Předchozí (365)  Strana:366  Další (367) |
|
|||
366
|
|||
|
|||
Posběr, u, m. = sbírání klasů na poli.
U Skrýj. Brnt. Posběračka, y, f. = žena obilí na poli
sbírající. — P-ky = veliké hrábě na shrabo- vání obilí. U Ronova. Rgl. Posběrovati, vz Posbírati a v Jg Slov.
Pozbírati. Poscanka, y, f. = spodní peřina, das
Unterbett. Us. Ntk. Poscielenka, y, f. = postýlka. Slov. Sl.
ps. 43. Poscivosc, i, f. = poctivosť. Slov. Sl. ps. 3.
Poscvrklý, ein wenig eingeschrumpft,
eingegangen. P. tvář. Us. Posčiesať, cf. Sčesnouti. Slov. ZObz.
XXII. 172. Posdávati = sesdávati. Slov. Sb. sl. ps.
II. 1. 73. 2. Posed. Cf. Slb. 490, Odb. path. III.
734., Sbtk. Rostl. 330., Hlb. I. 350., Rosc. 126., Mllr. 26., Rstp. 621., 1555. Posedění, n., das Sitzenbleiben, Ver-
weilen auf dem Sitze. Poseděný čím: běsem, Žvt. otc. 52. a,
ďáblem. Výb. II. 1352. Poseděti. Přijďte k nám p. Us. P. si
s kým. Osv. — kde jak dlouho. Zde do rána v tichosti p-díš. Sá. P-děv tam asi dvě neděle propuštěn jest. Let. 416. Posedl, bryonia occa. Byl. 15. stol.
Posedlačiti, ein wenig Landwirthschaft
treiben. Bern. Posedlý = poseděný. Lítá jako p. Po-
číná si jako p. Us. — proti komu. Dch. — čím: mrtvici, gelähmt. Lpř. Sl. I. 80. Posednouti. — abs. Lišák posedává,
stojí . . . Kká. Td. 186. Krákorá jako sle- pice, když jí kohút posedá. Jel. Enc. m. 45. — kam Lépe jest slyšeti: Příteli, po- sedni výše! nežli: Příteli dej tomuto místo. Bž. exc. Chasa posedala na koně. Koleda II. 83. — komu odkud. Poseď tomuto s miesta, da huic locum. Ev. víd. 67. — jak. Zpříma posedává. Lpř. — si. Jste-li cestou unaveni, posedněte si. Odpověď: Ne- přišli jsme posedět. Zlinsky. Brt. Posedný. Má neposednou krev. Jrsk.
Posedový, Stückwurz-. Šm
Posedství, n , das Besitzthum. Bůh Abra-
hamovi nedal zemi hned ku p. a držení. Sš. Sk. 76. Posejpati. Začali se na sebe p. (sápati).
Osv. 1885. 905. (Wtr. exc.) Posejpě, ě, n. = posejpátko. U Kdyně.
Rgl. — Ktzr. Posek. Mkl. Etym. 336. b.
Posekán, ě, m. = buzdován. Jich p-ňov
sa ja nebojím. Sldk. 37. - Pokr. Pot. II. 16., Dch. Posekanec, nce, m. Na mladom oby-
čajne u spodu nakrivenom a primerane k ruč- nému kyju už dosť hrubom výrostku divej (divoké) jablone lebo i hrušky deje se toto vysekanie tak, že na jar nožom lebo va- laškou urobia záseky až do dreva výrostku zůkol vůkol a asi na stopu do výše. Vy- rostok takto pozasekávaný ostane na svo- jom pni do roka lebo i za dvá. Vyrostú na zásekoch hrčky dosť veľké. Potom ho už odtnú, vysušia, obieľa a p. i vatrálom |
nazvaný kyj, hotový je do ruky. Slov.
Dbš. Sl. pov. IV. 80. Prehodil si novú ba- čovú širicu prez plece, vzal p. a fujaru. Mt. S. I. 76. — P., Marienwald, sklárna u Richm- burka. Posekaný. Máš u mne p-no (vroubek).
U Kr. Hrad. Kšť. 1. Posel. Alx. Anth. I. 3. vd. 36. Cf. Mkl.
Etym. 333. b. P. městský. Výb. II. 325. P. od úřadu, nuncius camerarius, komorník, který od soudu straně dán byl, aby po- háněl nebo s ní škodu ohledal a pak spe- ciem facti soudu předložil. Emier. Reliq. I. 20. Poslů patron sv. Adrian Zbrt. 241. Kníže p. = archanděl. Hmn. 1418. — Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 433. P.-osel. Us. Posly své poslal k jedné modle pohanské. Št. Kn. š. 10. Posla ani sekou, ani tepou, ale darují. Bž. exc. — P. = první porodní bolesti. Vz Přeháňky, Příšlehy. — P. = práce. Padlí andělé, ješto všeho zlého p. dějí. Št. Kn. š. 176. (178.). Posel tělem činiti. Št. Kn. š. 250. 27. (112. 39.). — P. boží (horký = zapalu- jící; studený = nezapalující). Us. Brv. Koho p. boží zabije, blahoslaveným bude. Mus. Boží p. bije toliko po zlém duchu, jenž vů- kol člověka obskakuje; skryje-li se zlý duch do člověka právě v tu chvíli, když rána letí, oba zabije. Mus. 2. Posel = posud. Val. Brt. L. N. I. 224.
Poselák, a, m. = obecný posel. U Kr. Městce. Psčk.
Poselkyně = služka, ancilla. Ž. wit. 122.
2 , Hr. ruk. U. 348. — P. = sklepnice. Brt. N. p. I. 40. Poselné, ého, n., die Gang-, Botengebühr.
Pr. tr., Dch. Vz Poselný. Poselní sbor myslivců, Boten-Jäger-Corps.
S. N. XI. 57. Poseinice = služka. Hr. rk. 359., Sv. ruk.
169., Ev. sv. Jana. V MV. nepravá glossa. Pa. Poselství Kristovo. 1512. K němužto
bez meškání zděj to p. Výb. II. 22. Posly kázachu živy zahřiesti nedavše p-stva znésti. Alx. — Št. Kn. š. 4., Zř. zem. 468., 696., Jg. H. 1. 729., 730., Let. Rejstřík. Posepkať = potřásati. Slov. Keď už
vrece bolo plné, posepkal ho. Rr. Sb. — P. = poklusati, ein wenig traben (vom Pferde und Reiter). Slov. Bern. Poserontka, y, m. = posránek, člověk
bojácný. Us. Rgl., Vrů., Olv. Posestřenec, nce, m., das Geschwister-
kind. Rk. Posestřený, verschwistert. Šm.
Posestrica, e, f. = sestra. Naše posestrice
Černohorky. Phľd. III. 344. P. u žen co muž pobratim. Vz toto a Posestřina. Posestřina, vz Posestrica. Posestřině
(nebeské hvězdy) na výsosti za ní (za pa- dající hvězdou) hledí s slzami. Vc. Lab. 119. Posešlý, ein wenig abgetragen, abgenützt,
schäbig. P. kožešina, kabát. Wtr. Obr. 224. Poseti. (Moukou) komnětu p. Trist. 181.
Posetý čím: krajina městy, J. Lpř., bo-
jiště mrtvolami, Šmb., moře ostrovy. Pdl. Posev = pozemek k osévání. Měli při své
živnosti veliký p. Sá. |
||
|
|||
Předchozí (365)  Strana:366  Další (367) |