377

Posunkový. P. řeč. Dch. Původ jazyka
od řeči p-vé až do nynější vyvinutosti jeho.
Blý. Osv. 1885. P. bezřečí.

Posunovač, e, m., der Schieber. P. že-
lezničních vozů. Us

Posunovadlo, a, n. = přístroj k posu-
nování. Zpr. arch. VIII. 70.
Posunovati, vz Posunouti. — P. = hru
nebo řeč posunami provázeti, gesticuliren.
Nz , Dk P. 69.

Posupiti Cf. Mkl Etym. 315.

Posupně, finster. P. se mračiti. Vlč. —
P., spöttisch P. se zasmáti. Us., Nár. listy.
1889.

Posupnosť. Osv. I. 276.

Posupný. P tvář, Msn. Or. 27., Kká.
Td. 52., čelo, Čch Sl. 80., líce, Čch. Dg.
613., šero, Čch. Mch. 46., lodník. Čch. Sl.
106

Posúriť něco = pohnouti něčím. Cf.
Súriť. Slov. Šd.

Posurnúť = žduchnouti. Val. Brt. D.
253.

Posúšati se = pomětati se, herumstrei-
chen. Val. Vck, Brt. D. 253.

Posúšek, posúšik, u, m. = posuch, po-
struheň. Slov. Phľd. IV. 59

Posušiska, pl., n = pole na Vsacku.Vck.

Posušitý. P. dřevo = které brzo vyschne.
Val. Brt Ď. 168., Slov Ssk.

Posúšok = osúšok. Slov. Ssk.

Posúti, vz Posouti

Posutý = posypaný, bestreut. — čím
Kaše p-tá skořicí. Us., Jrsk. Vz Posouti

Posuv = posunutí. Vz Včř. Z. II. 62.

Posúvátko, a, n. = posuvná lišta, Schie-
bungsleiste, f. Nz., NA. IV. 209.

Posuvka = posouvací přístroj. NA. III.
135. — P. = kruhoměr, siloměr, das Gabel-
mass. Sl. les. — P. v hud., vz Mlt.

Posuvník, u, m., der Schuber. P. kola
stupního, Steigrad-. Šp

Posuvnosť, i, f. = posmyčnosť, die Ver-
schiebbarkeit. Nz.

Posuvný. P. lavina, Rutschlavine, Nz.,
tření, Verschiebungsreibung, Šp., okno, dvéře.
Schieb-, Včř. Z. I. 33., tyč, NA. IV. 199.,
válec, držadlo, skřipec, stínítko, ZČ. I. 171.,
181., III. 11., šroub, Wld., koleje, měřítko,
úhelník. Us. Pdl.

Posuzovačnosť, i, f. Mus. 1889. 146.

Posuzovačství, n., Beurtheilungssucht,
f. Zlomyslné p. Mus. 1890. 297.

Posužovati, ein wenig quälen. Bern. Vz
Posoužiti.

Posvácanec, nce, m. = posvěcenec, kněz.
Slov. Hol. 163.

Posvácaný = posvěcený. Hom. opat.
152. b. 6.

Posvácati = posvětiti. Slov. Bern.

Posvaditi se = pohádati se Po obědě
dobře se p-li. Výb. II. 1449.

Posvaliti pramen (dříví) = na mělčině
uváznuvší zase do vody strčiti. Na Vltavě.
Špd.

Posvatený = posvěcený. P kněz. Slov.
Hol. 215

Posvatiti = posvětiti Slov. Bern.

Posvátně. Hus III. 173.

Posvátní, vz Posvátný.

Posvátnice Sdl. Hr. IV. 276.

Posvátniště, ě, n. = sakrář. Hnoj. 46.

Posvátnosť. Ev. olom. 113., 196.

Posvátný. P. knihy, Šmb., doba, oka-
mžik, Dch., zvíře, Osv., ticho. Šml. Drahé
jest přijímánie těla božieho p-tnie toliko.
Hus III. 173. — komu. Delfín Ladě p-tný.
Koll. St 762.

Posvěcení jest kostela požehnánie neb
hod, v který pamatují to požehnánie. Hus
II. 417. P., sacrificatio, Ž. wit. 77. 54., sacri-
ficium. 105. 28.

Posvěcený čím: utrpením. Vrch.

Posvědčiti, testificari. Ž. wit. 49. 7. —
jak. Mlčky p-la. Osv. — čeho. čehož i ten
nejmoudřejší politikus p-čuje. Abr. V. 38.
Aby Bóh nebeský jeho pravdy p-čil. Hus
I. 94.

Posvěrka, y, f., die Gold-, Gerstenammer.
Škd.

Posvět, u, m. = dračka, svítivo. Ev. víd.
133. Místo v Exodu 12. 7.: Ponet super
utrumque postem et in superliminaribus do-
morum přeloženo chybně: Položí na obě
veřeje i také posvětóm. Překladač četl in
superluminaribus m. in superliminaribus (na
ponebí, na nadpraží) a v omylu tom užil
slova posvět. Jir. Mor. 61. — P. = lůj. P.
točený. 16. stol. Wtr. Obr. 39.

Posvěta. Považoval se za umělce z po-
volání a z p-ty. Kdyby svou návštěvou
dala krajině jaksi poetické p-ty. Šml.

Posvětina. y, f. = svěcenina. Hnoj. 120.

Posvětiti co, se čemu. Život svůj vědě
p. Hrts. P-li jsme se lepší víře. Kká. Š. 75. —
čeho (komu). Aby jich p-til. Pulk. P-tiž
nám pokrmů. Brt. N. p. I. 236. — čím (jak),
kde k čemu. Duch sv. svou milostí nás
p-cuje. Mž. 20. (126). Jenž k obětem je
velkým posvětí dnes lásky kouzlem, zítra
nadšením. Vrch. Aby také v svých domiech,
čtúc božie písmo, až do plna se p-li milo-
srdenstvím jeho. Št. Kn. š. 4. — kdy. Tys
mne na křtu sv. p-til. Mž. 2.

Posvetlastý = pomodravý, bläulich. Slov.
Bern.

Posvetlavý = pomodravý, bläulich. Slov.
Bern.

Posviacať= posvěcovati. Slov. N. Hlsk.
XIV. 141.

Posviacka, y, f. = posvěcení. Slov. Sl.
let. III. 125. P. chrámu. Zátur., Ssk., Koll.
Zp. II. 198.

Posvícenačka, y, f. P-ky = druh hru-
šek.. Sá

Posvícení. Cf. Zbrt. 289., Rk. SI. Str.
803. b. 2. ř. sh. za Hus polož: II. 407. —
Št. Kn. š. 103., 171. — P. =hody. Martin-
ské p. Svt. 177. O p. sedlák Jonák: k obědo
kos masa, křen s mlíkem a s réžem sle-
pice, kašo posepanó perníkem. Brt. N. p.
305. Vy tam máte ještě s prací p. (nemáte
těžké práce). U Rychn. Msk. Nemůž býti
pořád p., někdy také musí býti — pouť.
U Chroustova u Milet. Tbnk. P. v Praze.
Vz Let. 211., 233. — Hádanka. Starý se
narodí a mladý umře (p., za týden hody).
Mor. Brt. - P. = babí léto. U Kr. Městce.
Kšť. — Tbz. — P. Staré, Alkermessyrup.
U Náchoda. Gth.



	377

	Posunkový. P. řeč. Dch. Původ jazyka od řeči p-vé až do nynější vyvinutosti jeho. Blý. Osv. 1885. P. bezřečí. Posunovač, e, m., der Schieber. P. že- lezničních vozů. Us Posunovadlo, a, n. = přístroj k posu- nování. Zpr. arch. VIII. 70. Posunovati, vz Posunouti. — P. = hru nebo řeč posunami provázeti, gesticuliren. Nz , Dk P. 69. Posupiti Cf. Mkl Etym. 315. Posupně, finster. P. se mračiti. Vlč. — P., spöttisch P. se zasmáti. Us., Nár. listy. 1889. Posupnosť. Osv. I. 276. Posupný. P tvář, Msn. Or. 27., Kká. Td. 52., čelo, Čch Sl. 80., líce, Čch. Dg. 613., šero, Čch. Mch. 46., lodník. Čch. Sl. 106 Posúriť něco = pohnouti něčím. Cf. Súriť. Slov. Šd. Posurnúť = žduchnouti. Val. Brt. D. 253. Posúšati se = pomětati se, herumstrei- chen. Val. Vck, Brt. D. 253. Posúšek, posúšik, u, m. = posuch, po- struheň. Slov. Phľd. IV. 59 Posušiska, pl., n = pole na Vsacku.Vck. Posušitý. P. dřevo = které brzo vyschne. Val. Brt Ď. 168., Slov Ssk. Posúšok = osúšok. Slov. Ssk. Posúti, vz Posouti Posutý = posypaný, bestreut. — čím Kaše p-tá skořicí. Us., Jrsk. Vz Posouti Posuv = posunutí. Vz Včř. Z. II. 62. Posúvátko, a, n. = posuvná lišta, Schie- bungsleiste, f. Nz., NA. IV. 209. Posuvka = posouvací přístroj. NA. III. 135. — P. = kruhoměr, siloměr, das Gabel- mass. Sl. les. — P. v hud., vz Mlt. Posuvník, u, m., der Schuber. P. kola stupního, Steigrad-. Šp Posuvnosť, i, f. = posmyčnosť, die Ver- schiebbarkeit. Nz. Posuvný. P. lavina, Rutschlavine, Nz., tření, Verschiebungsreibung, Šp., okno, dvéře. Schieb-, Včř. Z. I. 33., tyč, NA. IV. 199., válec, držadlo, skřipec, stínítko, ZČ. I. 171., 181., III. 11., šroub, Wld., koleje, měřítko, úhelník. Us. Pdl. Posuzovačnosť, i, f. Mus. 1889. 146. Posuzovačství, n., Beurtheilungssucht, f. Zlomyslné p. Mus. 1890. 297. Posužovati, ein wenig quälen. Bern. Vz Posoužiti. Posvácanec, nce, m. = posvěcenec, kněz. Slov. Hol. 163. Posvácaný = posvěcený. Hom. opat. 152. b. 6. Posvácati = posvětiti. Slov. Bern. Posvaditi se = pohádati se Po obědě dobře se p-li. Výb. II. 1449. Posvaliti pramen (dříví) = na mělčině uváznuvší zase do vody strčiti. Na Vltavě. Špd. Posvatený = posvěcený. P kněz. Slov. Hol. 215 Posvatiti = posvětiti Slov. Bern. Posvátně. Hus III. 173. Posvátní, vz Posvátný.	Posvátnice Sdl. Hr. IV. 276. Posvátniště, ě, n. = sakrář. Hnoj. 46. Posvátnosť. Ev. olom. 113., 196. Posvátný. P. knihy, Šmb., doba, oka- mžik, Dch., zvíře, Osv., ticho. Šml. Drahé jest přijímánie těla božieho p-tnie toliko. Hus III. 173. — komu. Delfín Ladě p-tný. Koll. St 762. Posvěcení jest kostela požehnánie neb hod, v který pamatují to požehnánie. Hus II. 417. P., sacrificatio, Ž. wit. 77. 54., sacri- ficium. 105. 28. Posvěcený čím: utrpením. Vrch. Posvědčiti, testificari. Ž. wit. 49. 7. — jak. Mlčky p-la. Osv. — čeho. čehož i ten nejmoudřejší politikus p-čuje. Abr. V. 38. Aby Bóh nebeský jeho pravdy p-čil. Hus I. 94. Posvěrka, y, f., die Gold-, Gerstenammer. Škd. Posvět, u, m. = dračka, svítivo. Ev. víd. 133. Místo v Exodu 12. 7.: Ponet super utrumque postem et in superliminaribus do- morum přeloženo chybně: Položí na obě veřeje i také posvětóm. Překladač četl in superluminaribus m. in superliminaribus (na ponebí, na nadpraží) a v omylu tom užil slova posvět. Jir. Mor. 61. — P. = lůj. P. točený. 16. stol. Wtr. Obr. 39. Posvěta. Považoval se za umělce z po- volání a z p-ty. Kdyby svou návštěvou dala krajině jaksi poetické p-ty. Šml. Posvětina. y, f. = svěcenina. Hnoj. 120. Posvětiti co, se čemu. Život svůj vědě p. Hrts. P-li jsme se lepší víře. Kká. Š. 75. — čeho (komu). Aby jich p-til. Pulk. P-tiž nám pokrmů. Brt. N. p. I. 236. — čím (jak), kde k čemu. Duch sv. svou milostí nás p-cuje. Mž. 20. (126). Jenž k obětem je velkým posvětí dnes lásky kouzlem, zítra nadšením. Vrch. Aby také v svých domiech, čtúc božie písmo, až do plna se p-li milo- srdenstvím jeho. Št. Kn. š. 4. — kdy. Tys mne na křtu sv. p-til. Mž. 2. Posvetlastý = pomodravý, bläulich. Slov. Bern. Posvetlavý = pomodravý, bläulich. Slov. Bern. Posviacať= posvěcovati. Slov. N. Hlsk. XIV. 141. Posviacka, y, f. = posvěcení. Slov. Sl. let. III. 125. P. chrámu. Zátur., Ssk., Koll. Zp. II. 198. Posvícenačka, y, f. P-ky = druh hru- šek.. Sá Posvícení. Cf. Zbrt. 289., Rk. SI. Str. 803. b. 2. ř. sh. za Hus polož: II. 407. — Št. Kn. š. 103., 171. — P. =hody. Martin- ské p. Svt. 177. O p. sedlák Jonák: k obědo kos masa, křen s mlíkem a s réžem sle- pice, kašo posepanó perníkem. Brt. N. p. 305. Vy tam máte ještě s prací p. (nemáte těžké práce). U Rychn. Msk. Nemůž býti pořád p., někdy také musí býti — pouť. U Chroustova u Milet. Tbnk. P. v Praze. Vz Let. 211., 233. — Hádanka. Starý se narodí a mladý umře (p., za týden hody). Mor. Brt. - P. = babí léto. U Kr. Městce. Kšť. — Tbz. — P. Staré, Alkermessyrup. U Náchoda. Gth.