Předchozí (357)  Strana:358  Další (359) |
|
|||
358
|
|||
|
|||
Poproudný. P. strana hrazidla. Zpr. arch.
XI. 2. 17. Poprovoditi = doprovoditi. P-lo ho až
k oltáři. Hr. rk. 203. Poprsek, sku, m. = čásť stavu tkadlcov-
ského. Knrz. Poprsenka, y, f, = poprsí, die Büste.
Vz Poprska. Poprsí košile, das Bruststück. Dch.
Poprska, y, f = poprsí. Vz Poprsenka.
Šd. Poprskati. Poprskává = poprchává. Mor.
Brt. D. 252. Poprslek. Výb. L. 407., Hr. rk. 119. P.
sluneční, rozumnosti. Št. Kn. š. 78., 181. Poprsní zeď, NA. IV 230., obraz. NA. I
103. Poprsnice u oken, das Fenstergesims.Tlm.
Poprsník = prsní nebozez. Us. Pdl.
Popršeti. Až p-ši a nebude bláto = ni-
kdy. U Nov. Bydž. Kšť. Popruh drátěný, guttaperchový. Wh. Cf.
Mkl. Etym. 262. Poprutovati, mit der Ruthe eiu wenig
schlagen. Slov. Bern. Popruží, n. = pole u Strážova, u Žinkov,
u Černíkova na Domažl. a j. BPr. Popružisko, a, n. = špatný popruh. Bern.
Popružní stolice, der Gurtsitz. Posp.
Poprvé. To slyším p. Us. Pdl.
Poprzky = poprsky. Hdž. Šlb. 86., Zátur.
Poprzněný; -en, a, o beschmutzt; ge-
schändet. Št. Kn. š. 79. Poprzníčko, a, n. (místo: poprznění-
čko) = malé poprznění, poskvrnění. Št. Kn. š. 291. 26. Poprzniti = pošpiniti, beschmutzen. —
se v čem. Nechutnalo mu, enom se v tom p-znil, pantschen. Mor. Vck. Popsánie viery. Št. Kn. š. 14., 15 Cf.
Jg. H. 1. 729., Jg. Slnosť. 9., 94. Popsaný, beschrieben. P. papír. List
drobné p-ný. Mus. — P. = vylíčený. P krajina, obraz. Us. Pdl. Popsotiti, ein wenig in der Armuth
schmachten. Bern. Popsovati, vz Popsouti. Sš. P. 698.
Popsuta, popsutina, y, in, af, popsu-
tinec, nce, m. = člověk popsutý, zkažený. Slez. Šd. Poptaj, e, m, Nachfrage, f. Za p-em
někam zajiti. Prss. Gaz. Poptákohádati. Když při zápališti po-
ptákohádáš, cum ad altare auspicaveris. Koll. St. 430. Poptati. Za Št polož: Kn. š. 13.
Poptavnosť, i, f Při mysli zvědavosť či
p. její neukojí ni přezvěd ni dozvěd úplně. Hš. Sl. 35. Popud nervů; práh p-du. Dk. P. 9., 12.
P. formy, der Formtrieb, hmotu, Stoff-, hravosti, Spiel-. Pal. Rdh. I. 320. Popudek, dkn, m., der Stossspiegel in
der Artillerie. Šm. Popuditi. Cf. List. fil. XV. 176. — koho
(gt.). Popúzie pracovitých, aby . . . Hus. II. 62. — se na koho. Jan sě na Izáka p-dil, že . . . NB. Tč. Pešík popúzel se velmi na ně proto, že . . . Arch. I. 170. — koho več. P-zí ho v spěch. Hlk. — se |
v čem. A to brání písmo, aby nedal sebe
p. v řeči. Hus I. 255. Popudlivý. Cf. List. fil. XV. 176.
Popuk, u, m. = popukání. Do p-ku. Orl.
X. 279. Popukati se kde. P-ká se ve mne
serdce. Sl. ps. č. 136. Populační, Populations-. P. tabulky.
Bor. 194. Popularisovaný, popularisirt. P. věda.
Pdl. Popularní spis, výklad, Us. Pdl., ká-
zání, sloh. Jir. Popularnosť, i, f., die Popularität. Mus.
1880. 270. P. slohu. Skočd 290. Populationistický, populationistisch.
Stat. 1871. 103. Populin, das Populin. Cf. Rm. II. 352.,
Šfk. Poč. 586. Popůsobiti. Za Výb. I. polož: 455.
Popust, u, m., v tkadlc. Hk.
Popustiti. — co komu: uzdu, Lpř.,
Bkř., dům. Mus. — co jak: řemen o dírku. Us. Tč. — čím. Když slzami tesknosť jeho p-la. Šml. — co kam. Mladinu na štoky chladicí popoustěti. KP. V. 300. Popustivosť. Koll. III. 260.
Popustivý = popouštivý. Rk.
Popustný = popouštivý. Rk.
Popúšťadlo, a, n. P. na ženských šatách.
Slov. LObz. XVII. 140 Popútati = popoutati, alle fesseln. P-li
koně. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 32. Poputnati, ein wenig fesseln. P. koně.
Slov. Bern. Poputní, Reise-, Weg-. P. škola, Wander-
schule, f. Rk. Popuzovač, e, m. = popůzce. Dch.
Popyplati = pošpiniti, beschmutzen. Mor.
Brt. D. 259. Popýřiti se, vz Pýřiti.
Popysk, u, m. = tipec. Us. v Domažl.
Šb. Dial. 18. Popýskati = potřísniti, pokáleti, be-
schmutzen. Mor. Brt. D. 259. Popytati, requirere. Ž. wit. 60. 8.
Popýtavka, y, f., die Erkundigung, In-
terpellation. Slov. Loos 2. Por letní, zimní, francouzský, brabant-
ský, žlutý obrovský rouenský. Dlj. 19., Rt. U Fryštátu: búra. Džl. — Cf. Rstp. 1587., Slb. 198., Rosc. 110., Mllr. 10., Mkl. Etym. 260. 4. Por. Cf. Mj. 10.
Pora = pár, několik. Pora krejcarů.
U Frýdka. Brt. D. 164. P. koní (pár). Laš. Tč. — P. = počasí. Pory vybodne = po- hoda. Laš. Brt. D. 252. Porábať = robiti, dělati. Slov. Čo tu
ozaj porábaš? Orl. III. 93. (II. 140., D. Šk. II. 362.). Poračka, y, f. = páračka, die Piplerei.
Laš. Tč. 1. Pořád atd. Kat. 270. P. her = re-
pertoir. P. slavnosti, das Programm. Pořád mešní, canon missae. Hnoj P. vozby, F.ahr- ordnung, Dch., vojska, vz Šik. P. rozptý- lený, zerstreute Gefechtsordnung. S. N. XI. 213. P. letopisný, Tš., jednací, Geschäfts- ordnung, instanční. Přirozený p. čísel, na- |
||
|
|||
Předchozí (357)  Strana:358  Další (359) |