360

Poramnice, e, f., das Achselband. Cf.
Poramice. Šp.

Poraňajkovať = posnídati, frühstücken.
Slov. Phľd. III. 1. 6.

Poránek = ranní jídlo. Slov. Koll. St.
867.

Poraněnec, nce, m. = poraněný. Sš. I.
98

Poranění, n. = úraz, die Verletzung.
P. bodnou, sečnou, palnou zbraní. S. N.
XI. 62 , Čs. lk.

Poraniti koho kam. P-nil ji svým pyjem
v jejie kep. O. z D.

Porantať. Koll. Zp. I 7., 407., Mt. S.
L 107., Kyt. 1876. 18.

Poras, a, m., řeka Prut. Šf. Strž. I. 549.

Porasový = boraxový. Šm.

Porátať. Počkaj, p-me sa (vyhrůžka).
Slov. Rr. Sb.

Poraziti Cf. List. fil. XVI. 173 — co
Št. Kn. š. 18. Dříví, kuželky porážeti. Us. —
co jak kam. Pavel dorážku protivníka
z nepříma porážel. Sš. I. 103. Strčili mnou
tím úmyslem, aby nás po hlavě do louže
p-li. Har. P-ze je do večného ohně Hus.

I. 170. — se. Dobytek hovězí se poráží,
menší dobytek se píchá. Us Rgl. Jestli se
to p-zí (podaří), bude dobře. U Petrovic.
Dch.

Porážeč, e, m P. dříví = dřevorubec.
Us. Matoušek. J.

Poníženosť, i, f. die Geschlagenheit.
P. na duchu, na těle. S. N. I. 6.

Poražený. P. žito, geschnitten Hrts.

Porážka. Cf. List. fil. XVI. 173. Po-
rážka mravní. Šmb. Uvalil na sebe p-ku
u Zadru. Šř. Strž. II. 307. — P. = jatka
Dle Km. 1880. 318 chybně, jako také várka
neznamená místa, kde se co vaří.

Porážné, ého, n., der Holzschlägerlohn.
Šp.

Porážný, ého, m , der Schlächter. Dch.

Porcelán, dle něm, lépe: porculán. Brs.

2. vd. 178. Cf. Kram. Slov.
Porcelánictví, porcellanictví = výroba

porcelánu. Mour.

Porcelánný = porcelánový. P. fajka Laš
Té.

Porcelanopal, porcellanopal, a, m., der
Porcellanbrenner. Šm.

Porcelánovitý, porcelánovitý, porzellan-
artig. Rm.

Porcelánovna, porcellánovna, y, f., die
Porcellanfabrik. Rk.

Porcelárna, porcellárna = porcelanárna
Wld.

Porcia, e, f. = daň, die Steuer Slov.
Vck., Rb.

Porcinkule, e, f, vz Porcinnkula. BPr.

Porciunkulový. P. odpustky, Portiun-
cula Ablass. Bern.

Porculán. Šf. Poč. 300., Schd. I. 339.

Porculánky, pl., f. = bílé kalhoty (sa-
lonní). Us. Rgl.

Porcunál, u, m. = porculán. U N. Kdyně.
Rgl.

Pôrča, afa, n. = mladé, asi polročné
prasa, ale nie podsvinča. Slov. Rr. Sb,
Zátur., LObz. XIX. 102.

Pořčený; -en, a, o = uhranutý; potře-
štěný, vzteklý. To je p. kluk. V Hrad. Kšť.,
Ant. Truhlář. Je za ní celý p (poblázněný).
Čce. Tkč. Je do toho celý p. Ib. Tkč.

Porečie, n., die Nachrede. Slov. Šd.

Pořečiny. Na P-nách = pozemky u Vo-
lyně. BPr.

Pořečňovaná, é, f. = beseda, rozmluva.
Může posedět na p-nou. BKn. II. 22.

Pořečnovati, vz Porečniti. Já sem s ním
p-val o tej novej politice. U Uher. Hrad. Tč.

Pořečtěný, griechisirt. J. Lpř.

Pořečtilec, lce, m. = pořečtěný. Pyp. K.
I. 102.

Pořečtiti. Koll. St. 50.

Pořediti, verdünnen. Bern.

Poredno = pořídku. Slov. ZObz XXIV.
10.

Pořej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.,
Děj. I. 2ß8

Pořejov, a, m., Purschau, ves u Ta-
chova. Blk. Kfsk 120., Rk. Sl.

Porejzlant, a, m = trochu ryšavý. P.
bývá rebellant. U Žamb. Dbv.

Porek, u, m = přísudek, Praedicat, n.
Slov. Rl. Pr. I. 208.

Pořekadlo. Vz Mkl Etym. 274., Jg.
Slnosť. 22, Vor. St. 42. Přísloví. P-dla
Slovákov mor. uher. vydal Fr. Trnka v Praze
1831 Vz Pal. Rdh. I 39. P. domažlická,
vz Mus. 1889. 348.

Pořeknouti co na koho. Za Hus. polož
III. 180. — se. A tu se Ježíš pořekl (zmí-
nil), jakoby chtěl dále jíti. Výb. 1. 356. —
s inft. A on pořekl se dále jíti. Hus II.
139. A potom porče sě jako Kristus na ne-
besa vstúpiti. Pass. — se čím oč. Oč se
slovy poříkali, nesnadno říci. Osv. 1835.907.

Pořibetník, u, m. = pohřbetník. U Kdýně.
Rgl.

Poříkati = přečísti. Val. Vck.

Poremba, y, f., ves u Pŕíbora.

Pořemenařiti, eine Zeit lang Riemer
sein. Šm.

Porenut, a, m., vz Poront (dod.).

Porevid, a, m., u Poront (dod.).

Porevit. Phl'd. II. 21. Cf. Poront (dod.).

Pořez, a, m, Když se dělá v obcích před
sv. Kateřinou obecní pořádnost a volí se
obecní posel a zvoník, odbývá se pak na
obecní útraty pitka a hostina, což sluje p.
Nár. pol. 1889. č. 8., Neud — P. = poříz.
Slov. Bern. — P. = miškování. Prasce maso-
pustu!, ty mají jíti v p. první, než což jest
postních, ty v p. jíti nemají, až po svatém
Jakubě. 1525. Šd.

Pořezati koho = vybiti Us — se kam.
P-zal sem sa v malíček. Brt. N, p. I. 82.

Porezok, zku, m., der Schnitzer. Slov.
Loos.

Pořežný, ého, m. = rybník u Valtinova
na Bolesl. Blk. Kfsk. 83.

Porfyr. Cf. Stč. Zem. 699., Kram. Slov.,
Chdt. 96., Rk. Sl.

Porfyrit. Cf. Stč. Zem. 699., Chdt. 25.

Porfyrovitý, porphyrartig. P. břidlice.
Posp.

Porfyrový. P. slepenec, Stč. Zem. 708.,
písek, Zpr. arch. VIII. 22., půda, sloh. Sl.
les.