375

284. Jenž nepostúpil po radě nemilostivých.
Ž. wit. 1. 1. — kde (jak, oč). Ve vzduchu
postupuje zvuk rychlostí 333 metrů. Mj.
V první komposici postoupil jsem v lokaci
o několik honů. Kos. — v čem: v službě.
Hrts. — čeho k čemu: k životnímu uží-
vání, zum lebenslänglichen Gebrauche. J.
tr. — jak. Volným krokem p. Vrch. Při-
bývání lidstva p-puje velmi ponenáhlu. Osv.
Škály postupují v celých a půltonech. Fr.
Chlum. Chromatická stupnice p-puje v sa-
mých půltonech. Mj. 220. — kam. Když
vědomosti dále p-pují. Mj. 2. P. na návrší.
Posp. Bych před sě postúpal snažně. Prav.
2891. — oč. O třídu p. Us. Dch. — proti
komu (jak). Proti takovému má se vší
přísností postupováno býti. Us. Múdrý Ša-
lamún p-pil po obyčeji svých žen protiv
Bohu. Št. Kn. š. 64. — čím oč (v čem).
Každým kyvem p-pí kolo o zub. Mj. 161.
Čímž p-li jsme v určení pojmu o krok dále.
Dk. P. pochodem. Dch.

Postoupnosť. Zákon p-sťi. Vz Jg. Slnosť.
33.

Postpliocenní doba. Stč. Zem. 729.

Postráceti, allmählig verlieren. Us.

Postrádatelný = čeho možno postrádati,
vermissbar atd. Arb.

Postrádati, entbehren. Cf. Mkl. Etym.
324. b. Postrádám peněz, pomoci, správně:
jsem bez peněz, bez pomoci atd. Cf. Brt.
S. 3. vd. 169. Prázdné slovo věcného vý-
znamu p-jící, lepe; bez všeho významu. Ib.
179. 3. — čím. Těch vloh, co rezem p-ly
dlouhým, síla mizí. Sš. II. 325.

Postrádosť, i, f. Že se slovy těmi . . .
nemůže Pavel potahovati k těm p-stem,
ježto při hlásání evangelia podnikl. Sš. II.
240.

Postrahovati = drobet strahovati.
Postrachovati se, eine Weile fürchten.
Bern.

Postraněk, Cf. List. fil. XIII. 182., Mkl.
Etym. 322. a.

Postranice u žebříku, lodní, Lpř., v di-
vadle, die Coulisse, lafetty, Lafettenwand.
Čsk, NA. III. 99.

Postranně. P. řeči mluviti. Arch. VIL
73. To jen p. sem náleží, nebenbei. Šf. III.
157.

Postranní, Seiten-. P. řez kamene, Seiten-
steinschnitt, Nz. lk., závisť, Km., korba,
Lpř., tlak, NA. IV. 228., SP. II. 11., honci,
verlohrene Wehr, vítr, Škd., kulissy v div.,
gallerie, přípisky, ližina. Us. Pdl. — P. =
vedlejší. P. forma slova, Šf. Strž. II. 143.,
stezka, Vlč., oltář, loď chrámová. Us. Pal.—
P. = nepořádný atd. P. pře. Cf. Kn. dr.
LXV. P. zápis. Vz Výb. I. 1235. — P.
honci až do konce polož do: P., Seiten-.

Postřapiti, alles auftrennen. Bern.

Postřásati, alles allmählig abschütteln.

Postrastný, besorglich. Šm.

Postrašeně, erschreckt. Krouží p. sem
a tam (o ptácích). Osv. I. 84.

Postrašný výstřel, Schreckschuss. Us.

Postrážný = strážný. Bern.

Postrčení desetinné tečky v dělenci
i děliteli o stejně mnoho míst. Šim. 75.

Postrčiti co kde: rafičku, ručičku na
hodinách. Us. Pdl. — co oč kam: dese-
tinnou tečku o několik míst v pravo n.
v levo. Šim. 74., 75. — koho odkud. Ženy
sě vadie postrkajíc jedna druhé s stolice.
Hus I. 130.

Postřední, n., sam. u Březnice.

Postřeh, u, m = vjem, perceptio. Dk.
Aesth. 147., Hlv. 47.

Postřehač Pavel, knihtiskař 1660. Jir.
Ruk II. 135.

Postřehnouti co kde. P-hoval tam jen
obchody s květinami. Čch. Brč. 120. Ty
vše v domě dobře postřehuj. Msn. Or. 95.
Postřehli známky padělanosti. Gb.

Postřel, u, m. = postřela. Čsk. — P. =
vidlák, červ, pajeď na konci prstu. Pově-
rečný lid dává si od toho pod bolavou
rukou vystřeliti a to před čtvrtkem. U
Opavy. Klš.

Postřeliti, postřelovati koho kam: do
boku. Us. Brt.

Postřešiť = střechou opatřiti, bedachen.
Ssk.

Postřešný žlab. Zpr. arch. VII. 54.

Postřet. Když blížil se k hlavnímu městu,
král nám vyjel mu v postřet (naproti) a
přivítal ho. Pal. Děj. IV. 1. 331.

Potřetnouti koho (akk.) Brt. N. p. I.
35., 288., II. 439., Sš. P. 4., Hr. rk. 363.,
Sl. ps. č. 170., Koll. Zp. II. 312., Kat. 138. —
se s čím. Postretnul sa s náhľadom iných.
Slov. Ev. šk. II. 12.

Postřežitelnosť, i, f., die Wahrnehm-
barkeit. Pdl.

Postřežitelný, wahrnehmbar. — čím:
smysly. Hlv.

Postřežka, y, f. = čekaná, Anstand, m.
Slov. Večerního času vycházíval do hor
na p-ku. Koll. IV. 159. — Světz. 1880.
354. Cf. Postřížka.

Postřežník, a, m., der Nachsteller; Pa-
trulle. Bern.

Postřežný, bemerkbar, wahrnehmbar. Sš.

Postrhovati, allmählig alles abreissen.
Bern.

Postříbrněný = postříbřený. Šd.

Postříbrniti = postříbřiti. Šd.

Postřibřování, n. Cf. Šf. Poč. 286.,
Schd. I. 365.

Postřibřovátko, a, n., lépe než postři-
břítko.

Postříci, vz také Postřehnouti, Postří-
hati.

Postřiebati, vz Postřebati, Jišelek.

Postřiežka, y, f. = hlídka, dohled. Slov.
Němc. III. 12.

Postřihač Lukáš. Blk. Kfsk. 962. — P.
suken. Arch. VIII. 372. Cf. Wtr. Obr. 543.

Postříhati. Jal se jeho p-hati a rány
veliké jemu dávati. Výb. II. 44. — koho
kdy. Při hodech postřihli syna (po prvé
ho ostříhali). Vz Postřižiny. Šf. Strž . II. 370.

Postřihovati, vz Postříhati.

Postřihy = postřižiny, první ustřižení
vlasů; tím byl jako Bohu poručen, aby
v muže dospěl. Pal. Rdh. II. 264. Vz Po-
střižiny.

Postřiženec, nce, m. = tonsurat. Hnoj.
212.