370

Poslziti, il, en, ení, mit Thräuen be-
netzen.

Posmadnouti, durstig werden (von vielen).
Slov. Bern.

Posmáti se. Posmieti se. Ž. wit. 2. 4.
Mnozíť by posmívali (bez: se). Št. N. 11.
Byl rván a p-ván. Výb. II. 933. Ani se po-
směju. Ž. klem. 16. a. — se čemu. Št. Kn.
š. 47., 117., 23. Ja sa mu pekne pokloním
a on sa ti mi bude ešte posmievať? Ht. Sl.
ml. 179. Tito jsú, ješto jsme se jim někdy
posmievali. Št. Kn. š. 24. Čáróm se posmáv.
Pass. 351. Posmievali sú sě svátkóm jejie
(církve). Hus I. 130., II. 410. — čím. Ten
se jím p-vá. Hr. ruk. 273. Posmievachu sě
jím. 14. stol. Mus. 1890. 196. — komu
v čem. A mohlť jest ten chtieti v tom sě
jemu jako nepřieteli p. Kšch. 4. — jak.
Noe nepoctivě posmíván byl. Zrcd. 1. a. —
z čeho. Šuhajko vlasatý neposmievaj sa
ty z chudobných diovčiniec, sám si ne-
bohatý. Koll. Zp. I. 81. — se komu jak
zač. V skrytosti někomu se p. za jeho
lásku. Sá.

Posmažiti, alles o. viel rösten. Us.

Posměch. Postavil mne všem na po-
směch. Sá. Živlů nával v p. brával. Kká.
Td. 48. Ten p. mě na duši pálil velice.
Kos. Nekupuj mi ořechy, nerob zo mňa
p-chy. Sl. ps. 155. Z p-chu rodí se ne-
návisť. Výb. II. 930. Kdyby nám mohl v čem
p. učiniti. Arch. VII. 7. Ale již toto jest
v p. a v potupenie; V p-chu něco míti.
Hus II. 81., 345., 416. Kaj je neštěstí, tam
je p. Slez. Šd. Na kom škoda, na tom p.
Slov. N. Hlsk. III. 351. Od koho posmíšek
pochází, na tom se skonává. Lpř. — Po-
směšky (písně). Vz Čes. mor. ps. 13.—16.,
197.-218., Er. P. 7., 237., Jg. Slnosť 60.

Posměchov, a, m., rybník u Vys. Mýta.
Blk. Kfsk. 1154.

Posmekati, vz Posmeknouti.

Posmeknouti si co jak. Posmekl si
turban stranou. Kká. K Sl. j. 95. — co
komu. Všeci mládenci plakali, enom ten
jeden neplakal, co jí (milé) prsténky po-
smekal. Brt. P. 67.

Posměliti koho, ermuthigen. Phľd. VI.
23., Trok. 165.

Posměšilý. P. domnění. Pož. 341.

Posměškář, e, m. = posměvač. Phľd. I.
1. 16.

Posměškovati se někomu = chváliti
ho na rub, persifliren. Nz., Orl. III. 236.,
Phľd. IX. 561.

Posmešnica, dle Káča = posměvačka.
Slov. Šd.

Posměšník. Phľd. VIII. 173., Č. Kn. š.
80.

Posměšný. P. úsměv, Hrts., přátelství
(simulatio benevolentiae). Pož. 235.

Posmětač, e, m. = žigan. Brt. D. 303.

Posmetati, posmetlovati = nečinně ob-
cházeti, lenošiti. Mor. Vck. — se kde.
Nemáme svéj chałupy, enem sa tak mezi
ludmi p-táme; Tulák se ledakde p-tá. Mor.
Brt. D. 253.

Posmetlovisko, a, m. = tulák, povrhel
Val. Brt. D. 145.

Posměvač. P. pokánie jest ten, ktož se
v hřiech smrtedlný navracuje. Hus III. 258.
(III. 120.). Dejte, dítky, stáří česť, posmě-
váčky čeká trest. Sb. uč. Vz násl.

Posměváček. Vz Přesuzováček, Pře-
střebovačka. — P. = sedmihlásek. Cf. Brm.
II. 210.

Posměváčík, a, m. = posměvač. Koll.
Zp. I. 379.

Posměvačnosť, i, f., Spottsucht, f. Us.

Posměvačný. P. hlas, tvář. Vrch., přítel.
Pož. 236.

Posměvavý = posměvačný. Kká. Td. 88.

Posmiešiť sa = směšným se státi. Slov.
Nár. nov. 1887. č. 90.

Posmieti se, vz Posmáti se. Ž. kl. (324.).

Posmíšek, ška, m. = posměšek. Bern.

Posmívací, Spott-. Šm

Posmíváček, vz Posměvač.

Posmívání. Ukřižován jest po mnohém
bití s p.; Neb často z takých p. vycházie
hněv. Št. Kn. š. 20., 117.

Posmívavě, spöttisch. P. něco říci. Sá.

Posmívavý, spöttisch. Osv. I. 183., Mus.
1880. 268.

Posmokliti sa, eine Weile weinen. Slov.
Bern.

Posmraditi, eine Weile Gestank machen.
Bern.

Posmrk, u, m. = kdo neustále posmr-
kuje, potahuje. Mor. Šd.

Posmrtiti, alles tödten. Bern.

Posmrtivý = posmrtný. P. vydání knihy.
Obz. 1888. 176.

Posmudnouti, vz Smudnouti. Zápražka
p. môže. Slov. Orl. XI. 312.

Posmutiti, alle betrüben. Bern.

Posmutnělý, niedergeschlagen, traurig.
Šm.

Posmýkati, posmýknouti, ein wenig
weiterschieben, schleifen, ziehen, schleppen.
Celá věc posmýkne se v obor krásna. Dk.
Aesth. 239.

Posmýkavý. První církev byla chudá,
p-vá, vždy místo měnící. Mus. 1886. 328.

Posnaditi = polehčiti. Bern.

Posňatek, tku, m. Počkám až do po-
sňatku (až po svatbě). Phľd. V. 363.

Posnažiti se, sich Mühe geben, an-
strengen. Bern.

Posnědek, dku, m., das Schlussmahl.
Dch.

Posnésti své bližní. BR. II. 19. a. Po-
snášeti co. Sldk. 290.

Posnětiti, das Getreide mit dem Brande
anstecken; se, vom Brande angesteckt
werden. Bern.

Posnětivý. P. jizva, Brandnarbe, f. Nz. lk.

Posněžek, žku, m., frischgefallener Schnee.
Šd.

Posnica, dle Káča, f. = první jarní ko-
pačka ve vinohradech. S p-cú jsme již ho-
tovi. Mor. Sd.

Posnice, e, f., Posnitz, ves v Kačersku
v prus. Slez. Šd.

Posnídálek, lku, m., das Gabelfrühstück.
Šml.

Posnídanka, y, f. = snídaní. Němc. VI.
339.