367

Posevné. Z bílého ščudleka semieno je
n-né (vydatné, netřeba ho mnoho síti). Slez.
Šd.

Posez, u, m. = posed, 1. V neděli a ve
svátek chodí se do hostince na p. Ehr.

Poshlábäný. Slov. Truhly na pevno
p-né. ZObz XXII. 39.

Poshova, y, f. = poshovění. Bkř.

Poshovárka, y, f. = rozmluva, das Ge-
spräch. Slov. Susedia schádzajú sa na malú
p-ku. Obky. I. 3.

Poshovění, n., das Zuwarten. Vz Po-
shověti. Mus.

Poshrbati, poshrbovati, zusammenschar-
ren. — co kam: slámu na hromadu. Laš.
Tč.

Poshrbělý, ein wenig gebückt. Us. Dbv.

Poschlá, é, f. — vrch a les u Vsetína.
Vck.

Poschlý, trocken. Bern.

Poschodiť sa = sejíti se, nach und nach
zusammenkommen. Slov. Keď sa p-li, pred-
niesol jim žiadosť pastierovu. N. Hlsk. XIII.
211.

Poschodní (= u schodů) = zvon v Kra-
lovicích. BPr.

Poschodnice, e, f., der Etagenbalken. Rk.

Poschodný = stupňovitý. Rr. Sb.

Poschodový, Stock-. Domy sú prízemné,
na rynku sú p-vé. Phľd. IV. 317.

Poschovati, alles verstecken. Us.

Posiaľ = posud: Slov. Slav.

Posice, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Posiedky, pl, m.= posezení. Slov. N.
Hlsk. XXI. 102.

Posiesti. Pass. 469.

Posila = posilnění. Vezmúc p-lu od toho
chleba. Št. Kn. š. 54. P. představy jest
vůbec každá s ní sdružená představa, která
čásť zábavy její na sebe béře. Dk. P. 36.

Posilatel, vz Posylatel.

Posilatelský. P. místo, der Speditions-
platz, obchod, -geschäft, odměna, -provision.
Nz.

Posilek dávali tak mluvíce. Let. 289. —
P. vojenský. Výb. II. 999.

Posilení. Ale dá jí (duši) bez p. zahy-
núti. Št. Kn. š. 6. Bych učil (ucítil) tvé p.
v těle i v duši. Pravn. 1836. Spáti pro p.
Št. Kn. š. 11 .

Posílený, 4gestärkt. P. nadšením. Mus.
Vz Posíliti.

Posíliti. Ž. wit. 26. 14. — čeho. Usly-
ševše, že on těch věznov posiluje. Pass.
mus. 372. Ten chléb posilňuje srdce človie-
čieho. 15. stol. Mnč. R. 59. — se v čem.
Posil sebe v Hospodinu. Pass. mus. 292. —
čím. Aby Buoh ráčil jeho svú milostí p.;
Když posilé sebe podlé svého tělesného
přirozenie pokrmem a spánkem. Št. Kn. š.
9., 78. — koho k čemu. Aby nás p-vali
ku pravdě. Št. Kn. š. 54.

Posilivě, stärkend. Šd.

Posilnění. Poslední p. (pomazání). Nrd.
Blld. 29.

Posilněný; -en, a, o, gestärkt. — kde:
na duši i na těle. Mž. 24.

Posilnivě = posilivě. Šd.

Posilný = posilující. P. báseň. Mus. 1880.
579.

Posinalý = drobet zsinalý. P. líčka. Prss.

Positivism-us, u, m. Mus. 1887. 542.

Positivní poznání, čočka, ZČ. I. 2., III.
171., krystally, Mj. 306., číslo (†), veličina,
hodnota, směr, Hra, vlastnosti boží, výměr
pojmu duch. MH. 7., 8..

Posívati, vz Poseti.

Po sjeta, y, f. = dračka k svítění, svě-
tidlo. Mor. Brt. P. III. str. X.

Poskacovati = poskakovati. Myšky po-
skacovaly po haluzách. Slov. Orl. VI. 156.

Poskakovač, throscus, brouk. Vz Kk.
Br. 202.

Poskla, y, f. = kopeček trochu na polo-
žině, co má rovný vršek. Val. Brt. D. 253.

Poskládati co kam: obilí do stodo-
lenky. Brt. N. p. I 317.

Poskleněný; -ěn, a, o. P. papír k od-
straňování skvrn inkoustových z papíru. Us.

Posklepiti = zasklepiti, alles o. viel ge-
wölbt haben. Bern.

Posklovy, dle Dolany, několik domkův
u Vsetína.

Poskočiti. — jak. Poskakovati v taktu.
Lpř. Radostně si p-čiti. Sá. — kam. Rychle
p-čili k rovině. Lpř. Sl. I. 20. — čemu
Obilí p-lo (ceny přibylo). — na čem: na
obilí p-lo (přiskočilo, zdražilo se) Us. Šd. —
več. Nebude-li v něm (svědomí) nalezena
zlosť, kterúž o nás lidé mluvie, u velikú
máme radosť p-čiti. Hus III. 228

Poskočka, y, i. = poskok. Mám to na
p-čce. Mor. Šd.

Poskočmo = skákavé. Vchádza p. do
kola. Slov. Sl. spv. VI. 224. P. choditi,
hopsen. Km.

Poskočník, a, m., saltator. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Poskok. V bujném p-ku. Čch. Bs 77.
Nemáš koníčka na p-ce. Sš. P. 762. Dívka
na p. se dala. Hdk. Koně pádí v lítém p-ku.
Č. Kn. š. 156. Štěstí prchá p-kem. Nrd.
Máš někoho na p-ku, kdo by mi to při-
nesl? Wtr. V jistý čas se všemi potřebami
jsou na p-ku. Abr. II. 332. — P. v tělocv.
P. na místě, z místa, obounož, jednonož,
po níž, po výš. Us. Rgl. — P., a, m. P.
ledovcový, desoria glacialis, hmyz. Brm. IV.
606. — P., os. jm P. Vítolid. 1589. Jg. H.
1. 614., Jir. Ruk. II. 134.

Poskon, u, m. = poskonnice, der Staub-
hanf. Cf. Mkl. Etym. 260.

Poskonávati, aus-, absterben. Bern.

Poskonný. Močila konopě p-né. Sš. P.
680. Konopě poskonné trhají se dříve. Bkř.,
Rr. Sb.

Poskopce. Mám na tebe p. (s kopce).
U Rychn. Črk.

Poskořiť, alle antreiben. Slov. Bern. —
si = pospíšiti si. Slov. Slav.

Poskracovati, alles abkürzen, kürzen.
Bern.

Poskrčovati, alles zusammenziehen, -fal-
ten. Bern.

Poskřečeti, ein wenig quacken. Us.

Poskřek, u, m., Geschrei, n. A poněvadž
na mě, ufám Bohu, bez mého proviněnie
p. jest i s ponukem. Hus III. 276.

Poskřel oprav v: poskřek.

470*