366

Posběr, u, m. = sbírání klasů na poli.
U Skrýj. Brnt.

Posběračka, y, f. = žena obilí na poli
sbírající. — P-ky = veliké hrábě na shrabo-
vání obilí. U Ronova. Rgl.

Posběrovati, vz Posbírati a v Jg Slov.
Pozbírati.

Poscanka, y, f. = spodní peřina, das
Unterbett. Us. Ntk.

Poscielenka, y, f. = postýlka. Slov. Sl.
ps. 43.

Poscivosc, i, f. = poctivosť. Slov. Sl. ps. 3.

Poscvrklý, ein wenig eingeschrumpft,
eingegangen. P. tvář. Us.

Posčiesať, cf. Sčesnouti. Slov. ZObz.
XXII. 172.

Posdávati = sesdávati. Slov. Sb. sl. ps.
II. 1. 73.

2. Posed. Cf. Slb. 490, Odb. path. III.
734., Sbtk. Rostl. 330., Hlb. I. 350., Rosc.
126., Mllr. 26., Rstp. 621., 1555.

Posedění, n., das Sitzenbleiben, Ver-
weilen auf dem Sitze.

Poseděný čím: běsem, Žvt. otc. 52. a,
ďáblem. Výb. II. 1352.

Poseděti. Přijďte k nám p. Us. P. si
s kým. Osv. — kde jak dlouho. Zde do
rána v tichosti p-díš. Sá. P-děv tam asi dvě
neděle propuštěn jest. Let. 416.

Posedl, bryonia occa. Byl. 15. stol.

Posedlačiti, ein wenig Landwirthschaft
treiben. Bern.

Posedlý = poseděný. Lítá jako p. Po-
číná si jako p. Us. — proti komu. Dch. —
čím: mrtvici, gelähmt. Lpř. Sl. I. 80.

Posednouti. — abs. Lišák posedává,
stojí . . . Kká. Td. 186. Krákorá jako sle-
pice, když jí kohút posedá. Jel. Enc. m.
45. — kam Lépe jest slyšeti: Příteli, po-
sedni výše! nežli: Příteli dej tomuto místo.
Bž. exc. Chasa posedala na koně. Koleda
II. 83. — komu odkud. Poseď tomuto
s miesta, da huic locum. Ev. víd. 67. —
jak. Zpříma posedává. Lpř. — si. Jste-li
cestou unaveni, posedněte si. Odpověď: Ne-
přišli jsme posedět. Zlinsky. Brt.

Posedný. Má neposednou krev. Jrsk.

Posedový, Stückwurz-. Šm

Posedství, n , das Besitzthum. Bůh Abra-
hamovi nedal zemi hned ku p. a držení.
Sš. Sk. 76.

Posejpati. Začali se na sebe p. (sápati).
Osv. 1885. 905. (Wtr. exc.)

Posejpě, ě, n. = posejpátko. U Kdyně.
Rgl. — Ktzr.

Posek. Mkl. Etym. 336. b.

Posekán, ě, m. = buzdován. Jich p-ňov
sa ja nebojím. Sldk. 37. - Pokr. Pot. II.
16., Dch.

Posekanec, nce, m. Na mladom oby-
čajne u spodu nakrivenom a primerane k ruč-
nému kyju už dosť hrubom výrostku divej
(divoké) jablone lebo i hrušky deje se toto
vysekanie tak, že na jar nožom lebo va-
laškou urobia záseky až do dreva výrostku
zůkol vůkol a asi na stopu do výše. Vy-
rostok takto pozasekávaný ostane na svo-
jom pni do roka lebo i za dvá. Vyrostú
na zásekoch hrčky dosť veľké. Potom ho
už odtnú, vysušia, obieľa a p. i vatrálom

nazvaný kyj, hotový je do ruky. Slov.
Dbš. Sl. pov. IV. 80. Prehodil si novú ba-
čovú širicu prez plece, vzal p. a fujaru. Mt.
S. I. 76. — P., Marienwald, sklárna u Richm-
burka.

Posekaný. Máš u mne p-no (vroubek).
U Kr. Hrad. Kšť.

1. Posel. Alx. Anth. I. 3. vd. 36. Cf. Mkl.
Etym. 333. b. P. městský. Výb. II. 325.
P. od úřadu, nuncius camerarius, komorník,
který od soudu straně dán byl, aby po-
háněl nebo s ní škodu ohledal a pak spe-
ciem facti soudu předložil. Emier. Reliq. I.
20. Poslů patron sv. Adrian Zbrt. 241.
Kníže p. = archanděl. Hmn. 1418. — Cf. Cor.
jur. IV. 3. 1. 433. P.-osel. Us. Posly své
poslal k jedné modle pohanské. Št. Kn. š.
10. Posla ani sekou, ani tepou, ale darují.
Bž. exc. — P. = první porodní bolesti. Vz
Přeháňky, Příšlehy. — P. = práce. Padlí
andělé, ješto všeho zlého p. dějí. Št. Kn. š.
176. (178.). Posel tělem činiti. Št. Kn. š. 250.
27. (112. 39.). — P. boží (horký = zapalu-
jící; studený = nezapalující). Us. Brv. Koho
p. boží zabije, blahoslaveným bude. Mus.
Boží p. bije toliko po zlém duchu, jenž vů-
kol člověka obskakuje; skryje-li se zlý duch
do člověka právě v tu chvíli, když rána
letí, oba zabije. Mus.

2. Posel = posud. Val. Brt. L. N. I. 224.
Poselák, a, m. = obecný posel. U Kr.

Městce. Psčk.

Poselkyně = služka, ancilla. Ž. wit. 122.
2 , Hr. ruk. U. 348. — P. = sklepnice. Brt.
N. p. I. 40.

Poselné, ého, n., die Gang-, Botengebühr.
Pr. tr., Dch. Vz Poselný.

Poselní sbor myslivců, Boten-Jäger-Corps.
S. N. XI. 57.

Poseinice = služka. Hr. rk. 359., Sv. ruk.
169., Ev. sv. Jana. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Poselství Kristovo. 1512. K němužto
bez meškání zděj to p. Výb. II. 22. Posly
kázachu živy zahřiesti nedavše p-stva znésti.
Alx. — Št. Kn. š. 4., Zř. zem. 468., 696.,
Jg. H. 1. 729., 730., Let. Rejstřík.

Posepkať = potřásati. Slov. Keď už
vrece bolo plné, posepkal ho. Rr. Sb. —
P. = poklusati, ein wenig traben (vom
Pferde und Reiter). Slov. Bern.

Poserontka, y, m. = posránek, člověk
bojácný. Us. Rgl., Vrů., Olv.

Posestřenec, nce, m., das Geschwister-
kind. Rk.

Posestřený, verschwistert. Šm.

Posestrica, e, f. = sestra. Naše posestrice
Černohorky. Phľd. III. 344. P. u žen co
muž pobratim. Vz toto a Posestřina.

Posestřina, vz Posestrica. Posestřině
(nebeské hvězdy) na výsosti za ní (za pa-
dající hvězdou) hledí s slzami. Vc. Lab.
119.

Posešlý, ein wenig abgetragen, abgenützt,
schäbig. P. kožešina, kabát. Wtr. Obr. 224.

Poseti. (Moukou) komnětu p. Trist. 181.

Posetý čím: krajina městy, J. Lpř., bo-
jiště mrtvolami, Šmb., moře ostrovy. Pdl.

Posev = pozemek k osévání. Měli při své
živnosti veliký p. Sá.