371

Posnídati, posnídávati. Št. Kn. š. 126.
Dřív si trochu p-dáme. Nrd.

Posnídek, dku, m., posnídka, y, f., das
Gabelfrühstück. Dch.

Posnímati, nach und nach herabnehmen.
Us. Vz Seimouti.

Posnouti, nach einander einschlafen.
Všichni posnuli. Brt. S. 92. 9. Když mi
děti bez modlitby posnou. Us. Šd.

Posnubí, n. = posnoubení. Hnoj. 236.

Pósoba, y, f. Všecka p. tohoto světa
umře, testamentum hujus mundi morte mo-
rietur. B. olom. Sir. 14. 12.

Posobášiť, alle o. viele trauen. Slov.
Bern.

Posobec = posobce. Bern.

Posobenství, n. = působení. Sv. ruk. K.
úvod.

Pósoliti, vz Působiti.

Posobnice, pl., f, kleiner Schlitten. Slov.
Ssk

Posobník. Sš. Sk. 3., Šf. Strž. II. 337.,
440., Koll. III. 174.

Posócati = poštouchati. Mor. Brt. D. 267.

Posočí, n. = hájovna u Rokycan.

Posoch. Mkl. aL. 70. Kroutivým bře-
čtanem oplétám posochy. Č. Kn. š. 199.

Posoka. Citat z Alx. B. v. 189. (HP. 76.).

Posol, u, m. P. solný, posolenka, die
Salzbrühe. Hř. — P., sla, m. = posel. Slov.
Czm. 96.

Posoliti někomu = osočiti ho, an-
schwärzen. U Brušp. Mtl.

Posolnúť = maličko osoliti. Mor. Brt. D.
160.

Posopliti, mit Rotz besudeln. Bern.

Posošiti sa. Phľd. VIII. 172.

Posošný. Ani jest Buoh posošen k tomu,
by se mohl od blaženosti v hubenstvo dáti
(ist nicht einer solchen Natur). Št. (Hš)
Mysl p-ná k milosti. Št. Kn. š. 287. 16.

Posouditi co jak: zlě, Alx., křivě, ne-
laskavé. Mž. 86. — co kým. Aby námi
smiech posúdil. Kat. 1529. — Ž. wit. 50. 6.
Cf. Pobuditi.

Posouš, e, f. = suché klestí a p. Cf. Souš
a násl. Wtr.

Posoušné, ého, n. = plat za suché lesní
chrastí. Arch. rkv. Wtr.

Posoušný. Dříví p. (suché lesní chrastí;
dříví z uschlých stromů). 1584. Wtr.

Posouti co čím. Jakoby přielbici čistú
prachem posul. Št. Kn. š. 96. — P. = po-
sunouti. Us. Vz Posouvati.

Posouvadlo, a, n., die Schiebbühne,
-brücke. Hř., Včř. Zm. II. 74.

Posouvání, n.. das Weiterrücken. Plocha
p., Jrl. 239., úhel p. ZČ. I. 263.

Posouvati. Posouvající síla. Zpr. arch.
VIII. 13., Šln. I. 19., Pcl. 33. — co kam.
Sídla jejich dále na sever posouvá. Šf. Strž.

II. 24 — se (čím) kudy. Alhidada noniem
po kruhu se posouvá. Mj. 7. P. se pří-
kopem. Neč.

Posouvátko, a, n. = posouvadlo. NA.
Vz Posuvátko.

Posouvný. P. pouzdro, přívažek, sloupek,
stojánek, válec, závaží, Mj., pravítko, ZČ.

III. 81., kříž. NA. V. 94.

Pospadati, herabfallen (von vielen). Bern.
— čemu v čem. Jak ječmenu v ceně po-
spadlo. Wtr. exc.

Pospalovati, allmählig verbrennen Bern.

Pospas. Na p. mě hodil muce. Čch. Dg.
691. Sklátil (ho do moře) rybám na p. Čch
Sl. 116. Cf. Vlšk. 193.—195., 198., 202.

Pospásati, allmählig alles abweiden. Bern.

Pospásti, pospásati, nach und nach ab-
weiden. — co. Kos.

Pospati jak. Nemocný jen chvílemi po-
spává. Dch.

Pospatřiti co Bl. Živ. Aug. 98.

Pospěch. K vám p. mám. Hlk. Knížku
z řeči latinské v český jazyk na p. jsem
přeložil. Otterd. I. 6. Vše na p. chtiec od-
byti. Št. Kn. š. 148. — P. = pluh o 7 rad-
ličkách Budeme orati pospěchem. U Kr.
Hrad. Kšť. Vz Pospěšák.

Pospěchač = pospěšák, harka. NA. IV.
74.

Pospěš. Ježek p. jablka na sobě nesa.
Krnd. 215. Je volný p. = lenoch. U Bělohr.
Bí.

Pospěšek, šku, m., vz Spěšek. Šd.

Pospěšiti = pospíšiti Račte p. so slúbe-
ným dopisom. Ev. šk. II. 276. — co = po-
chopiti, begreifen. Já jsem to nejprv p-la.
Val. Vck.

Pospěšně. Čas jde, sluší se před časem
opatřiti p. (spěšně, v čas). Arch. VIII. 48.
P. sstup dolóv. Ev. olom. 305.

Pospěšný. Hus I.117. P. zápis. Vš. 321. —
k čemu. Jsi k spasení p-ná. Výb I 367.

Pospěti. Křivý jste súd jměli, zle jste
skrze to p-ěli. Hr. rk. 147. — Ž. kl. (324.).
Mistři v hromadu pospěchu. Kat. 1461.

Pospieškati = pospíchati. Sl. ps. č. 21.

Pospievanie, n. = koleda čili sbírka po
domech, jež se počítala do ročního platu
učitelského. Slov. Rl. Pr. I. 5.

Pospích, gt. pospěchu, m = pospěch.
Laš. Tč.

Pospíchati. — kam (odkud, s kým).
Od ctnosti k zlému snažně pospíchají. Pož.
116. P. s lidem ku Praze. Šbr - k čemu.
Aby pospiešil ku poznání Boha. Hus I.
117. K spomožení mému pospěš. Mž 11. —
jak. P-chá jako z ohně. Km. Co o krk
p-li (o překot). Ehr. — do koho. Prosila,
aby do mne nep-li. Wtr. exc. — odkud:
od někoho Us. — s inft. Pospěšte domóv
jeti. Arch. VIII. 353.

Pospíchavnosť, i, f. = spěšnosť. Slov.
Bern.

Pospíchavný = spěšný. Slov. Bern.

Pospílení. Ktož jest hotov k smiechu a
ku p. Výb. I. 350. — Ž kl. (324.)

Pospíleti. — kým. Druhý, jenž Bohem
p-lé. Hr. rk. 273. — Výb I. 349. Cf. Spíleti.

Pospíšil Jan Hostivit, nar. 1785., im-
pressor. Jg. H. l. 614., Bačk Písm. 374,
626., Tf. Mtc. 37., Jg. Z. 192., Rk. Sl. —
P. Jarosl., nar. 1812., knihtiskař a spis. Jg.
H. 1. 614., Pyp. K. II. 258., Bačk. Př. 16,
Bačk. Písm. 930., Rk. SI. — P. Ladisl. Jg.
H. 1. 614. - P. Řehoř. Blk. Kfsk. 1013.,
Rk. Sl.

Pospíšilka, y, f., die Eilerin, Beschleuni-
gerin. Bern.