Předchozí (378)  Strana:379  Další (380) |
|
|||
379
|
|||
|
|||
Pošinouti co kam. Meze dále p. Tš. —
kdy. Za vlády otce jeho středisko dějin k západu se p-lo. Šbm. Stř. II. 7. — čím (kam). P. lampou. ZČ. Něco nahoru, dolů šroubem p. ZČ. — se komu. Ručka se jí p-la a děvečka v dunaj padla. Sš. P. 154. — jak. P. něco podél něčeho. Us. Pdl. Pošinovací, Rücker-, Corrections-. P. ko-
lečko, hřebínek, -rechen, ručička, -zeiger. Šp. Pošinovač, e, m., der Schieber. P. vago-
nův. Us. Pošinovadlo, a, n , der Rücker. Deštička,
štítek p-dla, das Rückerplättchen; vyrov- navací p., compensirte Correction. P., die Reibungsparthie bei Spindeluhren. Šp. Pošinování, n., das Rücken. P. hvězd
na obloze. Stč. Zem. 133. P. obrazců v ro- vině. Dch. Pošinutelnosť, i, f., die Verrücktbar-
keit. P. kapalin. ZČ. I. 281., Mj. 90., Kk. Pošinutelný, verrückbar. P. koleje. NA.
IV. 199. Pošinutí hvězdní. Stč. Zem. 134. — Schd.
I. 230. Pošířiti. Inhed ty dvéře povýšichu se
a pošířichu. Výb. II. 603. Pošivanica, e, f. = brň, Brustharnisch,
m. Slov. Bern. Poškamrať, ein wenig murren. Slov.
Bern. Poškapiti se, stolpern, Verstoss begehen.
Šm. Pošklebač, e, m. = sedmihlásek. Vhl.
Pošklebavý = pošklebačný. Ehr.
Pošklebiti. P-vati se nad čím. Osv. V.
762. Poškoditi koho zobecnělo. Vm. v Km.
1888. 679. — komu v čem. V němž by nám rád p-dil. Alx. B. M. v. 214. (HP. 86.). Poškohlit = poškrábati. Slov. Bern.
Poškoláček, čka, poškolák, a, m. =
žák, který z trestu po vyučování ve škole podržen byl. Us. Msk a j. Poškrab, vz Poškrabek.
Poškrabanina, y, f., eine zerkratzte
Stelle. Poškrabek, vz Chlebovník, Škrabánek.
Poškrabkati, vz Poškrabkávati. Slov.
Mt. S. I. 65. Poškrbek, bku, m. = ve hre na špačka,
když kdo palaestrou hrábne, aby špačka postrčil netrefiv ho. Č. T. Tkč Poškrobať = poloupati. Slov. Bern.
Poškrobek, bku, m. = poškrabek. Val.
Vck. U Star. Jič. Vhl. Poškrobok, bku, m. = poškrabek. Slov.
Zátur., Bern. Poškrýpati = pošplíchati. Us. Rgl. Po-
škrejpává = poprchává. Poškubati komu čím. Rtem mu po-
škubávala křeč (hněvivému). Janda B. Poškvařiti co. Ruk. kd.
Poškvrkávať, bisweilen zischen, lau-
schen. Slov. Bern. Poškvrna. P. duší. Bart. 20. Není již na
světě toho, jenž by p-ny neměl mnoho. Ezp. 1719. Bez poškvrny hřiecha; Jsú zpr- zněni poškvrnami rozličnými; Tělesná p.; |
Jsa čist ode všech poškvrn. Št. Kn. š. 19.,
30., 64., 180. Poškvrněnec, nce, m., der Befleckte. Lpř.
Poškvrněný. P. stolice, cathedra pesti-
lentiae. Ž. wit. 1. 1. Poškvrniti, contaminare. Ž. wit. 54., 22.,
maculare. 17. 24. — čeho. Svého svědomie poskvrnil. Krnd. 204. Poškvrnka, y, f. = zdrobn. poškvrna.
Hus. III. 165. Pošlapati co kam: v prach. Kká. K sl.
j. 5. Pošlechtěný, in den Adel erhoben. Pyp.
K. IL 20. Pošleptať, ein wenig stottern. Slov. Bern.
Pošlina, y, f., slov. z rus., der Zoll. Zbr.
Li:d. 55 Pošlosť, die Abstammung. Rod se roz-
větvil tak, že na zboží tom dvě p-sti čili větve nacházíme; Syn Jan jako poslední té p-sti r. 1615. na Rtišovicích seděl. Sdl. Hr. V. 87., 275, VI. 134. Pošlý odkud. Z moře pošlá. Lpř. Písma
z vůle boží pošlá. BR. II. 101. a. Čin ze svobodné vůle pošlý. Us. Ježíš jest od Boha p. mistr Hus II. 230. — jak: syn řádně pošlý. NB. Tč. 288. — P., verdorben. — čím. Oči starostí pošlé. Ezp. 3073. Pašmarykovati = počmárati.
Pošmeranda, y, f. = hnětynka. U Chlumce
n. Cidl. Kšť. Pošmigati =pořezati. Vzal nůž a všecko
p-gal. Mor. a slov. Šd. Pošmourati = umazati. Tbz. Kominář
mě pošmúral. Mor. a slez. Šd. Pošmourenec, nce, m., der Mucker. Šm.
Pošmouřiti. Jestliže se p-říš (se stavíš),
jakoby jich (přátel) v čem potřeboval. Výb. II. 1167. Pošmourník. Tajný p. Krnd. 183. —
Ev. šk. III. 267. Pošmournosť = pokrytství. Lečby za-
nechajíce takové p-sti k pokání přistoupili. Pož. 346. Pošmourný = neveselý. Vetus quidem,
sed theologis usitata vox. Bl. P. život. Osv. V. 759. Pošmrncnouti si = pochutnati si. U N.
Brodu. Brnt. Pošmura, y, f. = pošmournost. Jasné
bez p-ry slnko. Hol. 342. Pošna, y, f., Poschna, ves u Pacova.
S. N. XI. 64., Blk. Kfsk. 171., Sdl. Hr. III. 196., IV 201., 345 , Rk. Sl. Pošopkávati si = pošeptávati si, sich
zulispeln. Slov. Orl. II. 170., 194. Pošopky = šeptem. Slov. Čkžk. II. 160.
Pošoupnouti co jak. Čepičku trochu
p. Dch. — se kde: na koberci. Kká. K sl. J. 91. Pošpatnělý = pokazený. U Strak. Rjšk.
Pošpatniti = pošpatiti. U Strak. Rjšk.
Pošpindrati = pošpiniti, popaplati.
P-drá a necháł. Mor. Brt. D. 253. Pošpitati = pošeptati. — co komu kam:
do ucha. Us. Rgl., Brnt. Pošpláchati si = pohovořiti si. U Ro-
nova. Rgl. Pošpláchotiti si = pohovořiti si. U Ro-
nova. Rgl. |
||
|
|||
Předchozí (378)  Strana:379  Další (380) |