Předchozí (355)  Strana:356  Další (357) |
|
|||
356
|
|||
|
|||
Cf. Kn. rož. 128., Let. Rejstřík, Mtc. mor.
1890. 21. nn., Wtr. Obr. 791. — P. = šibe- nice. Nad Popravou, Na Popravě = pole u Rokycan, u Radnic a j. BPr. — P. = oprava, die Reparatur. Brt. D. 252. Popravce = pán atd. Výb. I. 344., Hr.
ruk. D. 246., 1100., Kn. rož. 129., Št. Kn. š. 168., Mus. 1888. 476. nn., Mtc. mor. 1890. 24. nn. — P. = kat. A tu chvíli nemohli sme p. jmieti. NB. Tc. 90. Popravčí kára. Hdk. — P., ího, m. =
popravce, kat oprav: popravce; kat. Popravek, vku, no. = milé jídlo, die Leib-
speise. To je můj p. U Val. Klobúk. Vck. Cf. Popravka. Popravený mečem, hingerichtet. Čch.
Mch. 53. Popraviště. Za nějž otec v p-šti klesl.
Čch. Mch. 71. Popraviti = opraviti, conigere. Ž. wit.
118. 9. P. = odpraviti, utratiti. Hr. rk. 514., 531. Cf. Kn. rož. 129. — co, koho. P. do- bytek = pokliditi. Mor. Bkř., Kmk. Ty to rač p. (= poopraviti). Pass. mus. 371. — nad kým (k čemu, oč, kdy). Ten má p. nad druhým o můj dluh. NB. Tč. 90. Aby purkrabie zločince vyhledával a nad nimi p-val. Vš. 384. K tomu takovému chtěli by p. k jeho hrdlu i statku jakožto nad zlo- dějem. Žžk. 12. Ani nad tím má popravce p. (souditi), což neslušie ku popravě jeho. St. N. 95. (168. f.). — komu: pacholku (přilepšiti). Kld. II. 90, Brt. D. 252. Zá- vojík si popravuje. Vc. Lab. 47. — k čemu. Rozhněval by se a snad by k nám p-vil. Leg. Mnč. R. 27. — koho o čem. Pakli mne o tom nepopraví. Aix. M. 114. (HP. 93.). — čeho. Žena chtiece ohně p. (po- opraviti). Hr. ruk. 239. — co kde: doma své práce p. Neč. Popravka = hostina. Také v Podluží.
Brt. Popravna, y, f. = místnosť ku popravo-
vání. Vlšk. 75. Popravovatel, e, m., der Verbesserer.
Bern. Popražený, angebrannt. Jsou to samé
p-né hlavy. Kmk. Poprážka, y, f., das erste Gespinnst an
der Spule. Rk. Poprdačka, cf. Popodávačka. — P. =
kus dutého obilního stébla na jedné straně smáčknutého, do něhož se fouká a které píská. U Košice. Brnt. Poprdajňa, dle Káča = svatka, ktorá
nevestu s perinámi odprovádza. Slov. Sokl. II. 334. Poprdálek, lka, m., der Sorgenschmeisser.
Šm. Poprdalka, y, f. = hospoda u Klatov.
BPr. Poprděti se, ěl, ění = zfantiti se. Abys
se nepoprděl! Čce. Tkč. Popřebíjeti = znenáhla přebiti.
Popřed. Nechodže ty, nechoď popred
naše vráta. Koll. Zp. I. 64. Popředati = poprodati, nach und nach
verkaufen. Laš. Tč. Slov. Bern. Popředí. P. oltáře. Hnoj. 30. Vystupuje
to do p. Mus. |
Popředně přede vším, hlavně, vor-
wiegend, vor Allem. Šlo mu p. o to. Šml. Zření své p. na něco obrátiti. Pal. Rdh. III. 118. Popřední. Dva p. koně, das Paar Vor-
legepferde. Dch. P. a vlastní předmět hi- storie. Pal. Rdh. II. 487 Výhradní a p. oplozování jednoho pole. Šf. III. 574. Popřednictví, n., der Vorrang. Šbm.,
Hlv. Popředník, der Vordermann. P. slovan-
ské jazykovědy. Sf. III. 200. — P. ve vojen. = muž, jenž v čele predvoje jest, der Vorläufer. Čsk., S. N. X. 83., XI. 306. — P. = předstřelec, nejnižší šarže u dělostře- lectva, der Vormeister. S. N. XI. 62. Popřednosť, i, f., der Vorrang. Dch.
Popředy = napřed. Jdi, kaj chceš, bída
idě p. Slez. Šd. Popřehazovati = vše znenáhla, po sobě
přeházeti. Bern. Popřehlédati, durchsehen. P-li sobě ještě
i jiná krásná pohoří a údolí. Ntr. VI. 300. Popřehráti, popřehrávati, ein wenig
durch-, überspielen. Popřehybovati, alles nach einander
biegen. Bern. Poprekoprcať sa. Naše húsatá sa všetky
cez priekopu poprekoprcovala (jedno za dru- hým sa koprcalo. Vz Koprcati sa. Říkej rychle.). Slov. Zátur. Popřekračovati, alles nach einander
überschreiten. Bern. Popřekrucovati, alles nach einander ver-
drehen. Bern. Popřekupovati, alles nach einander vor-
kauten. Bern. Popřelamovati, alles nach einander
brechen. Bern. Popřeletovati, alles nach einander über-
fliegen. Bern. Popřelévati, alles nach einander über-
giessen. Bern. Popřemetaný, durch einander geworfen.
Nad vodou sem tam p-né stromy. Orl. VI. Popřemoknouti. Zbožie v stohoch po-
premokýnalo, wurde wiederholt durchnässt. Slov. N. Hlsk. XIII 213. Popřenášeti se čeho, viel hin und her
tragen Us. Popření, n, die Leugnung. P. fakta. Pr.
Popřeorávati, alles nach einander über-
ackern. Bern. Popřepalovati, alles nach einander über-
brennen, destilliren. Bern. Popřepichovati, alles nach einander
überstechen. Bern. Popřepíjeti, alle nach einander über-
trinken. Bern. Popřepisovati, alles nach einander über-
schreiben. Bern. Popřepláceti, alle nach einander über-
zahlen. Bern. Popřepravovati, alle nach einander
transportiren. Bern. Popřerážeti, alles nach einander ent-
zweischlagen. Popřeskakovati, alles nach einander
überspringen. |
||
|
|||
Předchozí (355)  Strana:356  Další (357) |