Předchozí (358)  Strana:359  Další (360) |
|
|||
359
|
|||
|
|||
türliche Reihenfolge der Zahlen. Nz. Udá-
losti dle pořadu časového zapisovati. Us. Pdl. Dá-li nám Buoh kostelním pořadem starosty dobré; Nerúšejte pořadu jeho; Neb toj' pořad pravý, aby . . .; Trojie p. an- dělský. Št. Kn. š. 27., 43., 49., 118. (26., 52., 123, 153.). Sejde všeliké panstvo, jak se nedrží p-du ve svém úlohu. Št. P-dem, jako když čert židy bere. Čce. Tkč. 2. Pořád = jedno po druhém. Cf. Mkl.
Etym. 276. To vám p. vše zjevuji. Hr ruk. 55. v. 779. — P. = ustavičně atd. Do šesti let najprve p. zběhlých. Výb. II. 1226. a j. tam často. Vz Pořádem (dod.). — P. = hned. Porad puójdu; Porad, jak posedajú. Mor. Brt. D. 175. Zajdi tam pořád. U Vse- tína. Vck. Šel porád na ranní; Přines to porád. U Chroustova u Miletína. Tbnk. Abyste tam nemuseli podruhúc chodiť, udě- lajte to pořád. U Star. Jičína. Vhl. Porád prídem, ani kočka vajco nesnesie. Slov. Orl. IX. 247. Porada, vz Konference. Společná p. při
lesním úřadě. Sl. les. Z p-dy — do svády. Němc. P. domu neboří Bž. exc. Pořádač, e, m., der Ordner, Leiter. Hol.
215. Pořádání, n., vz Pořádati, Jg. Slnosť.
55. P. sbírek, Mus., zábav. Us. Pořádaný. Zábavy od studujících p-né.
Us. Pdl. Pořádati co: ples, věneček, zábavu, aka-
demii, Us. Pdl., vojáky. Čsk. Ten měj vše, což p-dá. Homl. v. 411. — co kde: ples na Žofíně. Us — kdy: v neděli, dne 8. září atd. — se s kým. My se spolu dobře p-dáme (= svorně spolu žijeme). U Ho- stýna. Fr. Zimmerhackel. — jak. Aggregaty o jednom kořenu pořádají se buď dle ustu- pujících neb padajících mocností téhož ko- řene. Šim. 31. Poradce, e, m., Rathgeber, m. Vlšk. 58.
Pořádek. P. taneční, vyučovací, světový.
Us. Pdl. Je to v p-dku. Dch. P učiniti, udělati (dluh zaplatiti). Us. Dch., Rgl. Ona nic nedělá s p-dkem (pořádně); Všude jen něco povrchu a s dkem nic. U Dobruš. Vk. Kde není pořádně chléb krájený, tam není ani p-dku v domě. Val. Vck. P. je duše všech prací. Us Hkš. Cf. Bdl. Obr. 140., Jg. H. 1. 729., Jg. Slnosť. 55., 102. - P. = cech. Plný, shromážděný p.; Do p-ku při- jatý; P. obeslati; ku p-ku přivtěliti. Šp. — P-dky = práce, které sedláci pro obec nebo pro stolici konali. Slov. Rb. Pořádem = pořád, ustavičně, immerfort,
beständig. Mor. Bkř., Knrz. P. by jedl. Šd. P. dožírá. Brt. D. Poradění-se, vz Poraditi. Lpř.
Pořadenství, n , die Reihenfolge. Sl. les.
Pořadí barev, pocitů, forem aestheti-
ckých, Dk., věků, Vrch., národů. Šf. Strž. II. 54. — P. = část selského domu. Velké p. obsahuje byty pro rodinu, chlévy a sto- dolu: malé p. = kolna na hospodářské ná- řadí a sklepy. U Veselí a Lomnice n. Lužn. Jdr. Poraditel, e, m., der Rathgeber. Bern.
Poraditelka, y, f, die Rathgeberin.
Dch., Bern. |
Poraditi — abs. To p-di, das geht an
Laš. Brt. D. 252. — co: radu. Lpř. Sl. — komu také = někomu penězi pomoci, půj- čiti, mit Geld aushelfen. Val. Vck. Za St. polož: Kn. š. 82. — se kdy. Až mi po- můžeš, potom se poradíme. Lpř. Pořádka. Na tobě p. není. NB. Té. 234.
Tesklili, že na ně p. přijíti nechtěla. Kom. Lab. 79. — P. = pokolení, progenies. Z po- řádky neb z pokolení miestohrabie z Pla- ceneze. Mill. 7. Pořádkový. P. přístka = od sv. Václava
do vánoc a chodilo se pořádkem grunt od gruntu a přástevnice předly hospodyni toho gruntu. Vz Přástka (dod.). Mor. Brt. P. III. str. X. Poradkyně, ě, f = poraditelkyně. Exc.
Poradna, y, f. = poradní síň, der Kon-
ferenzsaal. Us. Jdr. Pořadna, y, f. = pořadnice, die Ordinate.
Dk. Pořádně. Však to Bůh p. způsobí. Pass.
mus. 355. Poradní rokování, Dch., list, Ml., Pro-
tokoll, J. tr., schůze. Us. Pdl. Pořadní. P. číslo, laufende Zahl. Bor.
184. P. mezera, Gliederdistanz. Čsk. Poradničané = slovan. obyvatelé při
řece Radnici Šf. Strž. II. 629. Poradník, a, m. = rada, m. Blanda. 252.
Pořadník, vz Vytloukač. P. = obecní
sluha. ČT. Tkč. Pořádnosť dokonalá. Sněm 1640. p. 53.,
63. Umřel bez p-sti (bez posledního po- řízení). Us. Rgl. Poradný. Neporadný člověk (jemuž není
rady, jehož nelze zmoci). Brt. D. Pořádný = pořádek milující. P. dcery.
Št. Kn. š 23. — P. = pravý atd. P. pravda. 1512. Mus. Ale našeť (viera) jest najpořád- nějšie; Učiní jen vše dobré a pořádné; P. milosť počíná se od jednoho manžela k dru- hému a jde k dětem. Št. Kn. š. 7., 42. — P. = veliký Dnes máme p. mráz. Us. Dch. P. tresktánie. Št. Kn. š. 40. Má p-nou. Vz Opilý. Us. Sn. Poradovati se kde. P-lo se dieťátko
v mém břichu. Pass. mus. 278. Pořadovati, vz Pořádati.
Pořadovní mouka (z žita na jedno mle-
tého); člověk (nevyběračný). U N. Kdyně. Rgl. Poráchati = pokliditi, ausräumen. Val.
Vck., Brt. D. 252. Porachocený; -en, a, o, vz Porachotiti.
P. kočár. Us. Porachovati. Porachuj (spočítej) chod-
níčky. Brt. P. 154. Porachuněk, ňku, m. = učet, die Rech-
nung. Laš. Tč. Slov. Bern. Veselá mysl ďáblu p. trhá. Us. Brt. Porák, a, m., os. jm.
Poramenice, e, f., der Schulterpanzer.
Ehr. Poramice, e. f. = pruh u živůtku asi tři
palce široký jdoucí přes rameno. V Do- mažlicku. Rnd. 165. Poramka, y, f., das Achselband. Hrvát,
Šd. |
||
|
|||
Předchozí (358)  Strana:359  Další (360) |