372

Pospíšilová M. Vz Bačk. Písm. 859.

Posplatiti, pospláceti, nach und nach
ab-, bezahlen. — co: dluhy. Kos

Pospojovati, nach und nach verbinden.
Bern.

Pospol. Prvočty na p. Vz Prvočet. Šim.
52.

Pospolek, lku, m., der Clubb. Šm.

Pospolitosť majetku. Sš. Sk. 33. —
P. = společnosť. Šf. Strž. I. 587., Pal. Rdh.

I. 303. P. lidská, Osv. I. 171 , hospodářská,
právní. Kzl. Cf. Zaobjíti s kým.

Pospolitý. Cf. Mkl. Etym. 256. P. obec
(staroslavný název samostatného státu pol-
ského). Kká. Td. 369. — P. = obecný. P.
píseň, Gesellschafts-, Dch., škola, Ev. šk.

II. 84., povaha člověka, svazky, úvěr, vý-
roba, Kzl., život. — P. = sprostý. P. lid.
Šf. Strž. I. 101., II. 513. — P. = prosto-
národní. P. Čili prostonárodní zpěvák. Koll.
Zp. II. 487.

Pospolku jeli (společně). Arn. 2025.

Pospolně Něco držeti. Arch. VIII. 521.

Pospolnosť vniterného života. Pal. Rdh.
I. 388. Silnější každá p. bývá nežli po
různu roztrhaná. Bart. 226. Cf. Jg. Slnosť 33.

Pospolný duch, Corpsgeist, smysl, -sinn,
život či občanský. Šf. III. 261.

Pospolstvo Achajských. Vký.

Pospolu. Ten den táno jmieli sme obec
p., před níž sme ty listy čísti dali. NB.
Tč. 85.

Pospořil, a, m , mlýn u Tišnova.

Posporiť sa = ponáhleti. P-ril sa domov.
Slov. Rr. Sb. — Dbš. Sl. pov. II. 10.

Pospouštěti, ein wenig herablassen. Us.

Pospratať = popratať. Slov. Bern.

Pospraviti co s kým = vyjednati. Němc.
— co jak: dobytek pořádně p. = pokli-
diti. Us. Rjšk., Němc.

Posprchovať, ein wenig herabfall en. Bern.
Kyt posprchal (vypadal). 1591. Wtr. obr.
534.

Po sprostu, schlicht. P. mluviti. Us. Té.

Pospůlka, Mischmasch, Kaudrwelsch. Slez.
Šd.

Pospůsobiti čeho. P-biv svých věcí jel.
Let. 114.

Pospúzeti = sháněti, prohledati. Rgl.

Posran, a, m. = posránek. Ssk.

Posranec, nce, m. = posránek, člověk
bojácný. Ssk., Bern. Mor. Rgl.

Posrati koho Vy se poserete a zas se
oblížete (vynadáte si a zase se udobříte).
U Žamb. Dbv. — se čím (kam). Jeden
dva tři, my jsme bratři; jeden je tu mezi
nama, co se posral slaninama (. . . mezi
námi, co se p. do tý slámy). Říkadlo. Šd.
Cf. Zadřístati.

Posrbený, vz Posrbiti. P. slovo Konavlje.
Šf. Strž. II. 288.

Posrbiti, il, en, ení, serbisiren. Šd.

Posrbštilý, serbisirt. P. jazyk. Pyp. K.

Posredstvo, a, n. = prostředek. Slov.
Czm. 96.

Posretnúť = postřehnouti, begegnen. Slov.
Loos.

Possáti, ein wenig saugen. Mléka z prsu

p. Šmb.

Póst =půst. Ž. kl. (324.). Posud. slov.

Postač, e, f. Na p. něco vysvětliti, ge-
nugsam. Us. Vck.

Postačitelně, hinreichend. Us. Lpř.

Postačitelný. Sám o sobě p.; Sám sobě
p. Lpř. Sl. I. 105.

Postačný. P. zpráva. Šf. Strž. I. 295.,
II. 271. — k čemu. Šf. Strž. II. 3 97.

Postahovať, allmählig zusammenziehen.
Bern.

Postaja, e, f. = stanice. ZObz. XXIII.
225.

Postal, a, m., hora na Slov. Brt. L. p.

I. 28.

Postalina, y, f. = měsíčnice, lunaria, die
Mondviole, rostl. Vz Slb. 706.

Postalý, abgelegen. Bern.

Postan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Postápěti, allmählig alles untertauchen.

Postarati se oč jak: ochotně. KB. VI.

Postárlý = obstárlý. Nrd. Kosm. ps. 24.

Postarožně = po starém způsobu. P.
někoho vítati. Pokr. Z hor. 153.

Postarší = starší. Val. Vck, Brt. D.
168.

Postať, vz Podstata, Sv. ruk. K. III.
úvod. V MV. nepravá glossa. Pa.

Podstata = podoba atd. Č. Rž. LX.
Oblekl na se postať a stav služebníka. Sš.

II. 165. Nechť v prostou řízu postať má se
halí. Hdk. Postať dívky. Osv. Sličná postať
její; Postať obrovská se vyvýšila; Mní otce
svého postať zříti. Čch. (Dg. 702., L. k. 81.,
Mch. 71.) — Postať rodu. Alx. BM. v. 70.
(HP. 82.). — P. ženců. Von má jedny žence
pořád po dvacíti, po třicíti a to u jednej
p-ti. Brt. P. 132. Bůh vykázal každému
z nás jistú postať ve vinnici své. Zbr. Mudr.
I. 133., 138. Diovčence do žatvy! srpy
ako britvy: ktorá vyžne postať, má šuhajka
dostať. Koll. Zp. I. 300.

Postátění, n. P. železnic. Kzl. 89.

Postátěný; -en, a, o. P. železnice. Kzl.
75.

Postáti. — abs. Postůj, povozníčku, až
se já napiju. Sš. P. 145. — kde. Doma
postávati = lenošiti. Us. — s kým. S kým
kdo postává, takým se stává. Lpř., Hkš.
exc.

Postatný = pomocný. — komu (v čem).
A jsa svým liudem p-ten. Výb. I. 170. Aby
byl mu p-ten v jeho potřebách. Pal. Děj.
IV. 2. 87.

Postav = kus sukna. Mkl. Etym. 319. a.,
Arch. VIII. 372, Št. Kn. š. 172. 16, 256.
14. Prodati děravý p. za celý. Št. Kn. š.
173. P. sukna žitavského byl za 7 neb
za 8 gr. (za Ladislava). Let. 163. (515.).
Na Slov. menujú suknom tkanivo a valivo
od domácích súkenníkov z domácej ovčej
vlny shotovené; postav je tože, ale z jem-
nejšej vlny, barvený a vo fabrikách lebo
od postavníkov shotovený. Dbš.

Postava = podoba atd. P-vy básně dra-
matické. Dk P. normalní, Šp., štíhlá, plná,
okrouhlá, Šml, rytieřská. Alx. časové mění
postavu tohoto světa; Jakož někteří po-
chlebují vdovám majíc duchovú postavu
(Schein der Heiligkeit). Št. Ďábel v p-vě
člověka vážného. Pož. 97. P-vú maličký



	372

	Pospíšilová M. Vz Bačk. Písm. 859. Posplatiti, pospláceti, nach und nach ab-, bezahlen. — co: dluhy. Kos Pospojovati, nach und nach verbinden. Bern. Pospol. Prvočty na p. Vz Prvočet. Šim. 52. Pospolek, lku, m., der Clubb. Šm. Pospolitosť majetku. Sš. Sk. 33. — P. = společnosť. Šf. Strž. I. 587., Pal. Rdh. I. 303. P. lidská, Osv. I. 171 , hospodářská, právní. Kzl. Cf. Zaobjíti s kým. Pospolitý. Cf. Mkl. Etym. 256. P. obec (staroslavný název samostatného státu pol- ského). Kká. Td. 369. — P. = obecný. P. píseň, Gesellschafts-, Dch., škola, Ev. šk. II. 84., povaha člověka, svazky, úvěr, vý- roba, Kzl., život. — P. = sprostý. P. lid. Šf. Strž. I. 101., II. 513. — P. = prosto- národní. P. Čili prostonárodní zpěvák. Koll. Zp. II. 487. Pospolku jeli (společně). Arn. 2025. Pospolně Něco držeti. Arch. VIII. 521. Pospolnosť vniterného života. Pal. Rdh. I. 388. Silnější každá p. bývá nežli po různu roztrhaná. Bart. 226. Cf. Jg. Slnosť 33. Pospolný duch, Corpsgeist, smysl, -sinn, život či občanský. Šf. III. 261. Pospolstvo Achajských. Vký. Pospolu. Ten den táno jmieli sme obec p., před níž sme ty listy čísti dali. NB. Tč. 85. Pospořil, a, m , mlýn u Tišnova. Posporiť sa = ponáhleti. P-ril sa domov. Slov. Rr. Sb. — Dbš. Sl. pov. II. 10. Pospouštěti, ein wenig herablassen. Us. Pospratať = popratať. Slov. Bern. Pospraviti co s kým = vyjednati. Němc. — co jak: dobytek pořádně p. = pokli- diti. Us. Rjšk., Němc. Posprchovať, ein wenig herabfall en. Bern. Kyt posprchal (vypadal). 1591. Wtr. obr. 534. Po sprostu, schlicht. P. mluviti. Us. Té. Pospůlka, Mischmasch, Kaudrwelsch. Slez. Šd. Pospůsobiti čeho. P-biv svých věcí jel. Let. 114. Pospúzeti = sháněti, prohledati. Rgl. Posran, a, m. = posránek. Ssk. Posranec, nce, m. = posránek, člověk bojácný. Ssk., Bern. Mor. Rgl. Posrati koho Vy se poserete a zas se oblížete (vynadáte si a zase se udobříte). U Žamb. Dbv. — se čím (kam). Jeden dva tři, my jsme bratři; jeden je tu mezi nama, co se posral slaninama (. . . mezi námi, co se p. do tý slámy). Říkadlo. Šd. Cf. Zadřístati. Posrbený, vz Posrbiti. P. slovo Konavlje. Šf. Strž. II. 288. Posrbiti, il, en, ení, serbisiren. Šd. Posrbštilý, serbisirt. P. jazyk. Pyp. K. Posredstvo, a, n. = prostředek. Slov. Czm. 96. Posretnúť = postřehnouti, begegnen. Slov. Loos. Possáti, ein wenig saugen. Mléka z prsu p. Šmb.	Póst =půst. Ž. kl. (324.). Posud. slov. Postač, e, f. Na p. něco vysvětliti, ge- nugsam. Us. Vck. Postačitelně, hinreichend. Us. Lpř. Postačitelný. Sám o sobě p.; Sám sobě p. Lpř. Sl. I. 105. Postačný. P. zpráva. Šf. Strž. I. 295., II. 271. — k čemu. Šf. Strž. II. 3 97. Postahovať, allmählig zusammenziehen. Bern. Postaja, e, f. = stanice. ZObz. XXIII. 225. Postal, a, m., hora na Slov. Brt. L. p. I. 28. Postalina, y, f. = měsíčnice, lunaria, die Mondviole, rostl. Vz Slb. 706. Postalý, abgelegen. Bern. Postan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. Postápěti, allmählig alles untertauchen. Postarati se oč jak: ochotně. KB. VI. Postárlý = obstárlý. Nrd. Kosm. ps. 24. Postarožně = po starém způsobu. P. někoho vítati. Pokr. Z hor. 153. Postarší = starší. Val. Vck, Brt. D. 168. Postať, vz Podstata, Sv. ruk. K. III. úvod. V MV. nepravá glossa. Pa. Podstata = podoba atd. Č. Rž. LX. Oblekl na se postať a stav služebníka. Sš. II. 165. Nechť v prostou řízu postať má se halí. Hdk. Postať dívky. Osv. Sličná postať její; Postať obrovská se vyvýšila; Mní otce svého postať zříti. Čch. (Dg. 702., L. k. 81., Mch. 71.) — Postať rodu. Alx. BM. v. 70. (HP. 82.). — P. ženců. Von má jedny žence pořád po dvacíti, po třicíti a to u jednej p-ti. Brt. P. 132. Bůh vykázal každému z nás jistú postať ve vinnici své. Zbr. Mudr. I. 133., 138. Diovčence do žatvy! srpy ako britvy: ktorá vyžne postať, má šuhajka dostať. Koll. Zp. I. 300. Postátění, n. P. železnic. Kzl. 89. Postátěný; -en, a, o. P. železnice. Kzl. 75. Postáti. — abs. Postůj, povozníčku, až se já napiju. Sš. P. 145. — kde. Doma postávati = lenošiti. Us. — s kým. S kým kdo postává, takým se stává. Lpř., Hkš. exc. Postatný = pomocný. — komu (v čem). A jsa svým liudem p-ten. Výb. I. 170. Aby byl mu p-ten v jeho potřebách. Pal. Děj. IV. 2. 87. Postav = kus sukna. Mkl. Etym. 319. a., Arch. VIII. 372, Št. Kn. š. 172. 16, 256. 14. Prodati děravý p. za celý. Št. Kn. š. 173. P. sukna žitavského byl za 7 neb za 8 gr. (za Ladislava). Let. 163. (515.). Na Slov. menujú suknom tkanivo a valivo od domácích súkenníkov z domácej ovčej vlny shotovené; postav je tože, ale z jem- nejšej vlny, barvený a vo fabrikách lebo od postavníkov shotovený. Dbš. Postava = podoba atd. P-vy básně dra- matické. Dk P. normalní, Šp., štíhlá, plná, okrouhlá, Šml, rytieřská. Alx. časové mění postavu tohoto světa; Jakož někteří po- chlebují vdovám majíc duchovú postavu (Schein der Heiligkeit). Št. Ďábel v p-vě člověka vážného. Pož. 97. P-vú maličký