356

Cf. Kn. rož. 128., Let. Rejstřík, Mtc. mor.
1890. 21. nn., Wtr. Obr. 791. — P. = šibe-
nice. Nad Popravou, Na Popravě = pole
u Rokycan, u Radnic a j. BPr. — P. =
oprava, die Reparatur. Brt. D. 252.

Popravce = pán atd. Výb. I. 344., Hr.
ruk. D. 246., 1100., Kn. rož. 129., Št. Kn.
š. 168., Mus. 1888. 476. nn., Mtc. mor. 1890.
24. nn. — P. = kat. A tu chvíli nemohli
sme p. jmieti. NB. Tc. 90.

Popravčí kára. Hdk. — P., ího, m. =
popravce, kat oprav: popravce; kat.

Popravek, vku, no. = milé jídlo, die Leib-
speise. To je můj p. U Val. Klobúk. Vck.
Cf. Popravka.

Popravený mečem, hingerichtet. Čch.
Mch. 53.

Popraviště. Za nějž otec v p-šti klesl.
Čch. Mch. 71.

Popraviti = opraviti, conigere. Ž. wit.
118. 9. P. = odpraviti, utratiti. Hr. rk. 514.,
531. Cf. Kn. rož. 129. — co, koho. P. do-
bytek = pokliditi. Mor. Bkř., Kmk. Ty to
rač p. (= poopraviti). Pass. mus. 371. —
nad kým (k čemu, oč, kdy). Ten má p.
nad druhým o můj dluh. NB. Tč. 90. Aby
purkrabie zločince vyhledával a nad nimi
p-val. Vš. 384. K tomu takovému chtěli by
p. k jeho hrdlu i statku jakožto nad zlo-
dějem. Žžk. 12. Ani nad tím má popravce
p. (souditi), což neslušie ku popravě jeho.
St. N. 95. (168. f.). — komu: pacholku
(přilepšiti). Kld. II. 90, Brt. D. 252. Zá-
vojík si popravuje. Vc. Lab. 47. — k čemu.
Rozhněval by se a snad by k nám p-vil.
Leg. Mnč. R. 27. — koho o čem. Pakli
mne o tom nepopraví. Aix. M. 114. (HP.
93.). — čeho. Žena chtiece ohně p. (po-
opraviti). Hr. ruk. 239. — co kde: doma
své práce p. Neč.

Popravka = hostina. Také v Podluží.
Brt.

Popravna, y, f. = místnosť ku popravo-
vání. Vlšk. 75.

Popravovatel, e, m., der Verbesserer.
Bern.

Popražený, angebrannt. Jsou to samé
p-né hlavy. Kmk.

Poprážka, y, f., das erste Gespinnst an
der Spule. Rk.

Poprdačka, cf. Popodávačka. — P. =
kus dutého obilního stébla na jedné straně
smáčknutého, do něhož se fouká a které
píská. U Košice. Brnt.

Poprdajňa, dle Káča = svatka, ktorá
nevestu s perinámi odprovádza. Slov. Sokl.
II. 334.

Poprdálek, lka, m., der Sorgenschmeisser.
Šm.

Poprdalka, y, f. = hospoda u Klatov.
BPr.

Poprděti se, ěl, ění = zfantiti se. Abys
se nepoprděl! Čce. Tkč.

Popřebíjeti = znenáhla přebiti.

Popřed. Nechodže ty, nechoď popred
naše vráta. Koll. Zp. I. 64.

Popředati = poprodati, nach und nach
verkaufen. Laš. Tč. Slov. Bern.

Popředí. P. oltáře. Hnoj. 30. Vystupuje
to do p. Mus.

Popředně přede vším, hlavně, vor-
wiegend, vor Allem. Šlo mu p. o to. Šml.
Zření své p. na něco obrátiti. Pal. Rdh.
III. 118.

Popřední. Dva p. koně, das Paar Vor-
legepferde. Dch. P. a vlastní předmět hi-
storie. Pal. Rdh. II. 487 Výhradní a p.
oplozování jednoho pole. Šf. III. 574.

Popřednictví, n., der Vorrang. Šbm.,
Hlv.

Popředník, der Vordermann. P. slovan-
ské jazykovědy. Sf. III. 200. — P. ve
vojen. = muž, jenž v čele predvoje jest, der
Vorläufer. Čsk., S. N. X. 83., XI. 306. —
P. = předstřelec, nejnižší šarže u dělostře-
lectva, der Vormeister. S. N. XI. 62.

Popřednosť, i, f., der Vorrang. Dch.

Popředy = napřed. Jdi, kaj chceš, bída
idě p. Slez. Šd.

Popřehazovati = vše znenáhla, po sobě
přeházeti. Bern.

Popřehlédati, durchsehen. P-li sobě ještě
i jiná krásná pohoří a údolí. Ntr. VI. 300.

Popřehráti, popřehrávati, ein wenig
durch-, überspielen.

Popřehybovati, alles nach einander
biegen. Bern.

Poprekoprcať sa. Naše húsatá sa všetky
cez priekopu poprekoprcovala (jedno za dru-
hým sa koprcalo. Vz Koprcati sa. Říkej
rychle.). Slov. Zátur.

Popřekračovati, alles nach einander
überschreiten. Bern.

Popřekrucovati, alles nach einander ver-
drehen. Bern.

Popřekupovati, alles nach einander vor-
kauten. Bern.

Popřelamovati, alles nach einander
brechen. Bern.

Popřeletovati, alles nach einander über-
fliegen. Bern.

Popřelévati, alles nach einander über-
giessen. Bern.

Popřemetaný, durch einander geworfen.
Nad vodou sem tam p-né stromy. Orl. VI.

Popřemoknouti. Zbožie v stohoch po-
premokýnalo, wurde wiederholt durchnässt.
Slov. N. Hlsk. XIII 213.

Popřenášeti se čeho, viel hin und her
tragen Us.

Popření, n, die Leugnung. P. fakta. Pr.

Popřeorávati, alles nach einander über-
ackern. Bern.

Popřepalovati, alles nach einander über-
brennen, destilliren. Bern.

Popřepichovati, alles nach einander
überstechen. Bern.

Popřepíjeti, alle nach einander über-
trinken. Bern.

Popřepisovati, alles nach einander über-
schreiben. Bern.

Popřepláceti, alle nach einander über-
zahlen. Bern.

Popřepravovati, alle nach einander
transportiren. Bern.

Popřerážeti, alles nach einander ent-
zweischlagen.

Popřeskakovati, alles nach einander
überspringen.