379

Pošinouti co kam. Meze dále p. Tš. —
kdy. Za vlády otce jeho středisko dějin
k západu se p-lo. Šbm. Stř. II. 7. — čím
(kam). P. lampou. ZČ. Něco nahoru, dolů
šroubem p. ZČ. — se komu. Ručka se jí
p-la a děvečka v dunaj padla. Sš. P. 154.
— jak. P. něco podél něčeho. Us. Pdl.

Pošinovací, Rücker-, Corrections-. P. ko-
lečko, hřebínek, -rechen, ručička, -zeiger.
Šp.

Pošinovač, e, m., der Schieber. P. vago-
nův. Us.

Pošinovadlo, a, n , der Rücker. Deštička,
štítek p-dla, das Rückerplättchen; vyrov-
navací p., compensirte Correction. P., die
Reibungsparthie bei Spindeluhren. Šp.

Pošinování, n., das Rücken. P. hvězd
na obloze. Stč. Zem. 133. P. obrazců v ro-
vině. Dch.

Pošinutelnosť, i, f., die Verrücktbar-
keit. P. kapalin. ZČ. I. 281., Mj. 90., Kk.

Pošinutelný, verrückbar. P. koleje. NA.
IV. 199.

Pošinutí hvězdní. Stč. Zem. 134. — Schd.
I. 230.

Pošířiti. Inhed ty dvéře povýšichu se
a pošířichu. Výb. II. 603.

Pošivanica, e, f. = brň, Brustharnisch,
m. Slov. Bern.

Poškamrať, ein wenig murren. Slov.
Bern.

Poškapiti se, stolpern, Verstoss begehen.
Šm.

Pošklebač, e, m. = sedmihlásek. Vhl.

Pošklebavý = pošklebačný. Ehr.

Pošklebiti. P-vati se nad čím. Osv. V.
762.

Poškoditi koho zobecnělo. Vm. v Km.
1888. 679. — komu v čem. V němž by
nám rád p-dil. Alx. B. M. v. 214. (HP. 86.).

Poškohlit = poškrábati. Slov. Bern.

Poškoláček, čka, poškolák, a, m. =
žák, který z trestu po vyučování ve škole
podržen byl. Us. Msk a j.

Poškrab, vz Poškrabek.

Poškrabanina, y, f., eine zerkratzte
Stelle.

Poškrabek, vz Chlebovník, Škrabánek.

Poškrabkati, vz Poškrabkávati. Slov.
Mt. S. I. 65.

Poškrbek, bku, m. = ve hre na špačka,
když kdo palaestrou hrábne, aby špačka
postrčil netrefiv ho. Č. T. Tkč

Poškrobať = poloupati. Slov. Bern.

Poškrobek, bku, m. = poškrabek. Val.
Vck. U Star. Jič. Vhl.

Poškrobok, bku, m. = poškrabek. Slov.
Zátur., Bern.

Poškrýpati = pošplíchati. Us. Rgl. Po-
škrejpává = poprchává.

Poškubati komu čím. Rtem mu po-
škubávala křeč (hněvivému). Janda B.

Poškvařiti co. Ruk. kd.

Poškvrkávať, bisweilen zischen, lau-
schen. Slov. Bern.

Poškvrna. P. duší. Bart. 20. Není již na
světě toho, jenž by p-ny neměl mnoho.
Ezp. 1719. Bez poškvrny hřiecha; Jsú zpr-
zněni poškvrnami rozličnými; Tělesná p.;

Jsa čist ode všech poškvrn. Št. Kn. š. 19.,
30., 64., 180.

Poškvrněnec, nce, m., der Befleckte. Lpř.

Poškvrněný. P. stolice, cathedra pesti-
lentiae. Ž. wit. 1. 1.

Poškvrniti, contaminare. Ž. wit. 54., 22.,
maculare. 17. 24. — čeho. Svého svědomie
poskvrnil. Krnd. 204.

Poškvrnka, y, f. = zdrobn. poškvrna.
Hus. III. 165.

Pošlapati co kam: v prach. Kká. K sl.
j. 5.

Pošlechtěný, in den Adel erhoben. Pyp.
K. IL 20.

Pošleptať, ein wenig stottern. Slov. Bern.

Pošlina, y, f., slov. z rus., der Zoll. Zbr.
Li:d. 55

Pošlosť, die Abstammung. Rod se roz-
větvil tak, že na zboží tom dvě p-sti čili
větve nacházíme; Syn Jan jako poslední
té p-sti r. 1615. na Rtišovicích seděl. Sdl.
Hr. V. 87., 275, VI. 134.

Pošlý odkud. Z moře pošlá. Lpř. Písma
z vůle boží pošlá. BR. II. 101. a. Čin ze
svobodné vůle pošlý. Us. Ježíš jest od Boha
p. mistr Hus II. 230. — jak: syn řádně
pošlý. NB. Tč. 288. — P., verdorben. —
čím. Oči starostí pošlé. Ezp. 3073.

Pašmarykovati = počmárati.

Pošmeranda, y, f. = hnětynka. U Chlumce
n. Cidl. Kšť.

Pošmigati =pořezati. Vzal nůž a všecko
p-gal. Mor. a slov. Šd.

Pošmourati = umazati. Tbz. Kominář
mě pošmúral. Mor. a slez. Šd.

Pošmourenec, nce, m., der Mucker. Šm.

Pošmouřiti. Jestliže se p-říš (se stavíš),
jakoby jich (přátel) v čem potřeboval. Výb.
II. 1167.

Pošmourník. Tajný p. Krnd. 183. —
Ev. šk. III. 267.

Pošmournosť = pokrytství. Lečby za-
nechajíce takové p-sti k pokání přistoupili.
Pož. 346.

Pošmourný = neveselý. Vetus quidem,
sed theologis usitata vox. Bl. P. život. Osv.
V. 759.

Pošmrncnouti si = pochutnati si. U N.
Brodu. Brnt.

Pošmura, y, f. = pošmournost. Jasné
bez p-ry slnko. Hol. 342.

Pošna, y, f., Poschna, ves u Pacova.
S. N. XI. 64., Blk. Kfsk. 171., Sdl. Hr. III.
196., IV 201., 345 , Rk. Sl.

Pošopkávati si = pošeptávati si, sich
zulispeln. Slov. Orl. II. 170., 194.

Pošopky = šeptem. Slov. Čkžk. II. 160.

Pošoupnouti co jak. Čepičku trochu
p. Dch. — se kde: na koberci. Kká. K sl.
J. 91.

Pošpatnělý = pokazený. U Strak. Rjšk.

Pošpatniti = pošpatiti. U Strak. Rjšk.

Pošpindrati = pošpiniti, popaplati.
P-drá a necháł. Mor. Brt. D. 253.

Pošpitati = pošeptati. — co komu kam:
do ucha. Us. Rgl., Brnt.

Pošpláchati si = pohovořiti si. U Ro-
nova. Rgl.

Pošpláchotiti si = pohovořiti si. U Ro-
nova. Rgl.