373

bieše. Hus II. 407. P-vy byl vysoké. Pass.
mus. 358. Vyletě z toho člověka čert v čer-
ného ptáka postavě. Pass. 482. Uzřeli krásnú
hvězdu v postavě jednoho krásného dítěte
Pass. — P. = tváření atd. Hněv druhdy
se ukáže i v řeči, aneb u p-vě tváři za-
rmúcené, im Gesichtsausdrucke, Physiogno-
mie. Št. Kn. š. 183. — P. = podstata. Po-
stavy a mravy lidské; Kladiva měla svou
barvu a p-vu železnou; Nehleďte k řeči,
ale k postavám. Výb. I. 957., II. 1117.,
1265. Jen to, ježto v p-vě aneb v místě
proměnu vezme, was sich qualitativ oder
räumlich ändert. Št. Pravý peníz má býti
též váhy a z takéhož střiebra n. zlata jako
dřevný, když jest též p-ty, von derselben
Prägung; Neb ač se to nezdá lichva svú
p-v;í. Št. Kn. š. 160., 173. — P. = osnova
oproti útku. Us. — P. = postav. V MV.
pravá glossa. Pa.

Postavcový. P. plášť. Výb. II. 363. P.
rúcho. Mill. 93.

Postavec. Zlatý p. a tkanice a aksamit.
Arn. 1960.

Postavec, e, m. = kdo postavuje man-
dele na poli n. kuželky na koželně, der
Aufsteller. Tč.
Postavečka, y, f., zdrobn. postava. Kos.
Postavení, die Stellung. P. slunce k zemi
a k luně. J. Lpř. P. slunce nad obzorem.
Stč. Z. 516. (520.). Politické naše p. Us.
Pdl. P. žen ve společnosti. Sbn. P. ve službě
a práci. Dch. — P. die Gestelligmachung.
Potom na rukojmě dán jest Krajířovi pod
tisíc kop ra p. Mus. 1883. 141. Otce toho
sladovníka uručili pod 50 kop gr. na p. Let.
341.

Postavený v čem. V pracech p-veni
sme. Rvač. — jak. Muž vysoko p-ný. Osv.
Děj na jisto p-ný. J. Lpř. — komu zač:
za vzor. Ndr. — kde: pod poručenstvím.
Us. Pdl.

Postavička, y, f. = malá postava. Čch.,
Hrts.

Postaviti, ponere. Ž. wit. Ann. 8.; collo-
care, Ž. wit. 22. 2., statuere 17. 34., con-
stituere 17. 44., aedificare. 88. 5. — co.
Tak jsem ještě spuosob svého psanie po-
stavil. Jel. Enc. m. 7. Umí kus munduru
p. Ehr. 12. — co kde (proti čemu, kdy).
P. vojsko podél hranic, Us. Pdl., někoho
na soudě, se před králem. Mus. Nepřítel
za řekou děla postavil. Posp. Na přímce
v určitém bodě kolmici p. Jd. U mojej ma-
teri varenuo, pečenuo, u tvojej, šuhajko,
ani postavenuo. Koll Zp. I. 230. Postavte
ho na kopečku proti jasnému slunečku.
Sš. P. 41. Jak výše p no jest. Mus. Musil
na rozkaz JMK. od pána svého na hradě
pražském v soudu komorném p-ven býti.
Mus. 1883. 141. V městě chrám p-vil. Pož.
3. Až tito (artikulové) budou na místě po-
staveni. Let. 390. Aby ho před ním p-vil.
Pass. mus. 429. V súdný den postaví jej
na pravici. Št. Kn. š. 23. Někoho před
pány a vládykami p. 1535. Mus. — co
kam (čím). Vojsko do pole p., Osv., se
pod něčí vládu, ochranu, J. Lpř., něco
v pravé světlo, se na nějaké stanovisko,
něco mimo pochybnosť, Osv., někoho v čelo,

Us, do zálohy. Šmb. Za ni se p-vil (hájil
jí). Sá. Postavte koníčky pod lindu zelenó.
Sš. P. 36. P-vil libellou něco do vodorovné
polohy. ZČ. III. 51. P-vil před nás člověka
z Bzence; Kterak ty věci k místu p. máme.
NB. Tč. 85. Bylo by ho třeba p. za sklo.
Us. — nač. P. na snídaní, na polívku (na
plotnu k vaření snídaní atd.). Us. Rjšk. P.
něco na odiv; P. někomu něco na počesť.
Us. Pdl. P-vil mne všem lidem na po-
směch. Sá. Kteří byli na to p-ni (ustano-
veni). Bl. Ž. Aug. 18. Jan Lazebník před
námi na svědky žalobu p-vil. NB. Tč. —
se oč čím jak. Statečnosť jest ctnosť, jíž
kto ustavičně a vesele p-ví se o dobré.
Hus I. 119. — se. P-li se (postavili si
novou chalupu) a tož si vypožčali. Mor.
Brt. D. — zač. Má se za mládence p.
(k svatbě). Za to zle se jí p-voval (odpo-
roval). Sá. Nepostavuj jim této zlosti za
hřiech. Pass. — jak. P. se ze široka. Vlč.
Někoho někomu po bok p. Us. Pdl. Ně-
komu se platně p., Jem. den Mann stellen.
Dch. P- li se polem proti němu, Let. 79., od-
porem. Šmb. Potěšil ho, že vše na dobré
míře p-no bude. Mus. 1880. 24. Rozkázáno
jim, aby obojí svědomie p-li osobně. Arch.
VII. 455. Ozdobně a řemeslně svou řeč
p-vil. BR. II. 614. b. — na čem. Ale ne-
stalo se, na čemž ho ten kněz p-vil. Bl. Ž.
Aug. 107. — co komu: šaty (ušiti, zdě-
lati). U Ještěda. Sá. — proč. Z kterých
příčin měl p-ven býti. 1535. Mus. 1883. 142.

Postavka, y, f. Tam tělo svaté v hed-
vábné postavce obinuvše na pochování nesli.
Pass. mus. 332.

Postávka, der Absatz, ve spise. Nz.,
Šf. III 210. Dvě p-ky prohlášení. Dch.
A ten spěch, v jakémž verš 17. ve třech
p-kách událosť vyličuje. Sš. Sk. 145.

Postavkár, a, m. = postávač, zaháleč.
Slov. Zbr. Hry 63.

Postavník = svícen. Před ním Martin
p. držel Let. 212. — P. = svíce. Jakoby
zažehl tři tisíce p-kuov. Sv. ruk. 125. —
P., a, m. = kdo vyrábí jemné barvené po-
stavy (sukna), Tuchfabrikant. Slov. Dbš.
Obyč. 9. Vz Postav (dod.).

Postavný, figuralisch. V.V. 11.

Postek, stka, m., emberiza miliaria, die
graue Ammer. Bern.

Postékati, nach und nach abfliessen.
Bern.

Posteklíště, ěte, n. = človek zlostný,
zlobivý. U N. Kdýně. Rgl.

Postel. U Vysokého mas. Pam. arch.
XIV. 359. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Šrc.
248., Mkl. Etym. 320. b. — P. = lože. Ž.
wit. 6. 7., 40. 4. a j. Slzami p. svlažovati.
Us. Ranně do p-le, ranně z p-le. Sb. uč.
Kdo má p. s nohami ke dveřím postavenou,
dobře spí. Mus. Vz Lože, 2. — P. = ste-
livo dobytku. Asi místo podstel, vz Pod-
stélka. Zašla jsem do lesa na p. Slez. Šd.

Postelářka, y, f. = postelnice, die Bett-
frau. Šp.

Posteliště, ě, n. = postel. Keď ešte toho
p-ště nemáme, nuž som vám na peci po-
stlala. Dbš. Sl. pov. VII. 17.