358

Poproudný. P. strana hrazidla. Zpr. arch.
XI. 2. 17.

Poprovoditi = doprovoditi. P-lo ho až
k oltáři. Hr. rk. 203.

Poprsek, sku, m. = čásť stavu tkadlcov-
ského. Knrz.

Poprsenka, y, f, = poprsí, die Büste.
Vz Poprska.

Poprsí košile, das Bruststück. Dch.

Poprska, y, f = poprsí. Vz Poprsenka.
Šd.

Poprskati. Poprskává = poprchává. Mor.
Brt. D. 252.

Poprslek. Výb. L. 407., Hr. rk. 119. P.
sluneční, rozumnosti. Št. Kn. š. 78., 181.

Poprsní zeď, NA. IV 230., obraz. NA. I
103.

Poprsnice u oken, das Fenstergesims.Tlm.

Poprsník = prsní nebozez. Us. Pdl.

Popršeti. Až p-ši a nebude bláto = ni-
kdy. U Nov. Bydž. Kšť.

Popruh drátěný, guttaperchový. Wh. Cf.
Mkl. Etym. 262.

Poprutovati, mit der Ruthe eiu wenig
schlagen. Slov. Bern.

Popruží, n. = pole u Strážova, u Žinkov,
u Černíkova na Domažl. a j. BPr.

Popružisko, a, n. = špatný popruh. Bern.

Popružní stolice, der Gurtsitz. Posp.

Poprvé. To slyším p. Us. Pdl.

Poprzky = poprsky. Hdž. Šlb. 86., Zátur.

Poprzněný; -en, a, o beschmutzt; ge-
schändet. Št. Kn. š. 79.

Poprzníčko, a, n. (místo: poprznění-
čko) = malé poprznění, poskvrnění. Št. Kn.
š. 291. 26.

Poprzniti = pošpiniti, beschmutzen. —
se v čem. Nechutnalo mu, enom se v tom
p-znil, pantschen. Mor. Vck.

Popsánie viery. Št. Kn. š. 14., 15 Cf.
Jg. H. 1. 729., Jg. Slnosť. 9., 94.

Popsaný, beschrieben. P. papír. List
drobné p-ný. Mus. — P. = vylíčený. P
krajina, obraz. Us. Pdl.

Popsotiti, ein wenig in der Armuth
schmachten. Bern.

Popsovati, vz Popsouti. Sš. P. 698.

Popsuta, popsutina, y, in, af, popsu-
tinec, nce, m. = člověk popsutý, zkažený.
Slez. Šd.

Poptaj, e, m, Nachfrage, f. Za p-em
někam zajiti. Prss. Gaz.

Poptákohádati. Když při zápališti po-
ptákohádáš, cum ad altare auspicaveris. Koll.
St. 430.

Poptati. Za Št polož: Kn. š. 13.

Poptavnosť, i, f Při mysli zvědavosť či
p. její neukojí ni přezvěd ni dozvěd úplně.
Hš. Sl. 35.

Popud nervů; práh p-du. Dk. P. 9., 12.
P. formy, der Formtrieb, hmotu, Stoff-,
hravosti, Spiel-. Pal. Rdh. I. 320.

Popudek, dkn, m., der Stossspiegel in
der Artillerie. Šm.

Popuditi. Cf. List. fil. XV. 176. — koho
(gt.). Popúzie pracovitých, aby . . . Hus.
II. 62. — se na koho. Jan sě na Izáka
p-dil, že . . . NB. Tč. Pešík popúzel se
velmi na ně proto, že . . . Arch. I. 170. —
koho več. P-zí ho v spěch. Hlk. — se

v čem. A to brání písmo, aby nedal sebe
p. v řeči. Hus I. 255.

Popudlivý. Cf. List. fil. XV. 176.

Popuk, u, m. = popukání. Do p-ku. Orl.
X. 279.

Popukati se kde. P-ká se ve mne
serdce. Sl. ps. č. 136.

Populační, Populations-. P. tabulky.
Bor. 194.

Popularisovaný, popularisirt. P. věda.
Pdl.

Popularní spis, výklad, Us. Pdl., ká-
zání, sloh. Jir.

Popularnosť, i, f., die Popularität. Mus.
1880. 270. P. slohu. Skočd 290.

Populationistický, populationistisch.
Stat. 1871. 103.

Populin, das Populin. Cf. Rm. II. 352.,
Šfk. Poč. 586.

Popůsobiti. Za Výb. I. polož: 455.

Popust, u, m., v tkadlc. Hk.

Popustiti. — co komu: uzdu, Lpř.,
Bkř., dům. Mus. — co jak: řemen o dírku.
Us. Tč. — čím. Když slzami tesknosť jeho
p-la. Šml. — co kam. Mladinu na štoky
chladicí popoustěti. KP. V. 300.

Popustivosť. Koll. III. 260.

Popustivý = popouštivý. Rk.

Popustný = popouštivý. Rk.

Popúšťadlo, a, n. P. na ženských šatách.
Slov. LObz. XVII. 140

Popútati = popoutati, alle fesseln. P-li
koně. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 32.

Poputnati, ein wenig fesseln. P. koně.
Slov. Bern.

Poputní, Reise-, Weg-. P. škola, Wander-
schule, f. Rk.

Popuzovač, e, m. = popůzce. Dch.

Popyplati = pošpiniti, beschmutzen. Mor.
Brt. D. 259.

Popýřiti se, vz Pýřiti.

Popysk, u, m. = tipec. Us. v Domažl.
Šb. Dial. 18.

Popýskati = potřísniti, pokáleti, be-
schmutzen. Mor. Brt. D. 259.

Popytati, requirere. Ž. wit. 60. 8.

Popýtavka, y, f., die Erkundigung, In-
terpellation. Slov. Loos

2. Por letní, zimní, francouzský, brabant-
ský, žlutý obrovský rouenský. Dlj. 19., Rt.
U Fryštátu: búra. Džl. — Cf. Rstp. 1587.,
Slb. 198., Rosc. 110., Mllr. 10., Mkl. Etym.
260.

4. Por. Cf. Mj. 10.

Pora = pár, několik. Pora krejcarů.
U Frýdka. Brt. D. 164. P. koní (pár). Laš.
Tč. — P. = počasí. Pory vybodne = po-
hoda. Laš. Brt. D. 252.

Porábať = robiti, dělati. Slov. Čo tu
ozaj porábaš? Orl. III. 93. (II. 140., D. Šk.
II. 362.).

Poračka, y, f. = páračka, die Piplerei.
Laš. Tč.

1. Pořád atd. Kat. 270. P. her = re-
pertoir. P. slavnosti, das Programm. Pořád
mešní, canon missae. Hnoj P. vozby, F.ahr-
ordnung, Dch., vojska, vz Šik. P. rozptý-
lený, zerstreute Gefechtsordnung. S. N. XI.
213. P. letopisný, Tš., jednací, Geschäfts-
ordnung, instanční. Přirozený p. čísel, na-