380

Pošplechtnouti si = pohovořiti si. U N.
Kdyně. Rgl.

Pošta, vz Mkl. Etym. 260, Rk. Sl. P.
pneumatická. NA. IV. 224. P. římská. Vz
Vlšk. 259. Byl tu jako po poště (hned). Us.
Tkč. Cf. Er. P. 402. - P., y, m. = po-
stillion. Poštu samého od sebe propustil.
Výb. II. 1536.

Pošťáknouti = postříknouti — co čím:
vodou. Na Hané. Wrch., Tč.

Poštarčík, a, m. = poštovní posel. Slez.
Šd.

Poštářík, a, m., der Liebesbote. Šm.

Pošťastiť sa = poštěstiti se. Slov. Phľd.
VIII. 114.

Pošťať komu co: půjčiti. Na Vsetín.
Vck.

Poštědřiti, il, en, ení, beschenken, be-
denken. — koho čím kdy. Pán poštedřil
mne přemnohými milostmi za živobytí. Exc.

Pošteglať = poléktati. — koho: dieťa.
Slov. Rr.

Poštekliť = polektati. Slov. — co komu:
nos. Chlpk. Dramat. I. 58. - - kde čím.
Bol by Villibalda iste kúskom končitej
ocele medzi rebrami p-klil. Orl. III. 16.

Poštěkati, pošíěkávati, poštěknouti. Za
každým skokem si p-knul. Tbz.

Poštěmrati se v něčem = podloubati
se. P. se v jídle. U Kr. Hrad. Kšť.

Poštěrbiti, ritzig machen. Us.

Poštěvač, e, m. = poštivač. Mus. 1880.
483.

Poštěváček, čka, m. = poštiváček. Mus,
1880. 487.

Poštěvák, a, m. = poštivač. Dch.

Poštipkati, poštipkávati. Co (který mi-
lenec) ťa v tanci vie tak pekne poštipká-
vať. Slov. Orl. III. 235.

Poštíti = poscati. U N Kdyně. Rgl. Vz
Poštívati.

Poštiváček, virga muliebris, clitoris, ja-
zýček ženský. Zbytnění p-čku, hypertrophia
clitoridis. Cf. Slov. zdrav. Žalud p-ku, glans
clitoris. Ssání, tření p-čku jazykem, Saphis-
mus. Vyříznuti p-čku, clitorektomie, pro-
dloužení p-čku, der Clitorisme. --- P. = po-
směváček, sedmihlásek pták. Č. T. Tkč.

Poštiváčkový. P. uzdička, frenulum cli-
toridis, obtíže, crises.

Poštiváčský = poštivačný. P. řeči. Us.
Pdl.

Poštolka. Cf. Hlb. I. 93., II. 483 . Rk.
Sl.

Poštorec, rce, m. Já půjdu p-cem (kra-
jem hory). Uh. Brt. D. 253.

Poštorna, y, f., Thermenau, ves v Ra-
kousích u Břeclavy. Tam dávají husám srá-
žeť podkovy a cizí hosté nejedí na hodech
jen maso s kožkou. Proč? Vz Sbtk. Krat.
h. 195.

Pošťouchalství, n., die Klopffechterei.
Šm.

Pošťouchuouti koko čím. Loktem ji
pošťouchá. Sš. P. 764.

Poštovák, a, m., der Postillon. Šm.

Poštovní holub, paroloď, paroplavba,
spořitelna (založena v Rakousku r. 1883.).
P. úřad přijímá cestující, listy, listy s pe-
nězi, poukázky, zásylky.

Poštovnice, e, f. = sbírka blanketů po-
štovních obsahující i poučení o úpravě listů
a zásylek poštovních, das Postheft. Km

Poštrbiť = poštěrbiti. Slov. Bern.

Poštudentiti = postudentiti. P. se, ein
Student werden. Šm.

Pošťúchač, e, m. Mnoho p-čov, málo
prosa. Slov. Rr. MBš.

Poštýř = posel. Kom. Lab. 51.

Pošubnúť = pošibnouti. Na již. Mor. Šd.

Pošúchať = pošoustati, podrhnouti, ab-
reiben. — co čím: lampu vechťom. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 250.

Pošuchoriť = našuchoriť. Slov. Bern.

Pošuchovať, pošuchotať, pošuchnút, ein-
flössen, einlispeln. Slov. Bern.

Pošukaný; -án, a, o = potřeštěný. U N.
Bydž. Kšť.

Pošukati = pohledati. — co. Michal
sviatočné šaty p-kal. Slov. Phľd. IV. 9.

Pošúlať = pováleti. Slov. Bern.

Pošumavan, a, m., Böhmerwaldler, m.
Dch.

Pošumaví, Pošumavsko, a, n., Gau des
Böhmerwaldes.

Pošusnouti, pošušati = pošepnouti, po-
šuškati. U Místka. Škd.

Pošustný, nachrauschend. Šm.

Pošuškati. P-kal mu cosi do ucha. Brt.
D. 351.

Pošušky. Vz Ziechati.

Pošušnati = pošišmati. Slov. Bern.

Pošva, v bot. Vz Slb XLV., Pochva,
Mkl. Etym. 91., 254.

Pošvábený; -en, a, o, zum Schwaben,
Deutschen gemacht. Sldk. 253.

Pošválať = pošvalkovati. — co: knížky.
Slez. Šd.

Pošvatka. Cf. Ves. 1880. 3.

Pošvovitý. P. děloha. Vz Vzdálivý.

Pošvrčať = pocvrčeti. Slov. Bern.

Pot, vz Slov. zdrav., Kram. Slov. P.
noční, Harnschweiss, m. P. smrti. Dch.
Kůže proti potu (v klobouku), das Schweiss-
leder. Dch. Živili se z cizích potů. Šf. Strž.
I. 408. Soused dělá, až mu pot oči zalívá.
Us. Vk. Vyměšování potu, Schweisssecre-
tion. Z čího prádla p. dobře pouští, ten
jest dobrý. Us P. páchnoucí, bromhidrosis.
Ott. IV. 749. Sladování na studený pot. Vz
KP. V. 255. Cf. Rm. II. 429. Vz Potničky.

Poť, poť! Volání na slepice. Vz Slepice.
Mor. Brt.

Póta, Půta, y, f, os. jm. D. ol. II. 84.,
XI. 58.

Potáceti se jak. P cel se jako ve snách.
Sá. — kam: v mdlobu, v hlubší pád. Kká.
— kudy odkud kam Jako loďka po ne-
známém moři p-cím se. Čch. Bs. 59. P-cel
jsem se od kliky ku klice chodbou až ke
schodům. Nrd. Duch můj temnem p-cej se
sám. Čch. Bs. 65.

Potáčivý, taumelnd, schwankend. P. chůze,
krok. Arb.

Potáč. Sv. ruk. 317. b., Mkl. Etym. 348.
Má hubu jako p. (širokou). V Plzeň. Prk.
Potáček zmotala. Brt. N. p. 389. Luca (Lu-
cie) potáček (plné vřeteno) napucá. Mor.
Brt. Můj potáček (vřeteno) je zlatý, od
mýho tatíčka datý. Sš P. 762. — P. =