378

Posvícenský. P. písně. Vz Er. P. 91.

Posvicka, vz Posviacka.

Posvist, u, m. = pohvízdání. Šd.

Posvitek, tku, m. (Z věčného svetla)
dávajú len slabé p-tky (jiným). Slov. ZObz.
XXIV. 221.

Posvítiti komu kdy. Čertovi treba i vo
dne posvietiť. Slov. Zátur.

Posvítka, y, f. = svěcení kostela, školy,
hřbitova. Val. Vck., Brt. D.

Posvrch, vz Povrch. Šm.

Posylatel, e, m., der Sender, Versender.

Posýlka. Cf Mkl. Etym. 333. b.

Posynek, nka, m. Cizí pobratim zove
pobratimova syna posynkem. Sokl. I. 427.

Posynění, n. Obojí ty následky p. bo-
žího apoštol v následujících verších opi-
suje. Sš. I. 87.

Posypanka, y, f., vaucheria, die Vau-
cherie, rostl. Vz Rstp. 1863. — P., die
Streubüchse. Šm., Dch.

Posypaný čím. Koláč cukrem p. Us.
Pdl.

Posypati co. Mnoho to neposype (ne-
vydá, nevynese). Us. Posp. — se. Posypu
sa = pospíším si. Brt. D. 271. — se kam.
On se na mne poseypal (hnal). Arch. rkv.
Wtr. — se čím. Pospi sě prachem. Hus
II. 110.

Posypátko, posýpátko, a, n., die Streu-
büchse, Sandbüchse. Dobrá, p. na to (platí)!
Šml.

Posýpě, ě, n. = posýpátko. Us. BPr.

Posyřiti. Ž. kl. (324.).

Pošafářiti, aufhören ein Schaffer zu sein
Bern.

Pošajdes, u, m. Výslužky takové jme-
nují se p-sem. Slov Pokr. Pot I. 108.

Pošálenec, nce, m. = pošetilec. Mor. Šd.

Pošast, a, m. = větroplach, třeštík. Slez.
Šd.

Pošášať sa čím = pochlubiti se. Mor.
Rgl. exc.

Pošátka, y, f. = polní tráva, kvete žlutě.
Mor. Rgl exc.

Poščákati koho čím = pocákati. Na již.
Mor. Šd.

Poščastikovati = popřáti, gratuliren.
Když takto p-la, dá snopek gazděně. Mor.
Brt. L. N. I. 207.

Poščastit sa = poštěstiti se. Slov. Bern.

Poščať. Poščal mu na dycky. V.Slz I.
239.

Poščávka, y, f. = půjčka. Mor a slov.
Šd., Rr. Sb.

Poščebotať = poštěbetati, ein wenig plau-
dern. Slov. Bern.

Poščegliť, ein wenig kitzeln.

Pošcekať = poštěkati, ein wenig bellen.
Slov. Bern.

Poščépať = poštípati, alles zerspalten.
Slov. Bern.

Poščepiť = poštěpiti, alles propfen. Slov.
Bern.

Poščetiť = poštvati. Poščetíme na sebe
úřad. Mor. Brt. D. 346.

Poščičkovať, poščicovať = potahati za
kštice, za vlasy. U Strážn. Šd. Slov. Bern.

Poščikútať, ein wenig schluchzen. Bern.

Poščípať = poštípati. Slov. Bern.

Poščjediti = poščiediti. Za 21. polož: ,
Leg. o 12 apošt. 134.

Poščka, y, f. = půjčka. Slez. Šd.

Poščúvať, poščúť = poštvati. Laš. Tč.,
Vck., Brt. D. 253.

Poše, ovca! Vz Pošem. Val. Brt.

Pošebeliti, vz Poševeliti.
Pošeděti. (Vlasy) od starosti pošedivěly.
Č. Kn. š. 75. Vz násl.

Pošedivěti, vz Pošeděti (dod.).

Pošem na! Volání také na krávu. Mor.
Brt.

Pošepkať = pošeptati. Bern.

Pošepmo = pošepky. Bern.

Pošepnouti, vz Pošusnouti.

Pošepný, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
380.

Pošepoliti = posypati, bestreuen. — co
čím: sečku múkú. Mor. Brt. D. 273., Vck.

Pošeptati. Mistr jemu v ucho pošeptá.
Umuč. sv. Jiří v. 168.

Pošerhovati =jako šerha (ras) hrubian-
sky pokřikovati, se chovati. Slez. Šd.

Pošetění. Jel. Enc. m. 11.

Pošetilna, y, f., das Irrenhaus, Narren-
haus. Nz.

Pošetilosť a pýcha životné sestry jsou.
Sš. J. 135.

Pošetilství, n., die Albernheit, Thorheit.
Rk.

Poševeliti, ein wenig bewegen. Cf. še-
veliti. — čím. Ja nevládzem krýdlami p.
Slov. Phľd. II. 393.

Poševní boubel, cysta vaginae, hlíva,
bulbus vaginae, katarrh, catarrhus vaginae,
kýla, elytrocele, kýla střevní p., enterocele
vaginalis, šev, elytroraphia, měřidlo, Schei-
denmesser, n., věneček, -pessarium, zrcadlo,
-Spiegel. Ktt. exc.

Poševnice, vagina. Zánět p-ce, vaginitis
(varietní, v. testis: bradavičnatý, villosa s.
verrucosa, hnisavý, purulenta, příjičný, sy-
philitica, tuberkulosní, tuberculosa, tvořivý,
plastica). Ktt. exc.

Poševnosť, i, f. = obratnosť, čerstvosť,
Regsamkeit. U Kr. Hrad. Kšť.

Poševný = čerstvý, obratný, mrštný,
schnell, regsam. V severovýchod. Čech. P.
do práce. Kšť., Msk., Ntk.

Pošianať, verschonen. Slov. Nedopa-
ľujte ma, lebo vás zle pošianam. N. Hlsk.
II. 232.

Pošibati, pošibávati, pošibnouti = po-
poháněti, popošlehávati. — koho: koně,
děti. Mor a slov. Sb sl. ps. II. 1. 139.,
Vck., Koll. Zp. II. 56., Er. Sl. č. 67., Brt.
D 273.

Pošibkávať, vz Pošibati. Slov. Rl. Pr.
II. 350.

Pošíjek, parauchenium. Nz. Tu jemu po-
šíjky dávali. Sv. ruk. 168. Pošíjky jemu
dávachu. Drk. 161. b.

Pošík Bedřich. Vz Tf. Mtc. 236.

Pošimrati, ein wenig kitzeln. Us. Šd.,
Pdl.

Pošin, u, m. = pošinutí. Pck. 33., Phld.
IX. 3. P. vodorovný. Zpr. arch. VIII. 54.

Pošiniti, beschienen. Bern.

Pošinka, y, f. P-ky = postrkovací nohy
housenek, die Nachschieber. Sl. les., Kk.