Předchozí (364)  Strana:365  Další (366) |
|
|||
365
|
|||
|
|||
Porunditi. Cf. List. fil. 1890. 190. (Mz)
P-lo sa to (když se nějaká práca pokazí na př. oračka deštěm). Mor. Brt. D. 302. Porúrať = poryti, durchwühlen. Slez.
Šd. Porusina, y, f. = porusné plátno, das
Segeltuch. Mz. Mkl. Porusiti = poruštiti. Šd.
Porůsti. Obilí jim porostlo (leželo dlouho
v hrstech, pršelo naň a ono se vyklíčilo). Us. Fč. — jak. Poroste jako z vody (ry- chle). Us. Sá. Porušati = pokypřiti, okopati. P. zemi.
Slov. ZObz. XX. 226. a j. Porušení = pokažení. P. výživy, Us.,
mezinárodního práva. Šmb. Léky pro roz- ličná človečie p. vnitřnie i vnějšie. Št. Kn. š. 9. Tělo vzalo p. Us. Vk. — P., die Be- stechung. P. soudce. Us. Porušenosť tkaniva bylinného. Osv. I.
485. Porušiti. Cf. List. fil. 1890. 196., 197.
(Mz.). — co: mír, smlouvu, Us., dobrý mrav, Vlč., vieru, pořad. Št. Kn. š. 16., 121. P. pannu. Vz Zkníkati. — co čím (kde kdy). P. něčím něčí držbu. Pr. 1884. 22. Všecko přirození tak odpornými pří- padnostmi v sobě porušuje. Žer. 311. P. někoho něčím ve vykonávání práva. Pr. 1884. 21. Tělo, ješto se na však čas po- rušije. Št. Kn. š. 123. Idea člověka poru- šena byla v samém jádru svém. Osv. I. 170. Porušnosť, i, f. = porušitelnosť. Dk.
Aesth. 424. Porušny. J. tr.
Porušťovatel, e, m. = kdo porušťuje.
Pyp. K. I. 332. Porut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 124.
Poruvať = porvati. Slov. Loos.
Porúzie, vz Porúdzie. To je na p. Mor.
Bš., Vck. — Brt. D. 252. Porůznělý, vereinzelt. P. budovy města.
Dch. Porůzněný; -ěn, a, o, abgesondert Dk
Porůzniti co. Us.
Porůzno = porůzně, porůznu. Každého
potřebě p. vyrozumějíc. 1532. Mus. 1880. 498. Porůzný. P. výklady, Kvř. 34 , poznámky,
KB. IV., cholera, cholera sporadica. Porvaný. Sen vzdechy p-ný (přerušený).
NRd. Blld. 16. Porvati co odkud: ze země (vytrhati).
Kyt. 1876. 25. — se = sebrati se. Ty du- šičky se p-ly, na horu letěly. VSlz. 1. 5.— se na koho = osopiti se, aufahren. Porval se na mne, že sem mu pravdu pravil. Laš. Tč. Porybné = clo z ryb. 1579. Vz Porybný.
Porybný, der Fischmeister. Arch. VII.
730., Let. 294. Poryčeti, porykovati. Kráva v noci po-
rykovala. Slez. Šd. Porýňan, a, m.. der Rheinländer. Us.
Porysovati, kalquiren. Šm.
Poryv, u, m., die Bewegung, Regung.
P. větru. Mour. Obrovský p ruského ducha. Osv. 1888. 1064. Zúfalý p. Vaj. T. m. 66. Náhlý p. duše. Phľd. III. 1. 22. |
Poryvisto, abgebrochen. Jeho reč po-
zbyla zvuku, znela tupo, p. Slov. Phľd. III. 1. 16. Porzati, porzavěti = pozrzavěti, nach
und nach rostig weiden. Nádobí ve sklepě porzalo, porzavělo. Laš. Tč. Posácať, ein wenig o. alle stossen. Slov.
Bern. Posád, u, m. = rozházená kopka sena.
U Léskovce u Vsetína. Brt. — P. = posad, řad obilí na mlatě ku mlácení přichystaný. Mor Neor. — Mkl Etym. 289. Posada slepičí = klevetník. U Kdyně.
Rgl. — P. = mlýn u Uhlíř. Janovic; Po- sada, Posadov, Passadorf, ves u Skalice. Posadář, e, m., der Kauenmacher Rk
Posadati = posedati. Slov. Sldč.
Posádeční, Garnisons . P. služba, Čsk.,
S. N. XI. 57., vojsko. Čsk. Posadění, posaděný = posazení, posa-
zený. Slov. Bern. Posadilka, y, f. Nad P-kou, vrch u Stra-
konic. Řvn. 380. Posaditi, plantare, Ž. wit. Moys. 5., po-
nere. Ib. 131. 11., 106. 41. — koho = za- raziti, přivésti k mlčení. U N. Kdyně. Rgl. Aby knížata p. ráčili své zemany, das Land- recht besetzen, berufen. 1500 Soud. kn. opav. — pro koho co: Proňž svój život po- sázel. Výb. II. 6. — koho, se kam (s kým, komu). P. se někomu na klín. Hrts. P. někoho na trůn, Šb. F., do temnice, Koll. Zp. I. 46., na stolici, s přáteli za stůl. Št. Kn. š. 71, 126. P. někoho na olej = oši- diti, napáliti U Kdyně. Rgl. — co čím. Kristus p-dil zahradu rozličnými ctnostmi. Hus III 71. — koho zač: za hlavu králov- stvie. Kar. 92. — kolik. Žádný z mistrův aby neposazoval přes dva tovaryše a pa- cholíka. 1606. Posádka = koš z proutí vrbového ku
chytání ryb (vrš?). V Podluží. Brt. Posádkovati = posádkou ležeti, einquar-
tirt sein Vojsko p-kuje. Vojen. listy. Posadník či správce. Šf. Strž II. 743.
Posádovice, dle Budějovice, Posadowitz,,
dvůr u Mělníka. Posadovský, ého, m. Sdl. Hr. III. 114.
Posah, dos. Cf. List. fil. XIII. 181., Mkl.
Etym. 287. — Soud. kn. opav Posaňkovat sa, eine Schlittenfahrt thun.
Bern. Posataněti, zum Satan werden. Pyp.
K. I. 100. Posavádka, y, f. = myslivna u Němčic
na Klat. BPr. Posavadní dějiny. Vlč.
Posavel = posavad. Val. Vck.
Posáví, n. = Posávina. Šm.
Posávina, y, f, das Savagebiet. Hrvát.
Šd., LObz. XX. 59. Posávský, an der Sava wohnend. P.
Slovan. Šf. Strž. II. 189. Posáz = posad (snopů). Přejdi s námi
p. U Kr. Hrad. Kšť. Posázaví, n. = krajina nad Sázavou. Us.
Posazení. Žena již na p. GR
Posazený kde. Město na huoře p-né.
Hus III. 75. 470
|
||
|
|||
Předchozí (364)  Strana:365  Další (366) |