359

türliche Reihenfolge der Zahlen. Nz. Udá-
losti dle pořadu časového zapisovati. Us.
Pdl. Dá-li nám Buoh kostelním pořadem
starosty dobré; Nerúšejte pořadu jeho; Neb
toj' pořad pravý, aby . . .; Trojie p. an-
dělský. Št. Kn. š. 27., 43., 49., 118. (26.,
52., 123, 153.). Sejde všeliké panstvo, jak
se nedrží p-du ve svém úlohu. Št. P-dem,
jako když čert židy bere. Čce. Tkč.

2. Pořád = jedno po druhém. Cf. Mkl.
Etym. 276. To vám p. vše zjevuji. Hr ruk.
55. v. 779. — P. = ustavičně atd. Do šesti
let najprve p. zběhlých. Výb. II. 1226. a
j. tam často. Vz Pořádem (dod.). — P. =
hned. Porad puójdu; Porad, jak posedajú.
Mor. Brt. D. 175. Zajdi tam pořád. U Vse-
tína. Vck. Šel porád na ranní; Přines to
porád. U Chroustova u Miletína. Tbnk.
Abyste tam nemuseli podruhúc chodiť, udě-
lajte to pořád. U Star. Jičína. Vhl. Porád
prídem, ani kočka vajco nesnesie. Slov. Orl.
IX. 247.

Porada, vz Konference. Společná p. při
lesním úřadě. Sl. les. Z p-dy — do svády.
Němc. P. domu neboří Bž. exc.

Pořádač, e, m., der Ordner, Leiter. Hol.
215.

Pořádání, n., vz Pořádati, Jg. Slnosť.
55. P. sbírek, Mus., zábav. Us.

Pořádaný. Zábavy od studujících p-né.
Us. Pdl.

Pořádati co: ples, věneček, zábavu, aka-
demii, Us. Pdl., vojáky. Čsk. Ten měj vše,
což p-dá. Homl. v. 411. — co kde: ples
na Žofíně. Us — kdy: v neděli, dne
8. září atd. — se s kým. My se spolu
dobře p-dáme (= svorně spolu žijeme). U Ho-
stýna. Fr. Zimmerhackel. — jak. Aggregaty
o jednom kořenu pořádají se buď dle ustu-
pujících neb padajících mocností téhož ko-
řene. Šim. 31.

Poradce, e, m., Rathgeber, m. Vlšk. 58.

Pořádek. P. taneční, vyučovací, světový.
Us. Pdl. Je to v p-dku. Dch. P učiniti,
udělati (dluh zaplatiti). Us. Dch., Rgl. Ona
nic nedělá s p-dkem (pořádně); Všude jen
něco povrchu a s dkem nic. U Dobruš. Vk.
Kde není pořádně chléb krájený, tam není
ani p-dku v domě. Val. Vck. P. je duše
všech prací. Us Hkš. Cf. Bdl. Obr. 140.,
Jg. H. 1. 729., Jg. Slnosť. 55., 102. - P. =
cech. Plný, shromážděný p.; Do p-ku při-
jatý; P. obeslati; ku p-ku přivtěliti. Šp. —
P-dky = práce, které sedláci pro obec nebo
pro stolici konali. Slov. Rb.

Pořádem = pořád, ustavičně, immerfort,
beständig. Mor. Bkř., Knrz. P. by jedl. Šd.
P. dožírá. Brt. D.

Poradění-se, vz Poraditi. Lpř.

Pořadenství, n , die Reihenfolge. Sl. les.

Pořadí barev, pocitů, forem aestheti-
ckých, Dk., věků, Vrch., národů. Šf. Strž.
II. 54. — P. = část selského domu. Velké
p. obsahuje byty pro rodinu, chlévy a sto-
dolu: malé p. = kolna na hospodářské ná-
řadí a sklepy. U Veselí a Lomnice n. Lužn.
Jdr.

Poraditel, e, m., der Rathgeber. Bern.

Poraditelka, y, f, die Rathgeberin.
Dch., Bern.

Poraditi — abs. To p-di, das geht an
Laš. Brt. D. 252. — co: radu. Lpř. Sl. —
komu také = někomu penězi pomoci, půj-
čiti, mit Geld aushelfen. Val. Vck. Za St.
polož: Kn. š. 82. — se kdy. Až mi po-
můžeš, potom se poradíme. Lpř.

Pořádka. Na tobě p. není. NB. Té. 234.
Tesklili, že na ně p. přijíti nechtěla. Kom.
Lab. 79. — P. = pokolení, progenies. Z po-
řádky neb z pokolení miestohrabie z Pla-
ceneze. Mill. 7.

Pořádkový. P. přístka = od sv. Václava
do vánoc a chodilo se pořádkem grunt od
gruntu a přástevnice předly hospodyni toho
gruntu. Vz Přástka (dod.). Mor. Brt. P. III.
str. X.

Poradkyně, ě, f = poraditelkyně. Exc.

Poradna, y, f. = poradní síň, der Kon-
ferenzsaal. Us. Jdr.

Pořadna, y, f. = pořadnice, die Ordinate.
Dk.

Pořádně. Však to Bůh p. způsobí. Pass.
mus. 355.

Poradní rokování, Dch., list, Ml., Pro-
tokoll, J. tr., schůze. Us. Pdl.

Pořadní. P. číslo, laufende Zahl. Bor.
184. P. mezera, Gliederdistanz. Čsk.

Poradničané = slovan. obyvatelé při
řece Radnici Šf. Strž. II. 629.

Poradník, a, m. = rada, m. Blanda. 252.

Pořadník, vz Vytloukač. P. = obecní
sluha. ČT. Tkč.

Pořádnosť dokonalá. Sněm 1640. p. 53.,
63. Umřel bez p-sti (bez posledního po-
řízení). Us. Rgl.

Poradný. Neporadný člověk (jemuž není
rady, jehož nelze zmoci). Brt. D.

Pořádný = pořádek milující. P. dcery.
Št. Kn. š 23. — P. = pravý atd. P. pravda.
1512. Mus. Ale našeť (viera) jest najpořád-
nějšie; Učiní jen vše dobré a pořádné; P.
milosť počíná se od jednoho manžela k dru-
hému a jde k dětem. Št. Kn. š. 7., 42. —
P. = veliký Dnes máme p. mráz. Us. Dch.
P. tresktánie. Št. Kn. š. 40. Má p-nou. Vz
Opilý. Us. Sn.

Poradovati se kde. P-lo se dieťátko
v mém břichu. Pass. mus. 278.

Pořadovati, vz Pořádati.

Pořadovní mouka (z žita na jedno mle-
tého); člověk (nevyběračný). U N. Kdyně.
Rgl.

Poráchati = pokliditi, ausräumen. Val.
Vck., Brt. D. 252.

Porachocený; -en, a, o, vz Porachotiti.
P. kočár. Us.

Porachovati. Porachuj (spočítej) chod-
níčky. Brt. P. 154.

Porachuněk, ňku, m. = učet, die Rech-
nung. Laš. Tč. Slov. Bern. Veselá mysl
ďáblu p. trhá. Us. Brt.

Porák, a, m., os. jm.

Poramenice, e, f., der Schulterpanzer.
Ehr.

Poramice, e. f. = pruh u živůtku asi tři
palce široký jdoucí přes rameno. V Do-
mažlicku. Rnd. 165.

Poramka, y, f., das Achselband. Hrvát,
Šd.