein wenig weiter springen.

Rk.

Poposlechnouti Za St. polož: Kn. š.

82. P. učených lidí. Ib. 124.

Popospíchati, eilen. Potom popospíchala
si domov. Dbš. Sl. pov. II. 43.

Popošinouti, ein wenig weiter schieben.
— co čím: strojem. Us.

Popotáhnouti, popotahovati. Nepopo-
tahuj (nudli z nosu vytékající zpět netahej
vdechuje). Us. Rjšk., Brnt.

Popotopný (postdiluvialní). P. příbuz-
nosť. Pal. Rdh. II. 8.

Popouška = podpouška. Sk.

Popouštivý, nachgiebig. Rk.

Popouzlivý, šp. m. popudlivý. Jg. Na-
pomínatel.

Popovážeti, alles weiter-, fortführen. Bern.

Popovejšati, vz Povejšati (dod.)

Popovice, Pfaffengrün, ves u Mníška

(Einsiedel) v Chebsku. — Cf. Arch. VIII.
600., Blk. Kfsk. 1388., Rk. SI., Sdl. Hr. II.
279., III. 195., IV. 243., 324., V. 364., VI.
278.
Popovina, y, f. =congrua popova, hrvát.

Šd.

Popovna, y, f. = dcera popova. Mz. Mkl.

Popovstvo, a, n. = popovství. Nechtě
p-stva přijieti; Již přijmu to p. Žvt. otc.
51. a.

Popový. P. knieže, princeps sacerdotum.
Ev. olom. 246.

Popracovati s kým kde. Chceš ještě
se mnú na světě p. Pass. mus. 386. —
v čem jak dlouho. Já někoho zjednám,
žeť v tom popracuje za čtyři neděle. Arch.
VII. 400.

Poprad, a, m., řeka na Slov. Č. Ct. II.
354.

Popřádka. Vz Popodávačka (dod.) —
P., popřídka = kokotice rostl. Brt., Bkř.

Popradnička, y, f., říčka na Slov. Šd.

Popradno, a, n., ves na Slov. Šd.

Popřálý, gegönnt. Dům mně a budoucím
mým p-lý a dopouštělý bydleti. Arch. rychn.
1491.

Poprasiti se, vz Prasiti se. Bern.

Poprask. Popraskem kleslý, verkracht.
Dch.

Popraskaný. Ruce od zimy p-né, auf-
gesprungen. Us. Dch.

Popráskati koho: svině (pozabíjeti). Val.
Vck.

Poprášený, bestäubt. P. krovky. Kk.
Br. 6. — čím: prachem, moukou. Us.

Poprašnice, der Keulenschopf, houba.
Vz Rstp. 1976.

Poprašnicovitý. P. plísně, cephalo-
trichei, die Kopfflechten. Vz Rstp. 1975.,
1976.

Poprášiti, bestauben. Us.

Poprašivěti, ganz krätzig werden. Bern.

Popratať = pokliditi, odstraniti a p.,
wegräumen, entfernen. Slov. Němc. II. 11. —
co kam. Žena p-la koláče pod periny, pe-
čenku za pec. Mt. S I. 71. — koho odkud
kdy. Na tretí deň ho všetkým činom p-li
z tohoto sveta. Dbš. Sl. pov. I. 417.

Poprati koho = přemoci. Us. Tkč.

Popřáti komu čeho: sluchu. Zr., Mour.
Popřej nám radosti. Modl. 2. b. Panic mu
popřé (popřie) lhóty. Tand. Z. 177. a. Rači
toho popřieti. Alx. Š.

Poprátí, n. = kapradí. Pod kameni, pod
p. už se ona nenavrátí. Sš. P. 781.

Poprava = právomocnosť ve věcech hrdel-
ních nad lidmi poddanými. Pal. Rdh. II.
158., Št. Kn. š. 168. 1. Daj mi tomu roz-
uměti, odpieráš-li nám té p-vy . . ., mně
p. v zemi nad neřádnými lidmi příslušie.
1449., Arch. II. 28. Musíť jíti má p. nad
každého, ktož . . . Kat. 65. (v. 1132.). Cf.
Zř. zem. 469., 696., Cor. jur. IV. 3. 2. 432. —
P. = soudní okrslek. Za Mus. polož : , Pal.
Rdh. II. 152. Mnoho krve v jeho p-vě pro-
lila. Výb. I. 1163. Vz Půhon. — P. = vůbec
každý soud atd. Že sě v něm (městě) děje
p. Alx. V. v. 315. (HP. 8.). P. jej (výbojce)
podá smrti. Ezp. 2396. Zvěstujiť p-vu, ež
ty těžkých muk dojdeš. Kat. v. 2575. —