365

Porunditi. Cf. List. fil. 1890. 190. (Mz)
P-lo sa to (když se nějaká práca pokazí
na př. oračka deštěm). Mor. Brt. D. 302.

Porúrať = poryti, durchwühlen. Slez.
Šd.

Porusina, y, f. = porusné plátno, das
Segeltuch. Mz. Mkl.

Porusiti = poruštiti. Šd.

Porůsti. Obilí jim porostlo (leželo dlouho
v hrstech, pršelo naň a ono se vyklíčilo).
Us. Fč. — jak. Poroste jako z vody (ry-
chle). Us. Sá.

Porušati = pokypřiti, okopati. P. zemi.
Slov. ZObz. XX. 226. a j.

Porušení = pokažení. P. výživy, Us.,
mezinárodního práva. Šmb. Léky pro roz-
ličná človečie p. vnitřnie i vnějšie. Št. Kn.
š. 9. Tělo vzalo p. Us. Vk. — P., die Be-
stechung. P. soudce. Us.

Porušenosť tkaniva bylinného. Osv. I.
485.

Porušiti. Cf. List. fil. 1890. 196., 197.
(Mz.). — co: mír, smlouvu, Us., dobrý
mrav, Vlč., vieru, pořad. Št. Kn. š. 16.,
121. P. pannu. Vz Zkníkati. — co čím
(kde kdy). P. něčím něčí držbu. Pr. 1884.
22. Všecko přirození tak odpornými pří-
padnostmi v sobě porušuje. Žer. 311. P.
někoho něčím ve vykonávání práva. Pr.
1884. 21. Tělo, ješto se na však čas po-
rušije. Št. Kn. š. 123. Idea člověka poru-
šena byla v samém jádru svém. Osv. I.
170.

Porušnosť, i, f. = porušitelnosť. Dk.
Aesth. 424.

Porušny. J. tr.

Porušťovatel, e, m. = kdo porušťuje.
Pyp. K. I. 332.

Porut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 124.

Poruvať = porvati. Slov. Loos.

Porúzie, vz Porúdzie. To je na p. Mor.
Bš., Vck. — Brt. D. 252.

Porůznělý, vereinzelt. P. budovy města.
Dch.

Porůzněný; -ěn, a, o, abgesondert Dk

Porůzniti co. Us.

Porůzno = porůzně, porůznu. Každého
potřebě p. vyrozumějíc. 1532. Mus. 1880.
498.

Porůzný. P. výklady, Kvř. 34 , poznámky,
KB. IV., cholera, cholera sporadica.

Porvaný. Sen vzdechy p-ný (přerušený).
NRd. Blld. 16.

Porvati co odkud: ze země (vytrhati).
Kyt. 1876. 25. — se = sebrati se. Ty du-
šičky se p-ly, na horu letěly. VSlz. 1. 5.—
se na koho = osopiti se, aufahren. Porval
se na mne, že sem mu pravdu pravil. Laš.
Tč.

Porybné = clo z ryb. 1579. Vz Porybný.

Porybný, der Fischmeister. Arch. VII.
730., Let. 294.

Poryčeti, porykovati. Kráva v noci po-
rykovala. Slez. Šd.

Porýňan, a, m.. der Rheinländer. Us.

Porysovati, kalquiren. Šm.

Poryv, u, m., die Bewegung, Regung.
P. větru. Mour. Obrovský p ruského ducha.
Osv. 1888. 1064. Zúfalý p. Vaj. T. m. 66.
Náhlý p. duše. Phľd. III. 1. 22.

Poryvisto, abgebrochen. Jeho reč po-
zbyla zvuku, znela tupo, p. Slov. Phľd.
III. 1. 16.

Porzati, porzavěti = pozrzavěti, nach
und nach rostig weiden. Nádobí ve sklepě
porzalo, porzavělo. Laš. Tč.

Posácať, ein wenig o. alle stossen. Slov.
Bern.

Posád, u, m. = rozházená kopka sena.
U Léskovce u Vsetína. Brt. — P. = posad,
řad obilí na mlatě ku mlácení přichystaný.
Mor Neor. — Mkl Etym. 289.

Posada slepičí = klevetník. U Kdyně.
Rgl. — P. = mlýn u Uhlíř. Janovic; Po-
sada, Posadov, Passadorf, ves u Skalice.

Posadář, e, m., der Kauenmacher Rk

Posadati = posedati. Slov. Sldč.

Posádeční, Garnisons . P. služba, Čsk.,
S. N. XI. 57., vojsko. Čsk.

Posadění, posaděný = posazení, posa-
zený. Slov. Bern.

Posadilka, y, f. Nad P-kou, vrch u Stra-
konic. Řvn. 380.

Posaditi, plantare, Ž. wit. Moys. 5., po-
nere. Ib. 131. 11., 106. 41. — koho = za-
raziti, přivésti k mlčení. U N. Kdyně. Rgl.
Aby knížata p. ráčili své zemany, das Land-
recht besetzen, berufen. 1500 Soud. kn.
opav. — pro koho co: Proňž svój život po-
sázel. Výb. II. 6. — koho, se kam (s kým,
komu). P. se někomu na klín. Hrts. P.
někoho na trůn, Šb. F., do temnice, Koll.
Zp. I. 46., na stolici, s přáteli za stůl. Št.
Kn. š. 71, 126. P. někoho na olej = oši-
diti, napáliti U Kdyně. Rgl. — co čím.
Kristus p-dil zahradu rozličnými ctnostmi.
Hus III 71. — koho zač: za hlavu králov-
stvie. Kar. 92. — kolik. Žádný z mistrův
aby neposazoval přes dva tovaryše a pa-
cholíka. 1606.

Posádka = koš z proutí vrbového ku
chytání ryb (vrš?). V Podluží. Brt.

Posádkovati = posádkou ležeti, einquar-
tirt sein Vojsko p-kuje. Vojen. listy.

Posadník či správce. Šf. Strž II. 743.

Posádovice, dle Budějovice, Posadowitz,,
dvůr u Mělníka.

Posadovský, ého, m. Sdl. Hr. III. 114.

Posah, dos. Cf. List. fil. XIII. 181., Mkl.
Etym. 287. — Soud. kn. opav

Posaňkovat sa, eine Schlittenfahrt thun.
Bern.

Posataněti, zum Satan werden. Pyp.
K. I. 100.

Posavádka, y, f. = myslivna u Němčic
na Klat. BPr.

Posavadní dějiny. Vlč.

Posavel = posavad. Val. Vck.

Posáví, n. = Posávina. Šm.

Posávina, y, f, das Savagebiet. Hrvát.
Šd., LObz. XX. 59.

Posávský, an der Sava wohnend. P.
Slovan. Šf. Strž. II. 189.

Posáz = posad (snopů). Přejdi s námi
p. U Kr. Hrad. Kšť.

Posázaví, n. = krajina nad Sázavou. Us.

Posazení. Žena již na p. GR

Posazený kde. Město na huoře p-né.
Hus III. 75.

470