Předchozí (376)  Strana:377  Další (378) |
|
|||
377
|
|||
|
|||
Posunkový. P. řeč. Dch. Původ jazyka
od řeči p-vé až do nynější vyvinutosti jeho. Blý. Osv. 1885. P. bezřečí. Posunovač, e, m., der Schieber. P. že-
lezničních vozů. Us Posunovadlo, a, n. = přístroj k posu-
nování. Zpr. arch. VIII. 70. Posunovati, vz Posunouti. — P. = hru nebo řeč posunami provázeti, gesticuliren. Nz , Dk P. 69. Posupiti Cf. Mkl Etym. 315.
Posupně, finster. P. se mračiti. Vlč. —
P., spöttisch P. se zasmáti. Us., Nár. listy. 1889. Posupnosť. Osv. I. 276.
Posupný. P tvář, Msn. Or. 27., Kká.
Td. 52., čelo, Čch Sl. 80., líce, Čch. Dg. 613., šero, Čch. Mch. 46., lodník. Čch. Sl. 106 Posúriť něco = pohnouti něčím. Cf.
Súriť. Slov. Šd. Posurnúť = žduchnouti. Val. Brt. D.
253. Posúšati se = pomětati se, herumstrei-
chen. Val. Vck, Brt. D. 253. Posúšek, posúšik, u, m. = posuch, po-
struheň. Slov. Phľd. IV. 59 Posušiska, pl., n = pole na Vsacku.Vck.
Posušitý. P. dřevo = které brzo vyschne.
Val. Brt Ď. 168., Slov Ssk. Posúšok = osúšok. Slov. Ssk.
Posúti, vz Posouti
Posutý = posypaný, bestreut. — čím
Kaše p-tá skořicí. Us., Jrsk. Vz Posouti Posuv = posunutí. Vz Včř. Z. II. 62.
Posúvátko, a, n. = posuvná lišta, Schie-
bungsleiste, f. Nz., NA. IV. 209. Posuvka = posouvací přístroj. NA. III.
135. — P. = kruhoměr, siloměr, das Gabel- mass. Sl. les. — P. v hud., vz Mlt. Posuvník, u, m., der Schuber. P. kola
stupního, Steigrad-. Šp Posuvnosť, i, f. = posmyčnosť, die Ver-
schiebbarkeit. Nz. Posuvný. P. lavina, Rutschlavine, Nz.,
tření, Verschiebungsreibung, Šp., okno, dvéře. Schieb-, Včř. Z. I. 33., tyč, NA. IV. 199., válec, držadlo, skřipec, stínítko, ZČ. I. 171., 181., III. 11., šroub, Wld., koleje, měřítko, úhelník. Us. Pdl. Posuzovačnosť, i, f. Mus. 1889. 146.
Posuzovačství, n., Beurtheilungssucht,
f. Zlomyslné p. Mus. 1890. 297. Posužovati, ein wenig quälen. Bern. Vz
Posoužiti. Posvácanec, nce, m. = posvěcenec, kněz.
Slov. Hol. 163. Posvácaný = posvěcený. Hom. opat.
152. b. 6. Posvácati = posvětiti. Slov. Bern.
Posvaditi se = pohádati se Po obědě
dobře se p-li. Výb. II. 1449. Posvaliti pramen (dříví) = na mělčině
uváznuvší zase do vody strčiti. Na Vltavě. Špd. Posvatený = posvěcený. P kněz. Slov.
Hol. 215 Posvatiti = posvětiti Slov. Bern.
Posvátně. Hus III. 173.
Posvátní, vz Posvátný.
|
Posvátnice Sdl. Hr. IV. 276.
Posvátniště, ě, n. = sakrář. Hnoj. 46.
Posvátnosť. Ev. olom. 113., 196.
Posvátný. P. knihy, Šmb., doba, oka-
mžik, Dch., zvíře, Osv., ticho. Šml. Drahé jest přijímánie těla božieho p-tnie toliko. Hus III. 173. — komu. Delfín Ladě p-tný. Koll. St 762. Posvěcení jest kostela požehnánie neb
hod, v který pamatují to požehnánie. Hus II. 417. P., sacrificatio, Ž. wit. 77. 54., sacri- ficium. 105. 28. Posvěcený čím: utrpením. Vrch.
Posvědčiti, testificari. Ž. wit. 49. 7. —
jak. Mlčky p-la. Osv. — čeho. čehož i ten nejmoudřejší politikus p-čuje. Abr. V. 38. Aby Bóh nebeský jeho pravdy p-čil. Hus I. 94. Posvěrka, y, f., die Gold-, Gerstenammer.
Škd. Posvět, u, m. = dračka, svítivo. Ev. víd.
133. Místo v Exodu 12. 7.: Ponet super utrumque postem et in superliminaribus do- morum přeloženo chybně: Položí na obě veřeje i také posvětóm. Překladač četl in superluminaribus m. in superliminaribus (na ponebí, na nadpraží) a v omylu tom užil slova posvět. Jir. Mor. 61. — P. = lůj. P. točený. 16. stol. Wtr. Obr. 39. Posvěta. Považoval se za umělce z po-
volání a z p-ty. Kdyby svou návštěvou dala krajině jaksi poetické p-ty. Šml. Posvětina. y, f. = svěcenina. Hnoj. 120.
Posvětiti co, se čemu. Život svůj vědě
p. Hrts. P-li jsme se lepší víře. Kká. Š. 75. — čeho (komu). Aby jich p-til. Pulk. P-tiž nám pokrmů. Brt. N. p. I. 236. — čím (jak), kde k čemu. Duch sv. svou milostí nás p-cuje. Mž. 20. (126). Jenž k obětem je velkým posvětí dnes lásky kouzlem, zítra nadšením. Vrch. Aby také v svých domiech, čtúc božie písmo, až do plna se p-li milo- srdenstvím jeho. Št. Kn. š. 4. — kdy. Tys mne na křtu sv. p-til. Mž. 2. Posvetlastý = pomodravý, bläulich. Slov.
Bern. Posvetlavý = pomodravý, bläulich. Slov.
Bern. Posviacať= posvěcovati. Slov. N. Hlsk.
XIV. 141. Posviacka, y, f. = posvěcení. Slov. Sl.
let. III. 125. P. chrámu. Zátur., Ssk., Koll. Zp. II. 198. Posvícenačka, y, f. P-ky = druh hru-
šek.. Sá Posvícení. Cf. Zbrt. 289., Rk. SI. Str.
803. b. 2. ř. sh. za Hus polož: II. 407. — Št. Kn. š. 103., 171. — P. =hody. Martin- ské p. Svt. 177. O p. sedlák Jonák: k obědo kos masa, křen s mlíkem a s réžem sle- pice, kašo posepanó perníkem. Brt. N. p. 305. Vy tam máte ještě s prací p. (nemáte těžké práce). U Rychn. Msk. Nemůž býti pořád p., někdy také musí býti — pouť. U Chroustova u Milet. Tbnk. P. v Praze. Vz Let. 211., 233. — Hádanka. Starý se narodí a mladý umře (p., za týden hody). Mor. Brt. - P. = babí léto. U Kr. Městce. Kšť. — Tbz. — P. Staré, Alkermessyrup. U Náchoda. Gth. |
||
|
|||
Předchozí (376)  Strana:377  Další (378) |